Až Tě dostanu, bude se Ti to líbit.
Pamatovala si moc dobře, když se to stalo její sousedce. Byla menší než ona a moc u toho vzlykala. Děsilo ji, co s tamtou on dělal.
On? Říkal si "pan spisovatel" a podle téhle to byl odporný hrubián. Nelíbilo se jí, jak u toho její použitá kamarádka křičela. Bála se ho. Když s kolegyní skončil, netrvalo to nijak dlouho, odložil ji a nikdy už se k ní nevrátil. Vzpomínala, jak slyšela po nocích smutný pláč. Asi jí moc ublížil, asi ji to bolelo tak, že to nepřestávalo. Nakonec tu tenkou odnesl pryč a ona už se nikdy nevrátila.
Ještě nebyl tím velkým spisovatelem, o kterém se dnes na školách učí. Ale byl to chlap, který miloval ženy silné, co si 'nenechají pískat...' - cituji.
Miloval ženy - osobnosti, které byly jiskřivým spoluhráčem. Žádné chudinky!
Tahle byla sebevědomá dáma. Byla spokojená sama se sebou. Tahle byla osobnost. Bojovnice. Nepotřebovala nikoho a nic. Hlavně nepotřebovala přitahovat pozornost toho jeho pera. Brrr... když slyšela ty zvuky, nářky té malé hubené, viděla její slzy...
Tušila, že on už nikoho jiného nemá k dispozici. Vlastně moc dobře věděla, že pokud něco neudělá, přijde řada na ni. Ale on byl spíš takový malý pisálek, stačily mu ty hubený holky, ona byla dáma, velká, silná, doufala, že na ni nemá. Nedosáhne na ni. Nemá tak pestrou slovní zásobu, aby...
Už uplynulo dost vody od doby, kdy ublížil kamarádce. Dlouho jen tak chodil sem tam, popíjel víno a nevšímal si jí. Ale poslední dobou, se stále častěji chodil dívat na její tělo, občas pohladil její kůži a přitom se drbal v rozkroku. Chodil zamyšlený, tu a tam si udělal poznámku.
Ne, tohle nevypadalo moc dobře. Když procházel kolem ní, zavřela oči, vsugerovala si, že tak si jí nevšimne.
Ale on o ní věděl. Počítal s ní, chtěl ji. Tentokrát měl v plánu něco většího, velkého, největšího.
"Tak pojď má milá." šeptal, srkl si doušek a nechal ho poválet v ústech.
"Ne, nech mě být. Nesahej na mě. Nemám zájem. Nemůžeš mi dát nic, po čem bych prahla. Jdi jinam. Polož mne a vezmi si jinou."
"Ale neboj se." měl větší sílu. V jeho rukou najednou cítila, jak je malá, slabá. Jeho dlaně hřály, ale ona se bála. Nechtěla zažít to co všechny před ní. Nebude jeho další zářez.
NIKDY! Cukla s sebou a upadla na zem.
"Ale, ale, nějak se ti ke mně nechce." Zvedl ji a položil na stůl. Udělal si pohodlí, rozepnul kalhoty, vyhrnul rukávy. Sáhl do šuplíku a vyndal si své poznámky.
Ležela tam a očekávala to nejhorší. On si připravil pero. Ani se neodvažovala kouknout se na něj.
"Otevři se mi." zašeptal a otevřel ji.
"NE!" křikla na něj. "Nech si zajít chuť!"
"Ale, maličká, důvěřuj mi. Tohle bude velké..."
Pohladil její bílé tělo a poprvé namočil pero.
"Ne, nesahej na mě tím, tím, tím..."
"Však já tě zkrotím... Hm... ano, tohle je dobré." Usmíval se a jeho pero ukáplo.
"Ne, tohle nesmíš!" bránila se, ale kaňka ji obarvila tváře.
"Ajajaj, copak se to přihodilo?" zalaškoval a znovu namočil. "Už si dám větší pozor. Bude se ti to líbit, uvidíš." položil hrot na její panenský list a škrábl.
Och... Co to bylo? Zachvěla se.
Napsal krasopisem část názvu: "ZKROCENÍ...
Při čárce nad "í" ji přeběhla po těle husina. Ach... vzdychla. Tohle není bolest. Zamyslela se. Tak proč ty předchozí tak křičely?
"Ty moje bichle, ty zlá ženo!" odříkával a dopsal: "... ZLÉ ŽENY"
Její listy se klepaly, ale strachem nebo násilím to nebylo. Po jejím alabastrově bílém bříšku jezdilo jeho pero sem a tam a rejdilo chvilku rychle, pak zas pomalu.
Áaach... vzdychala naše velká buclatá dáma, která byla ještě před malou chvílí rozhodnutá, že se mu nikdy neoddá a zůstane svá. Ale to jeho pero tak jemně škrábalo, občas zatlačilo a udělalo smyčku, háček a když udělalo občas tečku, byla na vrcholu.
ANO, ANO, ANO!!! nemohla dýchat, co on to s ní všechno dělal... chtěla ještě a víc. Křičela a prosila, svíjela se v křečích. Trvalo to přes rok, večer co večer se k ní vracel a ona umírala rozkoší. Pochopila, jak to bylo s křikem a vzlykáním jejích kolegyň, i ona nyní vzlykala, často plakala slastí a zajíkala se touhou. Jeho pero bylo dar.
Jak se stránky otáčely, začala se bát, že už nebude kam psát, že není zas až tak baculatá. Další a další vyvrcholení ji přiváděla k nepříčetnosti. Nestyděla se, volala z plných plic a sama povzbuzovala pero, aby tu a tam stisklo, aby udělalo tečku nebo dlouhou hlubokou čárku.
Jenže dílo se pomalu blížilo ke konci. William byl téměř hotov. A ona? Cítila, že už zbývá jen posledních pár stránek, že pak ji odloží na dlouho na polici a nevšimne si jí, dokud... nevěděla do kdy, ale bylo jí to jedno. Dostala strach, že ji opustí, že ji odnese pryč, že už nikdy neochutná jeho čarovné pero.
Obavy se vyplnily.
Následující den dopsal. Jeho poslední tečka ji pokroutila rohy listů, nakonec se přes ní přehnaly chlad i horko. Byl konec. Konec pro ni, ale začátek pro něj. Teď bude slavný.
Bude z něj MISTR!
A ona? Ach... byla... šťastná. Zažila nejkrásnější rok v celém svém životě, děkovala jemu, panu spisovateli, že si ji nechal v záloze, že děj je dlouhý a že si vybral právě ji, aby mu posloužila. Sloužila ráda. Sloužila by dál, ale už nebylo kam.
***
jen mezi námi... Víte, že když žena vzdychá, nedělá Aaaach, ale Aaaaahhh?! :)
***
dnes dvě písně:
víte, jaká je láska? "Láska prý je jako..."
a tahle... tihle kluci jsou velmi poslouchatelní, mají cit, rytmus a sílu, jejich písně gradují...
Tahle má ještě ke všemu překrásný videoklip¦
Bohunka Jakubcová
Úžasný život
Musíte mít pevné nervy. Musíte být čistí jako lilie, protože vždy na vás někdo něco může najít... a pokud máte škraloup... jste v kaši... nezvyknete si, na tenhle styl si nemůže zvyknout nikdo...
Bohunka Jakubcová
Pohled do díry
Tohle jsou díry... neprozradím... ale když půjdete kolem Štěpnického rybníka z náměstí směrem k nám domů (chichi), budete mít po pravé ruce zeď.... a za tou zdí je...
Bohunka Jakubcová
Divá Bára-Viktorka
Možná to nebudu vyprávět úplně přesně, ale potkala jsem divou Báru, časem jsem ji sice v hlavě přehodnotila na Viktorku od splavu, ale vzhledem to byla spíš divá Bára. Divá Bára s mozkem a srdcem Viktorky. Okouzlující...
Bohunka Jakubcová
V lese to žije, i když stromy umírají
Potloukám se lesem a fotím pro vás zajímavé věci. Snad zajímavé. Jsem zvědavá a tak nahlížím i pod kůru stromů, do intimních zákoutí
Bohunka Jakubcová
Pozvánka z mailu, neodolala jsem a šla se podívat ...
Vezměte s sebou obojek, pokud je zapotřebí i náhubek, nějaký pamlsek a bičík. Stálo na pozvánce na mém mailu. Socializace mého parťáka? Inu proč né?! Občas na někoho štěká, občas by i kousl... Mohlo by nám to pomoci ke
Další články autora |
Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem
Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...
Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství
Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství...
Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči
Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...
Mám rakovinu, oznámil ministr Válek. Objevil ji screening, čeká jej operace
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek oznámil, že má rakovinu. Prohlásil to na tiskové konferenci k...
Jeden jim všem vládne. Úder na Írán potvrdil technologickou nadvládu F-35
Izraelský letecký úder na vojenské cíle v Íránu před týdnem jasně potvrdil fakt, který bude brzy...
Přerušení dodávek neznamená, že léky nejsou, říká ředitel SÚKL Boráň
Přímý přenos Označení „přerušení dodávek“ u některých léků neznamená, že nejsou nadále dostupné v lékárnách. Na...
Vánoční náměstí v Plzni letos ozdobí „stříbrný“ smrk, rostl na Doubravce
Plzeňským vánočním stromem je stříbrná varianta smrku pichlavého z plzeňské části Doubravka. V...
Mám doma dýku SS, fotili se mladí Motoristé. Jen humor, říká jejich šéf
Rozporuplné reakce vyvolal pokus o humor mládežnické organizace Motoristů, kteří se ustavili o...
Bouře kvůli pravidlům pro developery. Hrozí odchod firem i otřes koalice
Před čtyřmi lety dostal Petr Kulda výroční cenu Hradce Králové za rozvoj města. Avšak teď je šéf...
- Počet článků 348
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 589x
Kdo jsem? Jsem tvrdohlavá, většinou veselá ženská. ;)
Když mi chutná, tak hltám. :)) (tedy často)
Občas převrhnu sklenici!!! (tedy často)
Jsem bláznivě chaotická.
Miluju, ano to umím.
Co nesnáším? VÍTR! :)
***
Rozklikněte seznam rubrik níže.