Víš, někdy, hodně často, jsou chvíle, kdy bych chtěl být u tebe, obejmout tě, dlouze tě políbit, držet tě, nepustit, hladit po vlasech a po zádech a šeptat ti: “Sylvinko, jsem tu a jsem tu pro tebe.” A už zůstat navždy.
Proč tohle lidi píšou, když to nemyslí upřímně. Proč jen zahazují svoje slova do propasti nekonečna? Posloucháš ten text stále dokola. Už jsem ti říkala, nedělej to. Nevracej se k tomu. Tohle už je minulost a tys ji měla už dávno smazat. Jen tě to trápí a ty nemůžeš jít dál.
Lhal. Ano, prostě lhal. Lidi lžou, je to jejich přirozenost. Sladká slovíčka o procházkách v parku, o jemných dotycích, o lásce. Věřila jsi a narazila jsi. Proč?
Sama nevíš, kde se stala chyba. Možná ho to přestalo bavit. Situace se nikam nevyvíjela a on se přestal bavit. Přesto, že si dělala přesně to, co si přál. Možná právě proto. Dostal vše, co chtěl a on si tě už nemusí vážit, nemá na co se těšit.
Je to těžké, když budeš dělat dlouho drahoty, uteče. Když mu dáš co chce, uteče. Jak to udělat správně?
Vím, co se stalo!
Nebyl tím pravým. Nebyl, i když se ti pro něj skoro zastavilo srdce, on nebyl ten pravý. Ten pravý někde chodí a jednou tě potká.
Uvidíš.
Jednou.
Buď trpělivá a čekej. Třeba celý život. Klidně zkoušej dál, hledej a užívej si. Neber to moc vážně, protože oni ti vždycky zlomí srdce. Už jsou prostě takoví. Nemůžou za to.
***
"Tys mi vlastně úplně rozbourala můj svět ..... mé zažité stereotypy, mé přátele, kolegy tady v práci, co kroutí hlavama, co se děje ....... všechno šlo stranou a existuješ jenom Ty ...., jenom ty." Jak hezky se to poslouchá, že?! Jenže pak odejde a opustí tě... zase jako všichni.
***
A ty? Zase budeš sedět zachumlaná v županu a uplakaná. Zase jsi uvěřila a zase si dopadla na dlažbu. Přitom si byla otevřená, nic si netajila. Nechtěla si ho překvapit něčím negativním. Tak si byla upřímná, že ho to vyděsilo a on? utekl!
Jasně!
Srab!
Nechceš začínat znovu a znovu, víš, že ten další také všechno odkývá a naslibuje hory doly a pak... uteče. Uteče, přestože ti slíbil společné "loužení" (brouzdání louží pozn.aut.). Přestože po tobě toužil. Proč už netouží? Chtěl čekat tak dlouho, až najednou přestal čekat a šel svou cestou.
Vracíš se zpět k vašemu rozhovoru. Stále dokola hledáš chybu. Není žádná chyba. Nic si neudělala. On to pokazil. Jsi skvělá a on může jen litovat, že tě opustil.
Tvoje tělo nebude nikdy v jeho náručí tát, nikdy tě neochutná, nikdy nebude mít tu příležitost zažít neskutečné.
Nevracej se. Zahoď vše za hlavu. Otoč se a "rozhlídni se". Není tu někdo jiný? Někdo, kdo tě miluje a chce tě. Opravdu a vážně?
Že nikoho "nevidíš"? Tak počkej, ten pravý se jednou ukáže.
Jdi dál. Nehledej chybu v sobě. Ty jsi dokonalá! :)
Jednou budeš pro někoho neodolatelná a bude tě milovat takovou jaká jsi. Bez ohledu na kila a politické názory. Bez ohledu na tvoji krkolomnost a obavy. Bez ohledu na tvoje tělesné nedostatky.
Jednou ...
(Pamatujete na blbce?)
*************
Děkuji za zastavení a přečtení. :)
*************
V neděli opět osobní zpověď...
Ve čtvrtek si přečtete o lásce z hor.
Ahojte!
