Přičichnutí k létu

Krásné velikonoce. Přivolávám léto...  Kapverdské ostrovy, ostrov Sal. Nebudu odborně komentovat, informace si každý může najít na netu :) jen, jak jsem to viděla a co jsem prožila. :)

CABO VERDE (portugalsky)

Čím začnu? Samozřejmě dopravou.

Strachy, že budu zvracet jsem pojedla hrst kinedrylů a vstoupila na palubu letadla. Cesta byla skvělá. Výhled nádherný. Už jsme se nemohli dočkat. Za okýnkem -43°C, výška skoro 11 000 m. Vzdálenost cca 5000 km. 

Přistání na jedničku a konečně.... léto! Krásný pohled na to, co nás čekalo. Překvapil nás velmi silný vítr, který ani jednou za dovolenou nepolevil. 

 

Ubytování v bungalovech.  

Pohled z místní posilovny. Lidé žijící na Salu jsou postiženi cvičením. Při pohledu na ně jsme si všichni připadali jako tuční bílí turisté :))  Jediná žena, která byla trochu při těle, byla těhotná :))

 

Ihned jsme se vypravili k moři. Opravdu velmi silný vítr způsoboval obrovské vlny. Ale to MOŘE!!! Dokonce i já, "nemilovník" moře, jsem byla velice mile překvapená. 

 

Nenašla jsem ani jednu borovici :)) Jen samé palmy. Za to skvosty.

 

A zpět na pláž. Bylo stále na co se koukat. :)

 

Protože želvy se tam v březnu nevyskytují, museli jsme jednu vyrobil sami. (Ta tyčinka vpravo nahoře je nožka naší malé dcerky :))) )

 

Procházka na nedaleké molo, kam každý den připlouvali rybáři. Rovnou tam své úlovky porcovali a na kolečkách je vozili do hotelů. 

Pohled přes prkna mola. Ta zelená mi učarovala.  

Další fotka "skrz" prkna. 

 

Dokonalá práce slané vody. :)

 

Výlet na poušť, omlouvám se za dvě následující "speciální" fotky. Oni mi nechtěli zastavit, abych se pokochala. :)

 

Líbil se mi ten pohled, jak moře "doběhne" mezi skaliska, zapění tam, omokří okolí a zase odchvátá do hlubin, kam patří. 

 

Po válení se na lehátkách u bazénu a "topení" se vlnách, jsme se museli vrátit domů. :( Sbohem Sale!

Madrid :) Lépe to vyfotit prostě nešlo :)) 

 

Poprvé v životě jsem viděla Prahu z výšky. TEDA!!! Je nejkrásnější na světě. Možná, že právě pohled o půlnoci na rozsvícenou Prahu byla pro mne tak nejlepší tečka za dovolenou. 

 

A co jsem se tedy dozvěděla?

Lidé žijící na Salu jsou pohodáři. Nikdy nikam nespěchají, žijí heslem: "NO STRES!" Pro nás hektické Čechy jsou trochu "zpomaleni". Ale milí a usměvaví. Nejsou vlezlí ani dotěrní. 

Na ostrově je jedna základní škola, kde se učí na dvě směny, dětí je prostě moc.

Střední škola začíná ve dvanácti letech. Na vysokou studenti odjíždí (odlétají, odplouvají) do ciziny. Studium ji hradí stát, pakliže se vrátí zpět do země. Pokud chtějí zůstat v cizině, hradí si studium sami.

Pokud někoho zavřou do vězení, jeho rodina se mu musí postarat o jídlo.

Průměrný věk lidí právě na Salu je pouhých (prý) 19 let. Starší lidé žijí na ostatních "zelených" ostrovech a "zahradničí".

S vodou na ostrově samozřejmě šetří, protože odsolují mořskou vodu, abychom se my, turisti mohli sprchovat.

Překvapila mě "neturistická" místa. Jako by se tam zastavil čas. Lidé žijí v ghétech. Stát jim sice postavil paneláky (takové třípatrové bytovky), ale oni se nechtějí přestěhovat, protože by tam museli platit nájem. :( 

V poušti jsem uviděla kromě všudypřítomných plastových petek a barelů vyplavených z moře i krávu!, jednoho osla! a pár koziček, pasoucích se na hromadě odpadu. Ploty jejich pozemků jsou zasypané pneumatiky.

S těmi plasty je to vážně děs. Moje srdce plakalo, když vidělo tu hrůzu. Naše skvělá průvodkyně nás informovala, že to co nevyhodí místní lidé do pouště (odpady zahrabávají buldozery uprostřed ostrova), to připlave nebo přifoukne z oceánu.

Neřešitelný problém. Ekologie jim tam vůbec nic neříká. Škoda.

Celý ostrov se pyšní dlouhými písečnými plážemi (někdy to sakra bolí, když fučí vítr a písek vás seká po lýtkách), je ještě v plínkách. Je vidět, že plánují další a další turistické resorty, staví se hotely.

Pro mě (šílence nabuzeného pohybem) to byla opravdu proválená dovolená. Ale i to se někdy musí. Tělo i duše si musí odpočinout.

Nakonec jsme ale všichni rádi vystoupili na pražském letišti.

Snad jsem vás příliš nemystifikovala informace, pro "válecí" se lidičky je to rozhodně perfektní místo. 

PS: Jejich bílý vermut byl návykový :))

 

Děkuji za pomoc s fotkami ;)

 

Nakonec přidávám moji oblíbenou veselou a letní pecku. Rozhoupejte svoje boky, zatřeste zadky a protáhněte nohy.., i moje nožičky tančí :))

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Bohunka Jakubcová | pondělí 2.4.2018 8:00 | karma článku: 11,85 | přečteno: 306x
  • Další články autora

Bohunka Jakubcová

Úžasný život

8.7.2021 v 5:00 | Karma: 15,61

Bohunka Jakubcová

Pohled do díry

4.7.2021 v 5:00 | Karma: 10,03

Bohunka Jakubcová

Divá Bára-Viktorka

1.7.2021 v 5:00 | Karma: 14,33