David Duke, svoboda slova a úroveň českých novinářů

Minulý týden Českou republiku navštívil David Duke. Jméno, troufnu si napsat, pro většinu společnosti zcela neznámé. Přesto jeho návštěvy a plánovaných přednášek byly již v předstihu plné noviny.

Duke totiž v roce 1974 (ve svých 24 letech) omáhal v Louisianě formovat regionální organisaci Rytíři Ku Klux Klanu, kterou vedl čtyři roky a pak ji opustil. Později se pokoušel kandidovat na různé funkce za Demokratickou stranu, aby později zakotvil u republikánů, za něž byl roku 1989 zvolen na tři toky do Sněmovny representantů státu Louisiana.

Během téměř padesáti devíti let života prožil tedy vcelku bohatou politickou kariéru. České novináře však přesto zajímá jen episodní období poloviny sedmdesátých let, proto o něm píší výhradně jako o „bývalém šéfovi“ Ku Klux Klanu a jeho další politická kariéra jako by pro ně neexistovala. Hranice mezi bulvárním a seriosním tiskem se v poslední době stala takřka neviditelnou.

Zajímavé je, jak se díky novinářům postupně posulo vnímání obsahu Dukeovy knihy Moje probuzení, jež u nás vyšla v nakladatelství Kontingent Press. V rozhovoru s organisátorem přednášek a ochráncem zvířat (a zakladatelem socialistického Národního odporu) Filipem Vávrou jsem se dočetl, že Duke v knize šoa nepopírá, ale obhajuje svobodu slova pro vědce, jež ji zpochybňují. Později české deníky uváděly že sám Duke holokaust popírá. A nakonec dokonce přišlo tvrzení, že jej ospravedlňuje (sic!). Osobně jsem knihu nečetl a pochybuji, že ji četl kterýkoliv z novinářů, kteří o ní psali. Ovšem významový posun i mezi druhým a třetím tvrzením je skutečně markantní.

Na základě hysterie rozpoutané novináři byla jedna z přednášek, jež se měla konat na Universitě Karlově, zrušena. Jinak by asi žádný důvod nebyl, už jen proto, že by o jejím konání téměř nikdo nevěděl.

Vrchol však přišel v pátek odpoledne, kdy Američana během pobytu v jedné z pražských restaurací zatkla policie. David Duke byl obviněn trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení lidských práv a svobod ještě dříve, než na našem území vůbec stihl veřejně vystoupit. Činu se měl dopustit právě vyjádřením svých názorů ve výše zmíněné knize. Tu však napsal a vydal ve Spojených státech, kde funguje svoboda slova na tak vysoké úrovni, že i kdyby v ní šoa třeba obhajoval, nemohl by jej za to nikdo trestat.  Knihu zde pak nevydal on, ale nakladatelství, jež na ni získalo autorská práva a opatřilo ji předmluvou, kde se od obsahu distancuje a tvrdí, že ji překládá ke studijním účelům. Obvinění se tak jeví vcelku nesmyslně, ať už Duke v knize napsal cokoliv.

V České republice je bohužel svoboda slova omezována. Nicméně omezována zákony, jež pan Duke na našem území nemohl porušit. Přesto z toho byl obviněn a dokonce musel urychleně opustit území republiky, čímž mu bylo odepřeno se hájit. Dnes byla nesmyslně porušena práva člověka, který se v mládí angažoval v extremistické organisaci. Příště by mohla být třeba zatčena Miss California, jež je dnes v americkém tisku vláčena bahnem za to, že urazila Gay Pride tím, že na soutěži krásy vyslovila názor, že manželství je věcí mezi mužem a ženou. Senzacechtivý tisk a politici posedlí „bojem proti extremismu“ jsou s to toho dosáhnout.