O některých věcech se prý nemá mluvit. Mám na mysli některé intimní věci. Já je probírala a hned na to se mi to vymstilo v mém dalším napínavém snu. Ano, ano, zase erotický.
***
Kdysi dávno jsem probírala s kamarádem intimní věci. Protože jsem zvědavá a chtivá, hned začnu přemýšlet, jestli by nebylo dobré to či ono vyzkoušet.(zkusit se prý má vše)
Mluvili jsme o tom, že sex v době menstruace je tak nějak nevhodný. Tedy nevhodný bych neřekla, spíš nečistá, taky ne, prostě... nemám slov. Nehodí se to. Asi tak. Tehdy jsem řekla, že bych nikdy v době mých dnů...
Hned na to jsem měla sen... Byl to jen sen? Dnes už si nejsem jistá, jestli ...
***
S mým nejspolehlivějším autíčkem jsem jela k mamce. Mám ráda dlouhé cesty, hudbu, kafe atd... Ale to už jsem na sebe práskla v blogu:
Četli jste?
***
Jela jsem rovnou k rybníku mého dětství. Ulicí, kde jsem vyrůstala, tady bydlel Karel R., tady Bohdan a tady holky Zdena a Mirka. Krásné vzpomínky. V naší zahradě se opět pásly ovečky stejně, jako když jsem byla dítě.
Jé, sem jsem chodila randit s V. Kolem velkého komína... Pak už statek a odbočka.
***
Rybník je kousek od města, kde jsem žila dlouhých dvacet let. Když jsme byly malé holky párkrát jsme tam jezdily na koupačku (my spíš chodily do řeky viz. fotky), v pubertě se k tomuto rybníku jezdilo randit ‘do auta’ :)) Moc krásné místo i dnes.
(V srpnu jsem navštívila břeh řeky a musím říct, že na mě dýchlo dětství. Sice je louka, kde jsme pobíhaly, zarostlá a stojí tam nový domek, ale stejně je to moje řeka.)
Dobře, zpět k mému snu.
***
Procházela jsem se kolem vodní plochy a fotila si na památku. Nádherná svoboda! Klid a jen ta rovná hladina.
Z okýnek v autě hráli moji oblíbenou píseň o snění, ach... a já byla šťastná.
Když jsem se rozjela zpět k "domovu", zjistila jsem, že jsem píchla. Kruci!
Umím vyměnit kolo, ale moje auto má nějakou náplast a sprej nebo co?! a tím se má to kolo opravit. To je na mě už moc složité.
Komu zavolat? Příteli na telefonu? Zkusila jsem, ale nebral mi to. Na strejdu nemám...(na mého bývalého manžela samozřejmě mám, už jednou mne tahal z maléru, ale ten byl v práci až v Domažlicích)
Bezvýchodná situace. Co dělat?
No, sednout si a plakat, protože my ženy, když si nevíme rady, tak brečíme. :)
A jak jsem si tam tak plakala, slyšela jsem z dálky rachot. Štěrk pod koly toho velkého auta jen skřípěl. Prach se hrnul směrem ke mě.
Když to velké černé auto (značka nejistá, pekelná) dojelo až ke mě, zhrozila jsem se, protože i tak daleko od domova, mne přišel zachránit Lucius. (v té době mě spíš děsil)
Pusu od ucha k uchu. Zase dostal šanci a přijel ji využít až do konce.
Pro rohy, které se mu nevešly pod střechu, měl udělané speciální otvory, musím uznat, že to vypadalo monstrózně.
(Řeknu vám, on umí mít nástup!)
Ježíš! Tenhle ne! Křičelo moje srdce. Proč zrovna on?
"Máš problém?" Procedil doutníkem mezi pysky. Kouř mu prolétl kolem hlavy dírami ve střeše.
"NE!" Odsekla jsem. Nemám zájem o ‘takovou’ pomoc.
"Neblbni. Auto necháme odtáhnout a moji kámoši ho spraví, než dopijeme kafe." Kývl hlavou na znamení ‘nasedni’ a já ...??? normálně nasedla.
***
U něj. Vlastně u nich!
Malá místnost, velký gauč, jeho Uriana mi neustále nutila jíst koláčky s tvarohem, jako by věděla, že mám ráda povidlové! Nechtěla jsem urazit, tak jsem baštila.
Zrazu....
Jak se to stalo? Nepamatuju se jak a proč, ale tááák jsem po něm zatoužila...
Najednou jsem měla jazyk v jeho puse a moc mi to chutnalo a já se svlékala jako had.
Teda musím říct, že takový sex jsem už dlouho nezažila. Ta dokonalost spojení, ta vůně chtíče, ta živočišnost mne uchvátila. Bylo to dokonalé. Naše těla jako by byla stvořená jen pro nás. Rty, prsa, nohy, ruce... To byl tanec!
AŽ... najednou, když jsem ho dlaní odstrkovala, abych ho vzápětí zase mohla přitáhnout zpět, všimla jsem si, že obtisk mé ruky na jeho břiše je červený.
Sakra! Co to je?
"Cos mi udělal?" Odstrčila jsem ho úplně a prohlížela si své zakrvácené dlaně. Všude na našich tělech byly krvavé stopy po mých a jeho dlaních.
Zařechtal se tím svým odporným, strašidelným hlasem. Dostala jsem strach.
"Nic, Miláčku." Oči přestaly žhnout a jen se nafoukaně dívaly na moji reakci.
"Neříkej mi Miláčku!"
"Co se stalo?" Ptala jsem se bázlivě.
"Pamatuješ? Jednou si říkala, že bys nikdy nešukala, v době svých dnů..."
Bože můj! Vystřelila mi v hlavě myšlenka... Vždyť já mám tampón?! Kde je? Hystericky jsem hledala v útrobách, ale nenahmatala jsem nic.
"Ukaž," snažil se Lucius.
"Nesahej na mě!" Obořila jsem se na něj. Hajzl!
Co mi dali do těch hnusných tvarohových koláčků? Uriana byla pěkná mrcha.
Byla jsem naštvaná na sebe, na něj, na jeho ženu, na celý svět!
"Počkej, pomůžu ti." Uklidňoval mě.
AÁÁ! Nenáviděla jsem ho.
Za to, jak mě dostal!
Za to, jak se mi to s ním líbilo!
Za to, že jsem jen hloupá ženská, která sedla na lep prvnímu čerchmantovi, který jí nabídl pomoc!
Za to, že souložím v době svých dnů!
"NESAHEJ NA MĚ!" Řvala jsem na něj. Už jsem se ho nebála, nejradši bych ho zabila. Tloukla jsem do jeho ramen.
Přidržel moje bijící ruce, aby nedostal ránu a vytáhl ten kousek vaty zatlačený hluboko uvnitř.
Styděla jsem se a zároveň jsem byla uražená, že mne tak lehce dostal.
A že zase nedokončil svoji práci..., protože CRRRRRRRR!!!
***
Ulevilo se mi, byl to jen sen. Byl to jen sen?
***
PS: Dodnes nevím, jestli mi opravili to auto :))
Za týden vyjde vyznání ženě!
