Simona si ho dala k večeři. Jak si to vlastně Milan na srazu užil?

***

Slíbená vsuvka pro zvědavce M.S. a znalce F.F. :)

Spolužáci ze základky. Nikdy spolu nechodili. Po opuštění dětských hnízd se od sebe vzdálili 296 km.

Po dvaceti letech se náhodně potkali v Praze. U kafe přeskočila jiskra. On rozvedený, ona ve vztahu nešťastná...

Telefonáty a postupné vyznání lásek. Zamilovali se virtuálně. Telefonáty, chaty, skype. Tohle vše se stalo během dvou měsíců. Pak přišel jejich vytoužený sraz...

***

"Viděly jste Milana?" Holky se nad ním rozplývaly. 

Každá, každá by ho chtěla. Simona, rozvedená, roztoužená si dala jasný úkol. V pětatřiceti byla dost sebevědomá.

Milan bude tento večer její. Všechny ty vycvičené a jógou vyrýsované spolužačky, o něm básnily, ale jedině Simona věděla, jak na něj.

"Jdeme na panáka," rozhodla hlasitě a z druhé strany restaurace se ozvalo mohutné: "ANO!" A chlapi se připojili u baru.

Janka se přitočila až k němu. Něžně se ho dotkla dlaně. Nejradši by se otočil a celou jí zlíbal.

"Už abych ti ho v koupelně ..." zašeptala mu do ucha vzrušující větu a zmizela. Sakra! Už aby bylo dvanáct.

***

Ženy začaly tančit a chovaly se jako utržené z řetězu. Jasné, dlouho nikde nebyly a potřebovaly si to náležitě užít. Hlasitě zpívaly a tulily se ke svým bývalým spolužákům, těm, kteří to dovolili...

Simona zůstala u baru. Milan také zůstal a přisedl blíž. Musí se chovat nenápadně. Mnohem radši by seděl vzadu v koutku s Jankou a probírali spolu svoje představy.

"Dáme ještě jednoho?" Ukázal na prázdnou skleničku. A Simona, oplácaná, ženská krev a mlíko,  kývla. 

"Jasně!" 

Barman byl pohotový.

Milan ještě přisedl. Trochu se na ní natlačil, bylo jí to příjemné. Občas sice otočil hlavu někam do kouta, na chvilku, ale pak se zase vrátil k Simče.

"Sluší ti to," začal nevinně.

"Díky." Dívala se na něj tak drze. Bavilo ho to. 

Když pohledem našel Janku, poslal ji tajnou vzdušnou pusu.

Ale čím déle seděl s touhle Simonou, tím víc ji chtěl.

Alkohol v něm dělal paseku. Nesmí se opít, když je toho moc, nic pak nesvede. Hlídal se. 

Se Simčou se dobře mluvilo, byla otevřená a docela odvázaná. Líbila se mu.

Jenže tady byla Janka. Svědomí mu otočilo hlavu jejím směrem. Potěšilo ho, že je nesleduje a baví se s ostatními.

"Není tady trochu nuda?" Řekla najednou Simona a nestydatě se na Milana usmála. 

"Chceš jinam?" Co na to taky říct, když vás ta ženská tak přitahuje.

Usmála se. Bylo rozhodnuto. Teď Simona a pak nějak Janka. 

***

Před jejím pokojem mu došlo, že bude muset rychle opustit tyhle vody a chvátat za Jankou. Pustili se do toho na chodbě. Myslel si, že to bude jen rychlovka.

Simona ho přestala vzrušovat hned při prvních intimních dotycích. Byla jako kus ledu, jen držela, byla k ničemu. 

Zalitoval svého činu, ale jeho ego mu nedovolilo přestat. Musel jí to pořádně ukázat. Pokukování na hodinky mu moc nepřidalo, nemohl to ukončit, Simona mu vůbec nepomáhala. Byla těžká a vůbec se nesnažila.

Už to vypadalo, že bude, ještě pár okamžiků a skončí to.

Vlastně to bylo dost nudné šukání.

Vybavoval si nejsprostší zážitky, aby už konečně mohl Simonu poslat k čertu.

Když v tom ... zaslechl klepání ženských bot. 

"Kurva!" Ulevil si. Simona ho držela pevně, zřejmě nechtěla vyzradit identitu, ale on přestal, odstrčil ji a začal se zapínat. 

"Ehm..." uslyšel Simonu a otočil se. Krve by s v něm nedořezal!

JANKA!

Doprdele! 

Byla otřesená, viděl to na ní. Co teď?

"Ahoj." zkusil to a Jance upadl klíč. Tak se chudinka třásla, bylo mu jí líto. Jsem kretén, uvažoval v hlavě. Zezadu ucítil Simonin pot, lísala se k němu jako falešná kočka.

Nechtěl Janku dlouho trápit a tak ji pomohl s klíčem v zámku. Urychleně se ukryla za dveře. Slyšel, že se svezla hned za dveřmi...

***

Jediné možné východisko... jít se opít.

***

Přijdete zase za týden? Bude úvaha o tom nejdůležitějším... :)