Jsou houby radioaktivní?

Na internetu se objevila zpráva o zvýšené radioaktivitě hub v souvislosti s havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě – posílána jako příloha k emailům se nyní šíří Českou republikou, takže je načase se k ní vyjádřit.

Pavucince jsou zname schopnosti silne akumulovat cesium, vcetne jeho radioaktivnich izotopu. Pavucinec odchylny - Cortinarius anomalus.J. Borovicka

Jedná se o typický HOAX, tedy o internetovou poplašnou zprávu. Avšak bylo by nesprávné se domnívat, že houby radioaktivní nejsou. Takže jak to ve skutečnosti je?

Plodnice hub jsou tvořeny přibližně z 90 % vodou. Zbylých 10 % je vlastní biomasa, která je tvořena dusíkatými látkami (bílkoviny, peptidy aj.), lipidy (tuky, vosky), vlákninou (nestravitelné polysacharidy) a sacharidy (jednoduché cukry a polysacharidy); zbytek tvoří minerální látky. Již z toho vyplývá, že houby obsahují radioaktivní prvky, které se přirozeně vyskytují v životním prostředí – o přirozené radioaktivitě už jsem TADY podrobně psal.

Izotopy draslíku, thoria, uranu a produkty jejich přeměny

Z přirozených radionuklidů je nejvýznamnější draslík, jehož radioaktivní izotop 40K je v biomase hub velice snadno měřitelný. Aktivita se udává v Bq/kg sušiny (bequerel, 1 Bq = přeměna neboli rozpad 1 částice za sekundu). Aktivita 40K je u hub – vzhledem k obecně vysokým obsahům draslíku – relativně vysoká a pohybuje se přibližně v rozmezí 800-1500 Bq/kg. Vzhledem k tomu, že houby v plodnicích neakumulují ani uran, ani thorium (koncentrace těchto prvků jsou obvykle v jednotkách až desítkách ng/g), je aktivita těchto prvků a jejich přeměnových produktů prakticky zanedbatelná. To platí i o dalších radionuklidech, které se v životním prostředí v nízkých koncentracích přirozeně vyskytují, např. izotop uhlíku 14C, berylia 7Be nebo izotop olova 210 Pb.

Radioaktivní spad

Testy jaderných zbraní a posléze havárie jaderných reaktorů, zejména toho v Černobylu, uvolnily do životního prostředí řadu radionuklidů, z nichž některé mohou být akumulovány v houbách. Praktický význam mají pouze izotopy cesia: 134Cs s poločasem přeměny 2 roky a 137Cs s poločasem 30 let. Některé druhy hub významně akumulují přirozené stabilní cesium 133Cs – a právě tyto dokáží akumulovat i oba zmíněné radioizotopy. Rozdíly v akumulaci mezi jednotlivými druhy jsou pozoruhodné. Zatímco např. bedly nebo žampiony stabilní cesium v plodnicích prakticky nehromadí (a tedy ani to radioaktivní), některé hřiby, lakovky a pavučince jsou známé vysokou schopností cesium akumulovat.

Po havárii reaktoru v Černobylu (1986) byl na území dnešní České republiky zaznamenán významný radioaktivní spad, a to zejména v místech, kde byly v době přechodu radioaktivního mraku vodní srážky. Během několika měsíců až let se izotopy 134Cs a 137Cs dostaly hlouběji do půdy, kde byly absorbovány myceliem (podhoubím) a transportovány do plodnic. Aktivita 137Cs (které je významnější jak co do celkového množství, tak i s ohledem na delší poločas přeměny) v houbách dosahovala na přelomu 80. a 90. let 20. století až stovek tisíc Bq/kg sušiny; na významně zasažených územích Evropy pak byly zjištěny aktivity i mnohem vyšší.

Již v roce 1987 publikovali naši přední odborníci studii, ze které vyplývá, že konzumace hub nepředstavuje vzhledem k jejich radioaktivitě zdravotní riziko. Typické hodnoty aktivity 137Cs a 134Cs v sušině jedlých hub totiž byly 10 000 Bq/kg, resp. 3 200 Bq/kg. Konzumace 10 kg čerstvých hub ročně (což přibližně odpovídá konzumaci asi 1 kg sušených hub) tedy zapříčiňovala efektivní dávku 0,2-0,3 mSv (milisievertů), což odpovídalo 20-30 % dávky z přirozeného pozadí. V takovýchto případech nelze předpokládat žádné somatické ani genetické změny.

V současné době (25 let po havárii) již aktivita 137Cs významně poklesla a 134Cs prakticky vymřelo. V houbách však aktivitu 137Cs stále detekujeme, jak je vidět i níže na obrázku, kde je záznam orientačního měření pavučince skořicového (Cortinarius cinnamomeus) nalezeného na podzim 2010 v okolí Příbrami s výraznými gama linkami od 137Cs (662 keV) a 40K (1461 keV).

A poplašná zpráva v plné kráse:

Nedokážu si představit, že by nějakému vědci někdo zakazoval něco takového zveřejnit. Tato paranoia zřejmě vyplývá ze zkušeností z období před rokem 1989, kdy byly informace o havárii v Černobylu zatajovány. Neodpustím si však poznamenat, že za toto chování nebyl po roce 1989 nikdo potrestán, jako ostatně za žádné další zločiny. Obviňovat však z něčeho takového současnou politickou reprezentaci, přestože o ní mám velmi špatné mínění, je směšné.

Předně, na naše území se prakticky žádné radionuklidy z Fukušimy nedostaly – hodnoty naměřené u nás jsou z kategorie „ultranízkých“ a nemají žádný praktický dopad. Pokud zpráva tvrdí, že limity v houbách byly překročeny, je podezřelé už to, jak rychle k tomu mělo dojít – radioaktivita se v houbách může projevit až poté, co se radionuklidy postupnou migrací dostanou do hlubších vrstev půdy. Krom toho, v letošním roce zatím houby příliš nerostly, v čem by to onen "biochemik z Akademie věd" asi naměřil? Takže je evidentní, že zpráva o zvýšené radioaktivitě hub v souvislosti s fukušimskou havárií je nesmyslná, a z tohoto pohledu se tedy není třeba obávat jejich konzumace.

Česká mykologická společnost je na Facebooku!