Proč mi ten mizera neřekne: "Miluji tě!"?
*** zatracený sny ***
"Proč?"
"Vždyť víš, už jsme to probírali." Dupl nervózně kopytem. (Kdo? Pekelník, můj dvorní provokatér a svůdce... Lucius)
"Ne! Proč?" Nevěřila jsem jeho výmluvám.
"Protože..., jsi člověk, jsi skoro anděl a moc dobře víš, že ta kombinace..." přejel mi ukazovákem přes bradavku. Chtěla jsem, aby si ji vzal, aby si mne vzal celou. Jenže jinak, než to měl v plánu on.
"Miluj mne," zašeptala jsem.
"Vždyť už jsem tě chtěl ošukat dávno, ale ty..."
"Ne! Chci lásku. Miluj mne." nastavila jsem rty. Toužila jsem po něm. Po jeho citech, po jeho milujících rtech, chtěla jsem lásku.
"Ale, Miláčku, přece víš, že já umím jen pořádně zařádit. City po mě nechtěj." sváděl mne dál a hloub. Jeho prsty byly tak drzé a tak odvážné, že ze mne v okamžiku padalo předsevzetí, že bez lásky nebude nic. Ach, uměl to, věděl, jak na mě a moc dobře toho využíval.
V momentě, kdy se chystal jazykem... tam..., jsem se probrala. Chtěla jsem to, chtěla, ale... krucinál, proč to čertisko neprojeví kousek citu, kousek naděje? Jeho dotyky jsou vždy vzrušující, ale chtělo by to okořenit slůvky lásky, projevy citů.
Odstrčila jsem ho. Trošku...
"Lu..." prosila jsem ho očima.
Hodil oči v sloup a postavil se. Byl lehce rozladěn.
"Jsi můj...," počítal na prstech tak dlouho, až mne vyděsil. "... už nevím kolikátý miláček. Znáš mě, mně nikdy jedna stačit nebude, řekl jsem ti to hned na začátku, jsem nezkrotný."
Ano, jeho zajímavost byla v přiznání, že nejsem jediná. I to mne vlastně lákalo, že můžu ukázat, v čem jsem vlastně jedinečná.
Ale??? Jsem jiná než ty ostatní?
Snad...
"Víš, že ty máš hlavně mlčet." úšklíbl se. "Ty se máš jen líbat, pojď, pojď... Pamatuju si, jak si mne posledně líbala a objímala."
Ano! Naše polibky... Naše objetí... Naše chvilka... Chvilka jen pro nás... Ach!
Líbal mne níž a níž a....... Aaaach.
Horkost na vnitřku mých stehen mne probudila z myšlenek.
"Lu, miluj mne."
"Doprdele!" přestal. "Zase to kazíš! Užij si to a neřeš kraviny." Urazil se. Čekal, že budu přemlouvat.
"Nevztekej se na mě. Jsem žena, nejsem chtíčem posedlá, chci od tebe city."
"NE!" chlouba klesla. (byla to škoda, ale tohle mu nikdy nepřiznám).
"Proč? Lásko... Umřela bych pro tebe. Proč zrovna ty musíš být tak chladný?"
Zavrčel, až mi přeběhla husina úplně všude. Oháňka s sebou vztekle mrskla, jako by zahřmělo.
"Chceš to vědět? Vážně chceš?!" Byl naštvaný, takhle už ho znám.
"Ano," zašeptala jsem, ale bála se odpovědi. Ale jsem zkrátka zvědavá. Bohužel.
Otočil se ke mně. Drápy položil na svůj hrudník. Tam, kde my smrtelníci máme tepající srdce, vrazil prsty do hrudníku.
BOŽE! Co to dělá? projelo mi hlavou.
Pod drápy se objevila krev. Vrčel a dupal kopytem, v obličeji jsem poznala bolest.
"Luciusku? Co to děláš?" Přiskočila jsem k němu. Bolelo mě to za něj. Roztrhal kůži i s chlupy, krev čůrala po břiše a svalovina prsou byla rozdrásaná. Uslyšela jsem praskat kosti.
"Lu? Miláčku..." brečela jsem. Nemohla jsem se dívat, jak se mučí. Tohle jsem nechtěla. Myslela jsem, že se chce zabít, aby nemusel poslouchat moje kecy.
"Miláčku?"
"Mlč!" rozkázal.
"Nemusíš to dělat. Miluju tě i tak."
Rozerval svaly a polámal kosti hrudního koše, vzal moji ruku a vrazil ji do místa, které vzniklo...
"NECHCI!" křičela jsem.
"Cítíš to?"
Cítila jsem to! Co jsem tam měla cítit? Co tam vlastně bylo? Nahmatala jsem... dutinu. Nic! On... tam měl dutinu!!!
PRÁZDNO!
Žádné srdce!
"Lu? Lásko?" kruci, kruci, kruci! Doprdele! Všechno mi to scvaklo.
"Vidíš to?" byl rozlícený. "Tak tohle jsi chtěla?"
Dívala jsem se s uplakanýma očima na díru v hrudi. Objala jsem ho. Jediné, co mi tenhle pekelník mohl dát, byl kvalitní a častý sex.
Kruci, zapomněla jsem na to, že je to čerchmant? Že nikdy neměl srdce a nikdy žádné city od bytosti jako je on nemůžu čekat. Nechtěla jsem si připustit, že lásku nezná, doufala jsem, že právě já ho naučím milovat.
Ale nenaučím, protože... Protože on prostě NEMÁ srdce!
"Luciusku, kdybys chtěl..." schovávala jsem jeho masem krvavou díru. Snažila se jí zacelit dlaní. Nakonec jsem olíbala to podivné místo.
"Stačí?!!! Spokojená?" odvrátil se pryč. Tentokrát byl uražený právem a já? Já byla za blbce.
"Promiň! Promiň mi to, prosím." objala jsem jeho chlupatá mohutná ramena a přitiskla se. Trhl s sebou.
"Lásko, mám srdce pro nás oba, dám ti kus mého..." ani jsem to nedořekla a uslyšela jsem LUSK!
Byl pryč. Tentokrát jsem šlápla vedle. TOTÁLNĚ!
Vrátí se ještě někdy? Kdo ví?!
***
Bohunka Jakubcová
Úžasný život

Musíte mít pevné nervy. Musíte být čistí jako lilie, protože vždy na vás někdo něco může najít... a pokud máte škraloup... jste v kaši... nezvyknete si, na tenhle styl si nemůže zvyknout nikdo...
Bohunka Jakubcová
Pohled do díry

Tohle jsou díry... neprozradím... ale když půjdete kolem Štěpnického rybníka z náměstí směrem k nám domů (chichi), budete mít po pravé ruce zeď.... a za tou zdí je...
Bohunka Jakubcová
Divá Bára-Viktorka

Možná to nebudu vyprávět úplně přesně, ale potkala jsem divou Báru, časem jsem ji sice v hlavě přehodnotila na Viktorku od splavu, ale vzhledem to byla spíš divá Bára. Divá Bára s mozkem a srdcem Viktorky. Okouzlující...
Bohunka Jakubcová
V lese to žije, i když stromy umírají

Potloukám se lesem a fotím pro vás zajímavé věci. Snad zajímavé. Jsem zvědavá a tak nahlížím i pod kůru stromů, do intimních zákoutí
Bohunka Jakubcová
Pozvánka z mailu, neodolala jsem a šla se podívat ...

Vezměte s sebou obojek, pokud je zapotřebí i náhubek, nějaký pamlsek a bičík. Stálo na pozvánce na mém mailu. Socializace mého parťáka? Inu proč né?! Občas na někoho štěká, občas by i kousl... Mohlo by nám to pomoci ke
Další články autora |
Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR
Seriál Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský...
Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář
Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...
Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou
V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel...
V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu
Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...
Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu
Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...
Vláda jedná o chronologii bitcoinové kauzy, kterou přinesla ministryně Decroix
Časovou osu kauzy miliardového daru v bitcoinech, která stála místo ministra spravedlnosti za ODS...
Americká intervence povede k totální válce v regionu, varuje Teherán
Sledujeme online Americká intervence do konfliktu mezi Íránem a Izraelem by vedla k totální válce v regionu, řekl...
VIDEO: Ochránci Baltského moře vypluli. Sci-fi plachetnice pohání vítr i slunce
Dánská armáda spustila na moře dvojici autonomních plachetnic jako vystřižených ze sci-fi filmu....
Finále volby ředitele ČT: Radní grilují kandidáty, Karas mluvil o klientelismu
Sledujeme online Radní ve středu volí nového generálního ředitele České televize. Nástupce Jana Součka vybírají z...

Dětská vlasová péče Childs Farm si získala srdce (i vlásky) malých testerů
Naše testerky se svými dětmi vyzkoušely dětskou vlasovou péči od značky Childs Farm. Jak byly spokojené s kvalitou obsahu, vůní a obalem? A jak...
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 590x
Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, většinou veselá ženská. ;)
Když mi chutná, tak hltám. :)) (tedy často)
Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často)
Jsem bláznivě chaotická.
Miluju, ano to umím.
Co nesnáším? VÍTR! :)
***
Rozklikněte seznam rubrik níže.