Už víte, kdo je ON. Je to pán světa. Nejdůležitější parťák "páníčka". Věří si a jsou si věrni. Narodili se spolu a jednou spolu i umřou. Ale ještě toho mají tolik před sebou. :)
... pokračování příběhu o něm ...
https://blogadmin.idnes.cz/admin/c/630412/preview-page.html
Když mu je čtyřicet...
Všichni čtyři jsou unaveni.On, jeho páníček, panička i její. On trochu zlenivěl, ale mohl za to páníček, protože ráno nebyl k probuzení a večer ulehal do postele jako první.
***
Cestování autobusem.
Bylo mu horko a chtěl se nadýchnout. Cítil, že kolem něj jelo ještě několik jich, kteří byli stejně bezcitně narváni do úzkých sedů.
"To je ale hic, co?" Začli mezi sebou konverzovat.
"To mi povídej."
"My jedeme z plovárny, docela jsem se zchladil."
"My z práce. A doma nás ani nic nečeká. Jen lehnem na gauč a pustíme telku. S mým páníčkem je poslední dobou celkem nuda."
Stěžovali si jeden přes druhého. Náhle, ale všichni nasáli nádhernou vůni...., vůni její. Ó. Přistoupila jedna a celou tramvaj naplnila touhou, chutí a chtíčem.
"Ježíš, cítíte jí?"
"Bože, já bych jí...!"
"Co bys, chytráku?"
"Hupnul bych do ní."
"Já taky, hned bych jí ukázal, zač je toho loket a pak ji bravurně pozvracel."
"Já taky, ukázal bych jí to."
Náš on jen mlčky seděl a mlčel.
"A co bys udělal ty?" Ptali se ho.
"Já bych nechal páníčka, aby nadzdvihl letní sukénku její paničky, pak by jí pomalinku stáhl kalhotky. Koukněte, jak krásná má stehna. Vidíte, jak sluníčko prosvěcuje tu lehkou látku. Tam je schovaná ta krása. Nechal bych páníčka, aby tu krásu pomalinku prozkoumával a pohrával si s ní. Nezapojoval bych se, jen bych přihlížel a vychutnával si to tajemno. Páníček umí svými prsty takové věci, že její by z toho byla vyřízená. Dal bych přednost i páníčkovu jazyku... a kochal bych se tím, jak se svíjí v křečích a vzdychá..."
Nastalo ticho. Nikdo už se nedovážil nic říct. Všichni se styděli, jak mysleli jen na sebe. Na zastávce musel jeden z nich vystoupit, ještě se smutně otočil za tou její. Pomalu se tramvaj vylidňovala... Bohužel i náš on musel vystoupit. Zavrtěl se v kalhotách, když míjel tu vůni a páníček ho při vystoupení přátelsky podrbal.
Ano, opět se z nich stali parťáci. Najednou zjistili, že únava musí pryč, že život se musí žít. Paníčkova žena ani její se nechtěly přidat, a tak si museli oni dva poradit sami. Na co čekat?
Stále mu voněla ta mlaďounká koťátka, která jsou ještě nezkušená. Jejich paničky jsou tak pevné a ty jejich jsou tak křehoučké. A tak šli na průzkum.
***
Byla dokonalá a její byla bez chybičky. Páníček jako zkušený milenec vedl její rozkoš k vrcholu tím správným prstokladem. On se snažil udělat dojem, už se tam chtěl ponořit a ukázat jaký je Bivoj, ale páníček se nemohl rozhodnout, jestli má ještě machrovat prsty nebo ukázat jak to umí jazykem, že on přestal čekat a nahlížet do té mlaďounké kuchyňky. Najednou ho přestala přitahovat a on zjistil, že tohle mládí mu už nic neříká.
Vzpomněl si, na svoji ji a zatoužil jít domů. Uložit se v té své oblíbené prozkoumané jeskyňce a projíždět ji a užívat si všechna její známá zákoutí. Miloval její malé srůsty způsobené porodem, její nedokonalost, její chuť i nekonečné stahy při jejím vyvrcholení.
Tak se soustředil vzpomínkami na svoji domácí jí, že páníček úplně vyhořel. Nepředvedl se a mládí odešlo zklamané, prý "nic nového pod sluncem".
Páníček se nakonec ani moc nezlobil. Chybělo mu jeho oblíbené bříško, prdelka, se kterou mohl páníček zatřást tak, jak to měl rád. Prsa, která pomalu podléhala přitažlivosti, miloval ze všeho nejvíc.
Když je mu padesát...
V padesáti se všechno překroutilo. Páníček už byl zralý muž, který věděl, co chce. Znal své touhy a dokázal si o ně říct. Byl sebevědomý a on si užíval.
Ne, že by to nějak přeháněli s kvantitou, ale naopak utápěli se v kvalitě.
Věděli, že nějaká vysvlečená tanečnice už jim nic neříká, chtěli vidět autentičnost a vzrušení. On se v téhle době příliš nezapojoval do stimulu její. (byl už taky trochu unavený) Ale díval se, jak páníček profesionálně pracuje na vzrůstající touze její. Páníček přestal být sobcem a staral se hlavně o její slast.
Dlouho si pohrával s jejím tělem, prsty, jazykem, dlaněmi. On přišel na řadu až po jejím prvním orgasmu. Zavrtal se do ní a slastně si tam po krátké chvíli ulevil. Spokojenost na všech čtyřech frontách.
Stále si občas pohráli, ale stali se z nich gurmáni. Milovali vychutnávat si do nejmenších detailů pohledy, vůně, chutě a dotyky.
Když je mu šedesát...
V šedesáti se páníček úplně změnil. Samozřejmě, že mu nejvíc chutnala jeho žena a její. Znal ji a věděl, jak to s ní dotáhnout do úspěšného konce.
Ale. Nějak se mu začaly líbit ostatní ženy. Všechny ženy. Hlava se mu v autě otáčela všemi směry a on a jeho fantazie mu obohacovaly život.
Samozřejmě, že to nezkušené mládí, které by mohl zaučovat, ho táhlo. Ale i zralá čtyřicítka, kterou potkali v obchodě by nemusela být špatná.
Ale co...., i s tou o šest let starší sousedkou by to jistě hodně dobře dopadlo.
On se ve svém páníčkovi moc nevyznal. Někdy ho záměrně nechával dusit v kalhotách tak dlouho, až se mu ani nechtělo ven. Přitom to vypadalo, že se páníčkovi chce. Ale jeho mozek se nemohl soustředit jen na tu jednu věc, že se nakonec pomalu vytratila touha.
Někdy stalo, že když už to vypadalo, že on se opět koukne do její, zaštěkal pes a on se lekl a zmizel. Páníček se na něj ale nezlobil. Jen pokrčil rameny, pohladil ženu a řekl: "Tak příště." :)
Přesto spolu každé ráno vstávali a přemlouvali ženu a její, jestli by se nechtěly pomazlit.
***
Za týden zase něco o ženě. O nespokojené ženě. Tvrdohlavé nespokojené ženě, která je schopná udělat cokoli...
