Kateřino, když budeš hodná... ukážu ti vše. Tak ukaž!

Světlo od okna dávalo jejímu nahému tělu zcela nový rozměr. Viděla v jeho očích, jak si to užívá.  "Chci taky." Otočila se znenadání jeho směrem a dala ruce v bok.

***

Kateřina... 

Uslyšela lásku.

Naučila se dotýkat se lásky.

Minule ochutnávala...

A chutnalo ji...

***

"Slíbil si mi, že mi vše ukážeš." Zaškemrala. Už to znal. Její toužebný pohled. 

"Dobře. Vstaň." Vstala.

"Dej mi ruku." Vložila svou dlaň do jeho.

"Pojď." Pomalu šla, kam určil. K zrcadlu.

"Podívej."

"Zrcadlo?" Byla tam snad šmouha?

"Vidíš?"

Žádnou špínu neviděla.

"Na co se mám dívat?"

"Nevidíš to?"

"Ukaž mi, co mám vidět." Naklonila hlavou, ale v zrcadle byla je ona a on. Byla zmatená.

Vzal ji silně za ramena.

"Tohle, přece." Zatřásl jí.

"Mě? Mám vidět sebe?" 

"Ano!"

"Znám se." Odpověděla, (chtěl mi ukázat mě?) Proč?

"Určitě? Vidíš se? Vidíš tu krásu?"

"???" Očima se ptala.

"Vidím sama sebe. Vidím se jako už po milionkátý. Normálka, nic krásného."

Všiml si, že tápe.

Prstem ji pohladil ucho a sjížděl s ním dolů po krku až do místa, kde začínalo rameno.

"Tohle. Tenhle dlouhý obrys. Máš nádherný krk."

"Nádherný?"

Přeháněl a oba to věděli.

"Končí v přesném úhlu tvým ramenem, místem, které je taky moc hezké. Tvá ramena jsou tak sexy."

Stahoval oblečení a odhaloval její ramena.

"Ano, ramena mám docela pěkná. Velmi pěkná. Nikdy jsem si nevšimla."

"A tvé paže..." Vytáhla ruku z rukávu a sledovala ji, jako by ji viděla poprvé v životě.

Tenké, dlouhé, zvědavé paže.

"Pootoč se." Udělala to. "Koukej."

Stáhl jí tílko a odhalil prsa. Zastyděla se...

"... já vím, že moje prsa miluješ... To už jsem slyšela." Zapýřila se.

"Koukej a nemluv." Pokáral ji.

Zasmála se, ale když se podívala na něj, soustředila se. 

"Vidíš tu siluetu? Pozoruj se." 

Zkoumavě si prohlížela sama sebe. Dnes se viděla jinak. Jako by ji vnuknul představu, že je hezká.

Ukázal jí překrásnou linii zvednuté ruky a schovaného podpaží končícího těžkým ňadrem. 

Dokončil její svlékání v kleče u jejích nohou. 

Stála tu nahá. Automaticky se kryla, ale on vzal její ruce a dal je stranou.

Světlo od okna dávalo jejímu nahému tělu zcela nový rozměr. Viděla v jeho očích, jak si to užívá. Dlouze se na ni společně dívali.

"Rád si tě prohlížím,." Jeho oči nemohly polknout.

"Já vím," červenala se.

Otočila se znenadání jeho směrem a dala ruce v bok.

"Chci taky." 

"Překvapuješ mě."

Poskytl ji ke zkoumání své tělo. Rychle ho svlékla.

Prohlížela si ho, jako by ho viděla poprvé. Znala ho nazpaměť a přesto dnes zpozorovala nové znaky.

Vráska na zátylku, malá jizva u pravé bradavky. První šedý chlup na hrudi. 

Nohy pevně rozkročené, ten postoj znala velmi dobře.

Očima přejížděla po jeho těle. Dnes bylo opravdu jiné. Obcházela ho jako výstavní kočku a opravdu puntičkářsky si ho prohlížela.

Sledoval ji v odrazu. 

Začal být neklidný, jeho vzrušení bilo do očí.

***

Nahé tělo je tak krásné. K čemu mají lidé oči, když je vůbec nepoužívají. Je tolik koukacích míst na těle lidském.

Už vím, k čemu mám oči. Jsou k dívání. Taky jsem je málo používala. Od pozorování dvou nahých těl v zrcadle se dívám na lidi jinak. Všímám si jejich krásy, ale i jejich nedostatků. Každičká malá vada je vlastně originál a to mám ráda. 

Mám spoustu jizev, vad a nedostatků na svém těle. Sice je nemám všechny moc ráda, ale jsou moje a patří ke mě! Jsou mojí součástí, mým já.

Jsem jaká jsem, někdy  přiberu, jindy zhubnu, ale jsem to stále já.

Kateřina je nenasytná. Ještě se chce naučit další věci. (čtěte 5. díl ve čtvrtek)