Co je nám platné, že soud rozhodl o nezákonnosti nařízení, která na nás byla před pár měsíci navalena a k jejichž dodržování jsme byli nuceni? K čemu nám je rozhodnutí soudu, že nařízení (třeba nošení roušek a další) nesměla
a neměla být, protože byla protiprávní? Odpověď zní: vůbec k ničemu, protože jejich strůjci se dál sluní na výsluní: Vojtěch obdržel skvělý post velvyslance, Babiš dál pobírá poslanecký plat, Hamáček si založil poradenskou firmu...
Jsme jim pro smích… a zajímáme je, stejně jako současné ´vládce´, jen coby figurky potřebné k jejich zvolení a za tím následuje velká nula. Jsme pro ně nuly, jsme pro ně dav hlupáků, které je třeba zase něčím ´zmáknout´, čímkoliv rozdělit, udržovat ve strachu.
Jsme malý stát a v celosvětovém ´orchestru´ náš ´nástroj´ v podstatě nic neznamená. Nejsme schopni ovlivnit proticovidová nařízení ani zastavit válku, o tom se nerozhoduje v naší zemi.
A přesto všechno jsme národ, který má světu co říci. Ale ne ústy ´těch nahoře´, je pro ostudu, že se neberou za naše práva a potřeby (elektřina, kterou u nás levněji vyrábíme, ale lidem ji neprodáváme – převádíme ji na burzu a z burzy za šílené ceny zpět vykupujeme a tedy ne levnějí, ale pořádně draze i našim lidem prodáváme) je jen střípek z toho, jak je s námi zacházeno.
Takže jsme na dně?
Ještě ne. Po covidu a válce přichází další krok: naše ožebračení.
Jenže Češi, Moravané a Slezané nejsou hlupáci, byť je tak s námi jednáno. Sdružujeme se a školíme - co s tím vším udělat, aby jim plán: srazit nás na kolena, nevyšel. Chystáme se na úplně všechno, co na nás inscenují.
Jejich kroky sice působí hrozivě, ale síla není v nich, nýbrž v nás ´dole´. A stejně jako se např. lékař Jan Hnízdil a další vymanili z nastoleného režimu, musíme to udělat každý za sebe v úseku, kde žijeme.
Pravda není na straně trýznitelů, v jejich dokola šířených zvrácených informacích. Pravdu si musíme hledat za sebe každý sám.
S přáteli budujeme vedle toho, co nám předkládají jako jedinou možnost jak může fungovat náš stát, společnost odlišně jinou: postavenou na důvěře, na moudrosti našich předků i současníků… takovou, o které se nikde ve zprávách nedoslechnete, ale jejíž základy se už formují.
A co vy? Víte, že bez rukou přiložených k dílu nikdy nic nešlo a ani teď to bez vás nepůjde?
