Mnohé druhy hub, které znáte
z lesa, dokáží v plodnicích akumulovat některé stopové prvky, např.
arzén, kadmium a rtuť. Ale to není zdaleka všechno. Před několika lety jsem
procházel výsledky analýz obsahů stříbra ve vzorcích hub z různých míst
v České republice. A nad jedním číslem v tabulce se mi zatajil dech –
bylo téměř 500x vyšší, než všechna ostatní...!
Muchomurka šiškovitá - Amanita strobiliformis.Jan Borovicka
Ukázalo se, že jde o vzorek vzácné muchomůrky ježatohlavé – Amanita solitaria (syn. A. echinocephala) z jedné lokality na okraji Prahy. Stanovený obsah stříbra byl 480 mg/kg v sušině. I když houby obecně z nějakého neznámého důvodu stříbro v plodnicích akumulují, obsahy se obvykle pohybují v jednotkách mg/kg. Pouze výjimečně (v žampionech) mohou dosáhnout až 100 mg/kg.
Bylo třeba prověřit, zda nalezená koncentrace stříbra není jen náhodným jevem. V průběhu let 2003-2006 se mi z různých míst v Evropě podařilo sehnat dostatečné množství vzorků muchomůrky ježatohlavé a také její blízké příbuzné muchomůrky šiškovité – Amanita strobiliformis. Pokud vám ta jména nic neříkají, není divu – jde o relativně vzácné muchomůrky, které rostou hojněji jen v teplejších oblastech a obvykle na vápnitém podkladu. Ukázalo se, že obsah stříbra je – až na výjimky – velice vysoký v muchomůrce šiškovité, nejvyšší nalezená koncentrace byla 1253 mg/kg (tj. 0,12 %).
Co je na tomto jevu tak pozoruhodné? Především to, že oba druhy je možné označit za tzv. hyperakumulátory. Obsahy stříbra v půdách jsou totiž obvykle nižší než 1 mg/kg a muchomůrky tak obsahují až 2500x více stříbra než substrát, ze kterého rostou. A to už je opravdu vysoký koncentrační faktor – zejména když si uvědomíte, že zdaleka ne všechno stříbro v půdě je houbám fyzicky dostupné. Přesto jej houby ze země doslova vysávají!
V říši rostlin je známa řada hyperakumulátorů niklu, arzénu a selenu, ale hyperakumulace stříbra doposud zaznamenána nebyla. Bohužel zatím nevíme nic o tom, jakým mechanismem a proč vlastně houby stříbro akumulují. Ve světě je nyní populární tzv. teorie obrany ("defense hypothesis"), podle které je akumulace prvků sama o sobě či v kombinaci s jinými látkami obrannou strategií proti škůdcům – což bylo experimentálně potvrzeno. Je otázkou, zda by podobná strategie nemohla hrát svou roli i hub, např. při obraně proti plžům.
V současné době se zabýváme tím, v jaké chemické formě je stříbro v houbách obsaženo (předběžné výsledky naznačují, že je vázáno na zvláštní typy proteinů, tzv. metalothioneiny). Zdravotní riziko konzumace hub s vysokým obsahem stříbra neumím posoudit, ale vzhledem ke vzácnosti obou druhů (které jsou v atlasech udávány jako jedlé) je pravděpodobnost jejich konzumace nízká. Běžné druhy muchomůrek stříbro neakumulují.
Pochopení mechanismu hyperakumulace by mohlo v budoucnu přinést některé zajímavé aplikace v biotechnologiích – ať již při využití pro těžbu ("phytomining") nebo pro dekontaminaci životního prostředí. No uvidíme…
Další zdroje informací:
Borovička J. (2006): Poznámky k muchomůrce šiškovité – Amanita strobiliformis a příbuzným druhům ze sekce Lepidella. Mykologický Sborník 83: 43–46.
Borovička J. (2007): Houby a stopové prvky. Vesmír 86 (8): 508-511.
Borovička J., Řanda Z., Jelínek E., Kotrba P., Dunn C.E. (2007): Hyperaccumulation of silver by Amanita strobiliformis and related species of the section Lepidella. Mycological Research 111: 1339-1344.
http://www.damyko.info/ForumB/viewtopic.php?t=106
http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?p=10586&highlight=strobiliformis#10586
Projekt výzkumu muchomůrek hyperakumulujících stříbro byl podpořen Grantovou agenturou AV ČR (IAA600480801).
