Proč jsme smutní, zklamaní, zdá se nám těžké, co probíhá, bojíme se toho, co bude? A bude vůbec někdy lépe?
VYČISTIT SI ŽIVOT OD NEPOŘÁDKU MUSÍME SAMI
Že by i teď – v naší moderní době platilo: středověk nezmizel, středověk trvá… protože současní mocní používají k ovládání lidí úplně stejné nástroje jako tenkrát?
Ale to přece není možné! Vždyť žijeme v úplně jiných podmínkách, naše současná dosažná úroveň je oproti středověku daleko vyšší!!
Ano: co vidíme očima, na co si můžeme sáhnout rukama – tento hmotný blahobyt – je diametrálně odlišný, v tom jsme se nad středověk vyšvihli hodně vysoko.
Ale jak je to s naším přemýšlením? Jde pokrok v této oblasti stejně rychlým tempem? Nebo se ploužíme jak chromé kobyly a to umožňuje současným mocným používat k našemu ovládání stejný model, jaký fungoval ve středověku?
Jde stále o to stejné, o ´cukr´(výhody pro věrné) a ´bič´ na ostatní?
Církev slibovala báječný život posmrtný a sama od všech vybírala desetinu jejich prací vydělaných peněz. Krásné, že? …takto bezpracně žít na úkor druhých! A že si to lidé staletí nechali líbit? Statisíce upálených zaživa, to byl jasný argument, proč mlčet a sklonit hlavu.
Pro fašisty a komunisty, i současné mocné je ´cukrem´ rozdávání postů věrným - ´cukrem´ jsou peníze a moc. A ´biče´? Ty staré (pálení, věšení a střílení lidí) by současným mocným už neprošly. V tom je pokrok: že nám takto neubližují, je NAŠE ZÁSLUHA. To jsme si rok za rokem, desetiletí za desetiletím vlastním úsilím vybojovali.
Ale co nám ze středověku zbylo, je STRACH a ze strachu věříme, že nás ´spasí´ někdo zvenku… že stačí píchnout do žil nějakou tekutinu a vše bude jako dřív. Jenže byť nám toto současní mocní vnucují, vymklo se jim to z ruky. Bláhově se snaží pokračovat ve středověkých praktikách (jejich ´cukrem´ jsou sliby, že nás zachrání, ´bičem´ neustálé strašení současnou situací).
Jsou v rozporu s Pravdou o životě, s Přírodou: s Moudrostí Absolutní… se Zákonitostmi Zdraví.
A že by v Zákonitostech Zdraví bylo zakomponováno, že Bůh není prodejný, nejde si na Něm Zdraví vymoci žádnou metodou jen tím, že skloníme svou pyšnou hlavu, ustoupíme ze svých nadutých tlaků a budeme žít Řádně?
Pak je ale Zdraví v RUKOU NÁS VŠECH!
A že je momentálně na Zemi u moci vždycky nějaký lump – a má jen o malinko jinou podobu nežli ve středověku? A že nás čekají volby a my jsme ze všeho znechuceni? Ale to, že ještě mnoho desetiletí budeme z kandidátů vybírat ´menší zlo´, to musíme unést – a nesmíme rezignovat... Nikdo nás neupaluje, nevěší, nestřílí, tak aby se to nevrátilo, musíme podporovat toho, u koho je alespoň nějaká naděje na zlepšení… kvůli sobě i pro generace příští.
Jinudy zlepšení nepřichází, lumpové si nikdy pod sebou sami větev nepodříznou, budou se u moci a peněz držet zuby nehty. O změny - o Zdraví těla i celé společnosti - se musíme přičinit my sami.
