Ministr životního prostředí byl poprvé v lese

Exkluzivní náhled do deníku ministra životního prostředí Drobila z jeho šumavské cesty.

Pan ministr u sloupu : )iDNES.cz

PONDĚLÍ

No to je zlej sen! Jako by nestačilo, že musim šéfovat tomuhle baráku plnýmu zelenejch psychopatů a spořivejch žárovek. Dorazila oficiální pozvánka k návštěvě šumavských obcí, z toho se nevykroutim. Prej tam do toho parku musim osobně, jako by se to nedalo vyřešit přes telemost. Náměstek Hlaváč mě sice uklidňoval, že to nebude žádný dráma a že do zelenýho mě kvůli tomu nenavlíknou, má stačit tričko s límečkem a lehkej svetřík. Nic horšího se mi prej nestane – no kéž by!

SOBOTA

Že sem se narodil! Klaus mi na Hradě řikal, že se mám připravit na všechno a že to bude tvrdý – už to chápu. Je ráno a fakt vyjíždíme. Málem mě klepla pepka, že tam na jih pořád nevede dálnice, ten Bendl je fakt lemra, já bych na jeho místě měl už mostů přes Sázavu deset.

Nakonec jsme dorazili do nějaký šumavský díry. Díky bohu byla ta cesta tak dlouhá, že je skoro poledne, cobydup jedem zas dom! Nějakej starosta, takovej pěšáček snaživej, mi sotva ukázal fotbalový hřiště a už byl čas na oběd. Obědy mám rád, nejvíc se toho vždycky vyřeší na vobědě nebo v klubu...

Fakt mrkám na drát – ty nýmandi tady se teda vytáhli, kdo by to do nich řek? Starosta z nějaký Lenory přitáhnul vědro škeblí, snad z potoka nebo odkud. No, perlorodka s citrónkem, to byla teda delikateska! No a pak zvěřina, nadívanej tetřev a já nevim, co ještě. Vždyť ta Šumava by si na sebe normálně vydělala. Předseda myslivců tvrdil, že v  tý zóně číslo jedna v tom parku toho běhá a lítá plno a střílet se to nesmí – no vod čeho to tam teda je, má to snad bejt pro lidi!?

Kafíčko po vobídku bylo fajný, ale měl jsem divnej pocit, že je to jenom takovej klid před bouří. A taky že jo. Všichni vstali, že prej pudem ven do lesa. Seděl jsem jak zařezanej, jako že bych si ještě něco dal, ale náměstek do mě pod stolem kopal, že sem se nakonec teda zvednul.

Řeknu vám, ten park tam, to je soda. Normálně, chodíte po takový silnici, na který ale není asfalt, jenom nějaký jako bahno a šutry, úplně jsem si odrovnal svý oblíbený lakýrky. V lese sem už teda byl, znám ho docela dobře – stromy, šišky, zajíci – prostě klasika. Když jedu z Brna do Prahy přes Vysočinu, tak je takovej prales vidět z dálnice; až mi mráz běhá po zádech, jak je ta divočina blízko. Potom sem ještě viděl malej les ze stromů, co maj ty sloupy takový bílý s černym, trochu jako to cizokrajný zvíře pruhovaný z billboardů na dé jedničce. To bylo na golfu, ale až za patnáctou jamkou – já se maximálně dostal k desátý, takže z toho nic nebylo.

Tady v tom lese ale byly ty stromy nějaký jiný, spíš jako šedivý a bez toho zelenýho kolem, což všichni kolem tvrdili, že je špatně. Mě spíš štvalo, jak sou ty stromy blízko u sebe a ten bordel mezi nima, klády a klacky tak jako rozhozený, všude v tom tráva – dyť se v tom nedá ani chodit! Kde jsou lavičky? Tohle že je park, dokonce národní park? Já mam v lázních v Darkově taky park, ale kdyby tam zahradník jednou tejdně nevosekal, tak má na hodinu výpověď..!

No a nakonec sem se dočkal ještě kouzelníka. Nejdřív tedy povinná píár fotka do novin u jednoho toho šedivýho stromu. A pak to přišlo a to mě fakt dostalo, nějakej týpek, asi teda kouzelník, pak k tomu stromu šel a odloupnul z něho takovou jako slupku, normálně se to loupalo kolem dokola, a pod tim byly z druhý strany takový vobrázky a několik malejch jakoby much, ale nebyly to mouchy, což prej byl ten kůrovec, co ho sem nasadili zelený, jak vo tom mluvil Láďa Jakl.

Díkybohu to netrvalo dlouho. Mám jasno a v pondělí se de na věc. Bude novej zákon o parku. Z parku bude Park. Experty z ministerstva zemědělství už na to mám a Kocour mi snad taky nějakýho šikulu z empéóčka pošle. Mám poznamenáno všechno podstatný: stromy, větve a další bordel pryč, na stůl škeble a pernatá…