Kde je ta padesátá druhá?

Nejsi zrovna hezká, viď?! No, uznej sama, co tě v životě čeká. Nabízím lepší kousek života. Pojď se mnou, budeš šťastná. (co na tom, že jen pár měsíců)

Johann seděl  unaveně, obličej si zakrýval dlaněmi. "Už to nezvládám."

Odfoukl si a nalil do sebe další víno. Tenhle kšeft mu byl čert dlužen. Jenže tehdy si myslel, že na to má, že mu nevadí, že to nejsou modelky. Už se ale tím množstvím přejedl, už na sex chuť neměl. Alespoň ne s takovými.

Kdo byly ony?

Ty ošklivé, nejošklivější ze všech, přerostlé, náruživé, některá i více než plnoštíhlá. Každý den musel jednu z nich uspokojit, dvořit se a chovat se k ní jako k hraběnce.

Proč?

Protože paní Alžběta potřebovala, aby tyhle holky byly hýčkány, aby měly tu nejlepší stravu, aby se jim tady žilo jak princeznám.

***

Zvláštní příběh? říkáte si, čtěte proto dál.

Jeden zámožný muž, říkejme mu Jakub měl zajímavou práci. Jeho úkolem bylo objíždět kraj a vybírat si holky, ženy, které tak nějak nikdo nechtěl. Ztracené existence. Nebyl zámožný, byl to jen sluha hraběnky, ale za bohatého muže se vydával, aby tyhle ženy přesvědčil, že jejich život, přestože nejsou krasavice, ještě za něco stál. 

Každý týden se vypravil s kočárem jako hradní pán a hledal ty správné typy. Potřeboval velké, silné, nejlépe ošklivé ženy, krev a mlíko, více krev než mlíko...,  které nikomu nebudou chybět. Taková žena se vždy nechala lehce opít rohlíkem a odjela s ním na jeho velký statek.

O všechny se tam pečlivě starala Jakubova žena Julie a Johann, který plnil jejich sexuální přání. Dostávaly jídlo, ubytované byly jako carevny, přesně tak, jak jim pán slíbil.

***

Letos tam už měl nachystáno padesát podobných kousků. Padesát žen, dívek, slečen, které nikdy nikdo nepostrádal. Vždy se nějaká taková našla, v každém městě, v každé vesnici.

Johann dostane denně jednu z nich. Věřte, že jeho práce by měla být placena zlatem On ale nadšen porcí pravidelného sexu se ženami různých sort, zlato kdysi odmítl, bláhový Johann. Plácli si s panem klíčníkem (Jakubem) na stravě, bydlení a sexu zdarma. Perfektní život. (si zprvu myslel)

Vraťme se ale k panu hraběti Jakubovi, jak se tentokrát představil. Potkal jednu velkou, silnou bezdětnou, vdovu, která byla společností vyhozena z kolektivu. Mařka.

"Nejsi zrovna hezká, viď?! No, uznej sama, co tě v životě čeká? Nabízím lepší kousek života. Pojď se mnou, budeš šťastně žít do konce svého života."

Mařka se nedala dlouho přemlouvat. Vidina péče, jídla a sexu ji učarovala.

Jakub si mnul ruce. Tak padesát jedna. Další týden, kdy se mu povedlo přivést novou, ještě mu chybí jedna a hraběnka bude spokojená.

***

"Paní, ještě jeden výlet a můžeme připravit koupel."

Hraběnka byla netrpělivá. Celý rok čekala na tu noc, na horkou koupel, na omlazení. 

"Dobře." chodila po komnatě jako divé zvíře v kleci. "Vybírals ty největší?"

"Přesně podle Vašich příkazů, Milejdy." Usmála se a nechala si milostivě políbit hřbet ruky.

"Teď běž."

***

"Kam pojedeš tentokrát?" zeptala se Jakubova žena Julie. Ten pokrčil rameny. Shánět ženy bylo stále obtížnější. 

"Vrať se mi brzy, lásko." políbila ho na cestu.

Už se blížil konec roku, konec všemu.

A od Nového roku opět od začátku. Povzdychla si. Práce pro hraběnku nebyla náročná, byla opravdu dobře placena. Jen ten Silvestr. Nesnášela poslední den v roce. Silvestr byl pro Julii tím nejméně oblíbeným dnem v roce. Den, kdy se koupe hraběnka.

Večer plný křiku, slz a ... Při té představě se otřásla.

***

Jakub přijel s prázdnou.

"Proboha, co budeme dělat?" zhrozila se Julie.

"Ona nic nepozná." dušoval se Jakub. 

***

"Od příštího týdne budeš mít nový ženský." ušklíbl se bezcitně Jakub na Johanna.

"Už bylo na čase. Chtělo by to, abys ty nejošklivější vodil až na samém konci. Ukecat mý péro, aby se postavilo, je náročnější s každou kachnou."

Nastal Silvestrovský večer. Káď byla připravena, oheň plápolal, dřevo nanošeno.

Johann, Jakub a Julie.

Smrtící trojka. Tak do toho!

***

Ženy křičí, brání se, některé se v novém domově ani neohřály, jiné tu strávily nejlepší měsíce ve svém životě. Pro všechny ale dnes pohodlí a péče končí. 

Johann jim drží ruce za zády, Jakub profesionálně tahá za vlasy, aby zaklonily hlavu co nejvíc a řeznice Julie podřezává chrčící hrdla ošklivek, které nikdo nechce. Káď se postupně naplňuje jejich teplou krví. Umírající jsou přehozeny přes okraj bečky, nohy se jim zvedají vysoko. Netrvá to dlouho.

Oheň udržuje tuto rudou koupel na správné teplotě. Jek utichá, mrtvoly jsou pohozeny na voze. Adrenalin pomalu z krve smrtící trojky mizí. Jen do doby než přijde hraběnka.

Báthory přichází.

Julie s třesoucíma rukama odstrojí váženou dámu a ta vstupuje do horké lázně. Blaženě se nadechne a potopí obličej do krve. Ze služky padají obavy, ukazuje Jakubovi palec nahoru. Vše vypadá dokonale jako v kteroukoliv předchozí silvestrovskou noc. 

Paní nepoznala, že jedna chybí. Kdyby jen paní tušila... Jistě by Jakuba nechala zbít, možná i jí a Johanna. Přestože její obličej připomíná anděla, je tato žena čarodějnice s duší ďábla, krutost a sadismus jsou jejím druhým jménem.

"Kolik?" vyruší ji z myšlenek vynořujíc se Alžběta. Julie se rozklepe, nervozně si zapraská kosti na rukou.

"KOLIK?" zakřičí a Jakub přiběhne a ihned pokleká.

"Odpusť paní má, odpusť." 

"KOLIK???" nedbá na svou nahotu a zvedá se z lázně. Silným sevřením drtí ohryzek Jakuba.

"Pa-de-sát....je---dna..." 

"COŽE?" Její pohled zabíjí. "NE!" 

"A-le-pa-ní-má...", chraptí sluha.

"Jako by nestačilo, že to nejsou panny, jak jsem původně chtěla. V počtu neustoupím. Chci náhradu. Rozumíš? Padesát jedna nestačí, chci ještě jednu." provrtává Jakuba zlověstným pohledem.

"Ale, teď?" Jakub neví, jak utěšit rozmazlené děcko v hraběnčině těle. Ta hodí pohledem na Julii.

"TO NE!" vykřikne Jakub se slzami v očích. Je mu jasné, co nastane. Johann však nečeká ani vteřinu, přispěchá, za vlasy zvrátí Julii hlavu a nožem prořízne jemnou kůžičku na krku. Jakub se dívá, jak oči jeho milované Julie vyhasínají. Nevykřikla, jen očima hledá spásu. Nedočkala se. Jakub je přece oddaný správce.

Hraběnka se usměje a podá Johannovi za své služby hřbet ruky. Ten vtiskne zamilovaný polibek.

"Nesnesu odpor. Jestli se to stane ještě jednou..." usedá paní zpět do horké lázně a upije bylinkový nápoj.

"Už se to nestane, madam." 

***

... jsi sama, tak co proti lásce zmůžeš ...

... neříkej, že ti láska dává málo, vítr ten mystik všechno ví ...

... nevinná ... květina ...