Když je láska jen na jeden den (večer) v roce

Je možné, aby muž čekal na sex s jednou ženou několik let? Každý řekne, to je blbost! Ale věřte mi, je to zajímavý zážitek. :)

Známe se odedávna. Když jsem byl chlapec v rozpuku, ona byla jen dítě. Čas běžel a z malé holky se stala žena. Hezká žena. Občas jsme se potkali.

Náš příběh bude některým z vás připadat jako hezká pohádka, jiní řeknou, že jsem úplný idiot, že jsem to nedotáhl...

***

Ozvala se z ničeho nic. Po tolika letech. Už jsem na ní dávno zapomněl. Měl jsem své problémy v manželství, s dětmi i v práci. Normální zrající muž.

Naše setkání bylo přátelské. Posezení s příjemnou veselou ženou bylo tak osvěžující. Naše "kafe" se protáhlo až do večerních hodin. Cítil jsem, že naše přátelství každou minutou přetéká v něco víc.

Byli jsme upřímní.

Kdo čeká, že jsem ji zatáhl na hotel a tam ji až do rána pomiloval, bude zklamaný. Jsem přece ženatý a moje žena není zvyklá, že bych někam chodil a ještě k tomu přes noc. Jsem poseroutka? Ne, to je realita.

Naše "rande" skončilo malou pusou a dlouhým obejmutím. Stáli jsme tam, nad námi hvězdy, ona tak hezká a já tak nervozní. Když se moje ruce šmátralky začaly sunout po jejím těle (chtěl jsem si sáhnout, to je jasné), zavrtěla hlavou a řekla: "Promiň, ale nemůžu."

"Já vlastně taky ne," odpověděl jsem, zalhal jsem, aby se necítila tak hloupě. Pak přijelo taxi a ona odjela.

***

Ztratili jsme se? Nee. Tuhle jsem nemohl jen tak nechat zmizet.

Naše společné telefonáty prozradily o jejím životě úplně vše. Zažila si své... 

Začalo mi na ní záležet.

"Potřebuju spoustu času, než pustím muže až úplně ke mě." Pochopil jsem ji.

"Stejně jsme daleko, nebudu rozhodně nikam spěchat." Slíbil jsem. "V mém věku by mi bohatě stačilo nějaké to obejmutí nebo nečekaný polibek, ale moje žena..." Přiznal jsem se. Ano, moje žena se časem stala nedobytnou pevností a já začal toužit po dotycích.

Jak to pokračovalo dál?

Zvláštně krásně!

***

Rok se s rokem sešel, nastal červenec a ona se opět objevila. Stále tak živá a veselá. Měli jsme si tolik co povídat. Večer jsme se šli projít k řece. Jako první usedla na břeh, já jsem ji následoval. Opřela se o mne, byl jsem šťastný. Její vůně, vlající vlasy v mém obličeji, moje ruce pevně držely to malé tělo. Dýchala mi na krk a občas se dotkla rty. Opravdu vzrušující zážitek, jako by mi bylo patnáct. Prsty jsme měli propleteny. Choval jsem ji jako malé dítě. Byla jen moje. Mohl jsem ji chránit, byl jsem mužem, kterému věřila.

Loučení bylo mnohem smutnější než před rokem. A stálo to zato. Políbila mne! Ale ne rychle a bojácně, ale dlouze, smyslně a hravě. Ruce zase začaly rejdit po jejích zádech. Vzdychala. Tak moc jsem ji chtěl. Když jsem dorazil k prsům, provinile sklonila hlavu.

Když jsem ucítil její těžká prsa v mojí dlani, přiznám se, že jsem zažil takovou erekci, jako už dlouho ne.

Odjela a já věděl, že za rok...

***

Kde? Náhoda (a moje vynalézavost) nás svedla do kempu na Lipně. Měli jsme víc času, celý jeden den a noc, abychom se poznali. Setmělo se. Naše polibky a procházky za ruku, mi přestávaly stačit. Chtěl jsem ji, ale nevěděl jsem, jak na ní. Nechtěl jsem ji polekat.

Zavedl jsem ji do své chatky. Věděla, co tím chci naznačit, trošku jsem zatlačil na pilu. Stáhla se a já nevěděl kudy dál. Další polibky ji  ale rozehřály a ona sama přistoupila k posteli.

Líbala mne na krku, hrála si s ušními lalůčky.

"Nejsem si moc jistá," svěřila se.

"Kdykoliv to můžeš zastavit." Slíbil jsem. Usmála se. Svlékla si tričko.

Ó! Její prsa! Krása!

"Nechvátej na mě, prosím," řekla, když viděla, jak jsem na ní natěšený.

Pomalu mne vysvlékla, zůstal jsem jen v napnutých trenkách. Prozkoumal jsem její nádherná prsa, bříško. Občas se dotkla mého ztopoření, ale bylo spíš omylem. Byl jsem jako v tranzu. Naše těla se otírala, ale do kalhotek mne nepustila. Nakonec našla odvahu a alespoň mi rukou pomohla k uvolnění. Tohle byl nejkrásnější večer. Ráno jsem jen smutně pohladil prázdné místo na polštáři.

A pak zase zmizela. 

***

Dál jsme se zatím nedostali... :(

Jsem vůl? Možná, ale kdybyste ji znali, taky byste nespěchali. Ona stojí za to, abych si na ní počkal.

A´ propos ... červenec se už blíží.... ;)