Prd ve spreji – cesta ke svobodě!

Klausův tajemník pro věci politické Ladislav Jakl se pustil do boje za možnost neomezeného kouření v hospodách, a to ve jménu samotné „svobody“ podnikání. Jak se mu to dařilo? Podle čtenosti i karmy článku dobře. Podívejme se však na jeho blog ještě jednou.

Prd ve spreji - lze pořídit již od ceny krabičky cigaret. Prděním ke svobodě!!!Foto: Obchod s prdy, svobodná živnost.

Hradní partička s Klausem v čele budí v posledních letech dojem bojovníků za „svobodu“. Klaus a jeho věrní se snaží (někdy právem) přesvědčit veřejnost, že naše „svoboda“ je v ohrožení. Jako hlavní škůdce svobody pak (často neprávem) označují údajné levičáky, tzv. environmentalisty, Brusel anebo i stát. Svůj boj berou tak vážně, že se Klaus před časem neváhal označil za disidenta.

Po delší době jsem znovu četl svého oblíbeného Egypťana Sinuheta a upoutal mě následující citát: „Svoboda je slovo mnohoznačné a každý mu rozumí po svém.“ A v tom je jádro pudla. S Klausem a jeho věrnými se diskutuje velmi obtížně, a to i bez přihlédnutí k tomu, jak velký mediální prostor dostávají. Polemika s jejich výroky je obtížná především proto, že se neobtěžují vysvětlit, co si pod onou „svobodou“ vlastně představují.

Ryzí svoboda je totiž pouze a jen svoboda absolutní – tedy že si každý dělá, co chce. V praxi by tato svoboda znamenala např. možnost dát Jaklovi za jeho bláboly v médiích přes držku. To bychom se však ocitli někde hluboko před dobou kamennou*, a to zřejmě nechceme. Civilizace a její společenské uspořádání nás nutí část této ryzí svobody omezit a zároveň přijmout výhody i nevýhody, které z toho vyplývají.

Ladislav Jakl, který sám nekouří, se domnívá, že plošný zákaz kouření v restauracích by byl špatný a dokládá to na první pohled rozumnou argumentací: jsem živnostník, otevřu si hospodu a chci z ní mít zahulenou špeluňku – je to mé svobodné rozhodnutí a stát nemá právo mě nutit, abych v ní zajišťoval služby pro nekuřáky. Není přece povinné do ní chodit a je-li někdo nekuřák, není to podnik pro něj. Jakl správně píše: „Může prudérní člověk přijít do striptýzového baru a požadovat, aby se ty holky oblékly, protože on je pohoršen? Může alergik přijít do skleníku a požadovat likvidaci všech květů, protože mu hrozí astma? Může člověk s nemocným sluchem přijít na hlučnou diskotéku a požadovat její vypnutí, protože mu to škodí? Může, ale vysmáli by se mu. Neměl tam lézt.“

Problém je v tom, že můžeme podobně argumentovat i dále. Já chci třeba také hospodu, ale nechci v ní cikány a židy. Co na tom, že tolik nevydělám, je to moje podnikání, ne? Na dveře tedy nalepím samolepky s přeškrtnutou Věrou Bílou (anebo Patrikem Bangou : ) a s přeškrtnutou Davidovou hvězdou. Seš cikán? Seš žid? Smůla! Tahle hospoda není pro tebe, táhni si jinam! Je moje a já rozhodnu, koho v ní obsloužím! Jo a stejně tak nechci ve své hospodě zrzavý, tlusťochy a vozíčkáře – výrobci samolepek si namastí kapsu. Jenže přesně tohle v současném společenském uspořádání udělat nesmím. Bude za mě pan Jakl také bojovat?

Spor, který Klausův tajemník ve svém blogu řeší, je do jisté míry debatou o tom, kde začíná a končí veřejný prostor. Kouření tabáku má oproti užívání celé řady jiných drog, např. alkoholu, svá specifika. Pokud někdo v hospodě u vedlejšího stolu popíjí alkohol, na mé svobodě se to nikterak neprojeví, dokud nezačne být pod jeho vlivem agresivní nebo hlučný. Ale když kouří tabák, narušuje moji svobodu dýchat čistý vzduch (o té snad nikdo na Hradě nepochybuje). Cigaretový dým mi vadí a když jdu ráno v davu lidí po chodníku do práce, musím kličkovat a pobíhat jako blázen, abych omezil na minimum dým, kteří mi kuřáci vydechují do obličeje. Jen si to zkuste třeba v centru Prahy u hlavního nádraží. Proč za mě Jakl nebojuje?

Na rozdíl od hradní partičky se domnívám, že lidé mají ve svém soukromí právo užívat JAKÉKOLI drogy, ovšem nesmí tím narušovat svobodu ostatních. Proč se Jakl nevzteká, že mi stát zakazuje kouřit marihuanu? Proč má nějaký tatíček stát, tatíček poslanec, tatíček bývalý estébák náměstek ministra vnitra rozhodnout, jaké drogy smím a jaké ne? Co je to za diktaturu? Neexistuje žádný racionální argument, který by ospravedlňoval zákaz marihuany na jedné straně a povolení nikotinových výrobků na druhé. Pane Jakle, bojujte! Nechcete třeba na protest začít i hulit?

V této souvislosti bych i rád uvedl**, že neexistuje shoda na tom, zda daně vybrané státem za konzumaci nikotinem prosycených substrátů pokrývají náklady na léčbu zdravotních komplikací způsobených kouřením (bohužel nevím, jak je to doopravdy). Je tedy možné, že každý nekuřák nejenom že trpí cigaretovým dýmem, ale ještě ze svých daní přispívá na léčbu kuřáků, namísto toho, aby se jeho veřejné finance přerozdělily k jeho prospěchu. To je spravedlivé?

Kuřácké hospody navíc neškodí jen svým návštěvníkům. Představte si situaci – koupím si byt ve druhém patře domu v Praze. Je  v pěkném bloku, okna do ulice na jedné straně, na druhé straně do dvora s malým hřištěm a stromy. Do bytu investuji peníze a směrem na klidnější stranu si zařídím dětskou ložnici a ložnici pro sebe. Když otevřu okno, vidím zeleň, je tam klid a není cítit smrad z ulice – prostě pohoda. No a pak majitel zruší to papírnictví, co bylo léta dole v přízemí a zařídí hospodu. Část doposud klidného dvora přemění na zahrádku a život se změní v peklo. Každý den je tam do deseti hodin večer bordel, takže děti nemohou usnout a budí se (ale dělat s tím nic nejde, protože noční klid je až od deseti) a od odpoledne do noci stoupá z celé zahrádky oblak cigaretového dýmu, který smrdí do obou ložnic. A já se ptám, kde je moje svoboda mít byt bez toxického smradu, když otevřu okno? A nemusí to být hospoda, stačí jeden náruživý kuřák v patře pod mými okny. Když jich dá na balkóně 60 denně, smrdí to taky. A podobné případy jsou každodenní realitou! Kde jste, pane Jakle, proč mě nebráníte?!

A proč se, pane Jakle, zaměřujete jen na hospody? Proč ne divadla a kina, tam se také nesmí kouřit, proč ten absolutistický levičácký zákaz? A ve vlacích, autobusech a letadlech! Vždyť kdo nechce cestovat s kuřáky, ať to nedělá! Když se mu to nelíbí, může si založit vlastní – nekuřácké – aerolinky! Anebo mám další super nápad – kupte si v nějakém humorshopu prd ve spreji a stříkejte svobodně kolem sebe, třeba na nějaké recepci s Putinem. Používejte ho jako deodorant a až budete smrdět jako naběračka z hradní senkruvny, vysvětlujte všem okolo, že to je jejich problém, co říkáte? Prděním ke svobodě!

Jak je zřejmé, problematika, které se pan Jakl ve svém blogu dotkl, je mnohem složitější, než se nám snaží vnuknout. A stejně tak i její řešení. Zajímá mě však motivace a pochody v hlavě Klausova tajemníka pro věci politické. Vzhledem k tomu, že nijak nevolá po tom, aby kuřáci neobtěžovali nekuřáky kdekoliv na veřejných místech, anebo dokonce v jejich vlastních bytech, což se doposud běžně děje, a že nevolá po tom, aby stát přestal zvýhodňovat uživatele nikotinu a před těmi, kteří preferují jiné psychotropní látky, těžko mu můžu věřit, že to s tou „svobodou“ myslí upřímně.

*Podle hradního experta Hájka však doba kamenná nikdy neexistovala a je výmyslem úkladných levičáků, především jistého anglického extremisty Darwina.

** Pokud tedy věříte těm levičáckým lžím, že kouření škodí zdraví a výrazně zvyšuje riziko vzniku rakoviny.

Co na to Murphy: 1/ Kuřák si stoupne a zapálí vždy proti větru od tebe. 2/ Vítr vane vždy od kuřáka. 3/ Může-li si kuřák zapálit, zapálí si.