Kdyby tisíc profesorů...

Neuvěřitelné vyjádření Václava Klause o "nadbytečných profesorech" v České republice...

CT24

Profesor je akademický titul, který je považován za nejprestižnější metu, kterou může vysokoškolský pedagog dosáhnout. Pokud pominu umělecké obory, titul profesor se uděluje vědeckým pracovníkům – docentům, kteří soustavně a po dlouhá léta vyučují na vysokých školách a jsou váženými osobnostmi ve svém oboru. Profesory jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra školství. K tomu také došlo minulý týden, kdy Václav Klaus jakožto úřadující prezident jmenoval 76 nových profesorů.

Jmenování profesorem nebo profesorkou je mimořádná událost, která přichází jednou za život. Proto je neuvěřitelné, když Klaus v den slavnostního ceremoniálu uvedl: "Když dvakrát až třikrát za rok dostanu takovouhle hromadu, abych podepsal osmdesát nových univerzitních profesorů, tak vždycky zesinám hrůzou a táži se, jestli je možné, že prostě od června do listopadu se u nás urodilo osmdesát nových univerzitních profesorů, a jsem si stoprocentně jist, že nikoliv." Přeloženo do srozumitelné řeči: profesorem je dneska kdekdo a mnoho z vás, co tu dneska jste, si to jmenování vlastně nezaslouží.

Klaus jistě může mít vlastní názor na stav vysokého školství u nás. Může mít v i v lecčems pravdu. Je však vhodné urazit takovým výrokem osobnosti, které patří k intelektuální špičce našeho národa? I kdyby mezi jmenovanými skutečně byli nějací "nezasloužilí profesoři", nenašla by se k diskusi o podobě našeho školství vhodnější chvíle?

V této souvislosti mi však jako největší paradox připadá to, že sám Klaus, přestože prakticky nikdy nebyl vědeckým ani pedagogickým pracovníkem, obdržel v 90. letech za podivných okolností tituly docent i profesor. Ke své profesuře se aktivně hlásí a oslovení "pane profesore" mu evidentně dělá dobře. Pokud  tvrdí, že u nás máme "přeprofesorováno", má možná pravdu. Ovšem platí to i pro Hrad...