„Na naší planetě, je i místo pro tebe, musíš jen hledat, které je to tvé… „Bůh“ jde před tebou, cestou tě provází, abys dal svým životem to nejlepší… A pamatuj, co dáváš, se ti vrací…“ DÁVÁŠ "ZLATO" NEBO TEMNO?
Hledáme a našli jsme, my pozemšťané, tu nejlepší cestu? Je tou fakt skvělou cestou to, že zápasíme, bojujeme – v politice, v hospodářské sféře, ve sportu…? Je to nejlepší, co umíme: napružení vůči sobě, kdy nadáváme, zlobíme se a k tomu naříkáme a litujeme se?
A co když je to tak, že „opisujeme“ Boží náčrtek, který vzešel z civilizací, které nejsou tak primitivní, aby na každém kroku bojovali (a k tomu se divili, jak to že nejsou zdraví) - a to co my teď prožíváme (boje na každém kroku a z toho vzniklá trápení) už mají dávno za sebou?
Bylo by to možné, i když o tom vědeckou cestou dosud nepadlo ani slovo? Láme se teď na Zemi chleba, kdy buď svou agresivitu odložíme a začneme si nabízet ruce ke spolupráci nebo se propadneme ještě do většího utrpení…?
Pamatujeme, že co „dáváme“ (skrze své myšlenky, slova a činy), to nikam nezapadá, ale jako bumerang se nám to vrací zpátky?
Je na naší planetě dost místa pro lidi i celou životu i neživou přírodu, ale postaru to dál nepůjde? Vymřeme na nedostatek vody, protože jí mrháme, když místo zaměření na rostlinnou stravu ji spotřebováváme na chov zvířat, která nás baví zabíjet a konzumovat? Kácíme deštné pralesy, jedovatými zplodinami ohříváme zemi, vymírají další a další druhy zvířat, počasí se zbláznilo… a nejde jen o toto, kam se podíváme, nikde není rovnováha, pokora, nabídka rukou ke spolupráci?!!!
Na co si to hrajeme? Koho chceme přeprat? „Boha Stvořitele“? Chceme zatočit s viry, ať neotravují a dají už nám konečně pokoj? Ale oni se nedají… to je na životě krásné, že se pýchou, bojem, agresivitou, nadutostí nic pěkného dosáhnout nedá.
A ještě krásnější je pochopení, že nejsme oběti zlé doby, blbých lidí, hrozné nemoci, že jsme TVŮRCI SVÉ REALITY - a žijeme následky svých předchozích rozhodnutí.
A budeme-li ve své hlouposti - ale i lenosti, kdy necháme hlupáky rozhodovat - pokračovat? Že to bude horší a horší? Ano bude.
Jak zpívá moje kamarádka: „… a pamatuj, co dáváš, se ti vrací…“
