Klidně si souloží s cizí ženskou. Copak o to ani nejde, ale mít s ní dítě? Jak si to mohl dovolit? A lhal.
Naštval mě. Vzpomínáte, co provedl?
Jak se tohle mohlo vůbec stát? Zázrak! Teda megaprůser!
***
Klidně si souloží s cizí ženskou. Copak o to ani nejde, ale mít s ní dítě?
Jak si to mohl dovolit?
Opravdu moc mě to zabolelo, když jsem se to dozvěděla. A on tak zapíral!
Zmetek jeden rohatej nadrženej.
***
Už je to dlouho, co o něm nic nevím.
Ale vůbec mi nechybí.
???
Nic?
Žádné LUSK?! Žádné šedivé písmo v mém textu? Žádná narážka?
***
Asi jsem to podělala. Jo podělala. To jsem celá já.
Možná jsem neměla dělat ukvapené závěry a pálit mosty, které ještě ani nebyly zcela postavené. Ale já už jsem taková, jiná už prostě nebudu.
To se musel urazit a odejít a už se nikdy neozvat? Vždyť jsem na něj nebyla ani tak moc zlá.
Co jsem mu to tehdy vlastně řekla? Už ani nevím... Když se zlobím, hážu slova a pak je mi to líto a vzala bych to zpět. Jenže... to nejde.
Ksakru!
Opravdu mi nechybí?
Opravdu nečekám, že uslyším jeho typické LUSK! a ucítím jeho omamnou vůni?
Opravdu na něj nemyslím?
Ach jo! Vůbec si to nezaslouží, ale... přiznávám bez mučení, že se mi stýská.
***
Hm :(
Asi je fakt hotovo. Protože normálně už by tady byl a sváděl by mne. Nenápadně by se tiskl a já bych byla šťastná, že po mě touží.
Nikdy by si nenechal ujít tu příležitost vychutnat si moji slabost k němu.
SAKRA!
Kde je? Co tam dělá? S kým tam co dělá?
O čem budu asi psát, když nemám toho správného provokatéra, copak to nechápe? Že bez něj nic kloudného do kupy nedám?
Hej ty tam dole! Kde jsi? Co si vlastně o sobě myslíš? Že se bez tebe neobejdu?
***
Mít dítě s jinou? No dobře, není to zase takový prohřešek. Už dávno jsem mu odpustila. Ono takový malý roztomilý miminko...
Asi mi hrabe, jo hrabe mi. Ale to je zcela normální jev, když feťákovi chybí jeho šluk. Tak bych si potřebovala prohnat něco od něj žilou!
Chodím, hledám, čichám, ale nic!
Vypadá to bezvýchodně. Nechci si hledat nějakou náhražku. Stejně, kdo by ho mohl nahradit? Jeho vtip, jeho slova, hlas, dlaně, rty...
***
... Ještě tě mám plnou náruč ...
Přiznávám, že mi chybí, ale uvidíme se ještě někdy?
