Když spolu dva nemluví a svěří své problémy třetí osobě... Jak to dopadne, když to udělají ti první dva a spolehnou se na toho nepravého? Vlastně ...
Pro připomenutí...první díl, který byl vlastně druhý :))
A...druhý díl, který byl první :))
Jo, ještě prožili vánoce...
Máte v tom chaos? Pak je vše v pořádku, protože já jsem chaotik.
A pokud máte dočteno a pochopili jste, můžete pokračovat dál.
***
LUSK!
Adam se převaluje v posteli a moc se mu nechce. Něco (někdo) mu našeptává (my víme, kdo): "Tak Adame, vzmuž se, přece! Jsi chlap nebo ne? Chichi..."
"Evi?" Přejede prstem po zadečku.
'Ježíšikriste,' dá Evička oči v sloup. 'Už zase?' Ale jako by ji něco říkalo: "Evi, jen se mu předveď v celé své kráse. Roztrhej ho na cucky."
***
Adam.
Leží jako mrtvola, vycucaný, unavený. Sex je fajn, ale tohle rodeo... to je až až. Osahá si odřenou chloubu: 'Ta ti dává, viď?'
"Adame, Adame," kroutí hlavou Lucius. (chyběl vám? mně tedy chybí...)
"Co?" otočí se k němu vztekle. "Přece, pořád mi našeptáváš, že jsem chlap, ať jí to ukážu, kdo je tady pánem."
"Ale mě nemusíš poslouchat, nejsem tvůj otec. Můžeš být klidně sám sebou. Normálně řekni: 'Evi, dnes nee.' A je to."
"Zbláznil ses?!! Jak budu vypadat? Jako neschopný uspokojit svou ženu!"
"Jsem tu ještě já... a já rád zaskočím, když bude třeba."
"Jdi k čertu, Luciusi! Na to zapomeň!" Ukazuje pěst. "Radši vymysli něco... já nevím, něco, abych si odpočinul."
"Mám ji Evě zašít?" zasměje se nahlas svému vtipu. Adamovi to moc legrační nepřijde.
"Hahaha..." máchne nad ním rukou.
***
Eva si oplachuje svůj červený klín.
"Au," sykne, "co to do toho Adama vždycky vjede? Mohl by trochu ubrat."
Usedne v tůňce a libuje chladu. Ještě než ho uvidí, ucítí ho. Lucius smrdí na hony daleko a dupe jako slon. Jen smutně zvedne hlavu.
"Ale, copak, copak, Evi?" Hlas má vážný, ale v obličeji je poznat, že se jí posmívá.
"Nech toho!" Vzdychne.
"Evi?" přisedne k ní na bobek. "Copak?" pohladí její tvář.
"Ale," zakroutí hlavou, "Adam..."
Čerchmant se zazubí. "Je to bejk, viď?! Viděl jsem vás."
"Cože? Ty šmíráku jeden!" V rozčilení zapomene na svou nahotu a zvedne se z vody.
"Vrr, mňam, hmmm..." Olízne se mlsně. "Nedíval jsem se, neboj. Ale teď se dívám!"
Zatáhne ho něžně za roh a schová se do vody.
"Mám ji celou bolavou, on snad není člověk." Hladí si své chmýří.
"Ukaž!" Sápe se na ní Lucius. Eva ho plácne.
"Evičko..." šeptá ji do vlasů, "já tě přece znám do nejmenších detailů. To já vymyslel tvoji mušličku, tu jeskyňku něhy, já tvaroval tvá překrásná ňadra a zadeček k obrazu svému." Zasnil se, byla to krása.
Eva se rdí jak poupě.
"Nestyď se, Evíku, přede mnou nemusíš."
"Lu, co mám dělat?" Dává hlavu do dlaní. "Myslím s Adamem?"
"Nechceš s ním spát?" Jsem tu já!" Mrkne na ní.
"Chci, chci, ale čtyřikrát za den! Už nemůžu."
"Tak mu to řekni."
"To nemůžu, budu vypadat jako nudná buchta."
Lucius přemýšlí, závity se mu zapalují.
"Chtělo by to nějakou pauzu." mluví nahlas a drbe se ve vousech. Vymýšlí zas nějakou čertovinu.
"Luciusku, dokud nebudu do krve, nepřestane."
"To je ono!" zajásá. "Budeš mít menstruaci!" (vím, vím, tenhle příběh nehraje s příběhem zde...)
"Co to je?"
"To je prakticky taková týdenní dovolená. Pro vás pro oba, ty budeš krvácet a on bude mít volno."
"Cože, on bude mít volno?"
"Ne, ne samozřejmě, TY... budeš mít volno. To by šlo, ne?!"
A čert luskl a bylo to!
***
"Adame, Adame, ode dneška bude mít Eva své dny." Volá z daleka.
"Co?" Adama nechápe.
"No, přemýšlel jsem, jak ti ulevit od funkce alfasamce... Evička bude mít týden nemocnou mušlínu a ty můžeš jít na ryby."
"Opravdu?" zaraduje se Áda, "a Taťka stále, ať si na tebe dávám pozor..." Plácnou si, "ty jsi přitom tak milý strýček."
(Chichichi... ano, to on je)
***
"LUCIUSI!!!"
Po pár měsících stojí oba rozzlobeně nad propastí a vzývají ďábla.
"Chichichi, copak je, vy moji cukroušci?"
"Bolí mě břicho a záda jako čert. A vrací se to každý měsíc, o tom si nic neříkal!" Vypadá naštvaně Evina.
"Je neustále protivná, má migrény a dokonce uklízecí dny. Nemůžeme na to vlítnout, kdykoliv mám chuť!"
"Ale vždyť jste fňukali, že chcete pauzu..." Podívají se na sebe.
"Tys toho měl moc?"
"Jo," přiznal se Adam. "A ty?"
"Já taky."
"A proč jsi nic neřekl?"
"Já to řekl Luciusovi."
"Já taky." Plácne se přes čelo a první na ďábla slovně zaútočí.
"Ty zmetku jeden, pekelnej vocasatej"! Adam ji zachytí, byla by schopna ho možná i praštit!
"Klídek vy dva." Popochází na okraji propasti a oháňka mu poskakuje vzduchem. "Můžete se zlobit tak akorát sami na sebe. Nemluvíte spolu, neřešíte problémy a pak to takhle dopadá!"
"Koukej to dát zase zpátky!" Káže nazlobeně Eva.
"Vidíš, taková je od té doby, co jsi ji zaklel..." Tajně ukazuje palcem na svou ženu Adam.
Ta ho v okamžiku spaluje pohledem.
"Chichichi, chtělas to a ty taky, tak teď to máte! Nic se vracet nebude, líbí se mi Evičky bojovnost a tvoje nespokojenost. Neměli jste zlobit a mohli jste dál žít v nevědomosti v ráji. Jenže to vy né!"
Už ho neposlouchají, drží se za ruce a líbají se.
"Já se bála, že by ses urazil, že tě odmítám."
"A já, že před tebou neobstojím jako muž."
"Ach, hlupáčku..."
"Lásko!"
Lucius by se rád dál díval na jejich erotické usmiřování, ale cítí, že nahoře na něj někdo čeká. Dostane přes prsty...
***
"Nakonec jsi to udělal asi dobře, synu." Pochválí ho po dlouhém rozjímání Bůh.
***
