Český osmnáctiletý mladík si v americké Dakotě ve škole připadal jako v táboře na převýchovu: kamery jsou na každém kroku, telefon nesmíte vytáhnout z kapsy ani během tříminutových přestávek mezi hodinami...
...není dovolené ani mluvit se spolužáky na chodbách... (Reflex č.24)
A my teď máme problémy s tlustými, morbidně tlustými lidmi - a nevíme, co s tím. Jako si senátor Kubera brání možnost kouřit dle jeho chuti, protože se pro to rozhodl a chce to tak, mají i lidé právo jíst co chtějí a v jakém množství to chtějí. Ano, je to tak: každý dospělý svéprávný člověk má právo si o sobě rozhodovat.
Jsme ale jako společnost proti tlouštíkům, kuřákům ale i alkoholikům a lidem konzumujícím i další drogy nezbraní? Nejde to řešit? Ale jde, jenže prozatím nechceme. V Dakotě mají jejich nařízení, která my nepotřebujeme kopírovat - ale slušela by nám naše vlastní, a ta bohužel dosud chybí.
Ať si každý kazí zdraví po svém, s tím opravdu nic neuděláme. Ale na léčení tlustých, kuřáků, opilců, zdrogovaných lidí – se přece nemusí finančně podílet člověk zodpovědný.
Člověče, máš vysoký krevní tlak, problémy se srdcem, problémy s klouby a 20 nebo 30 kilo nadváhu? Máš dechové a další problémy spojené s kouřením, pitím, braním drog? Tak rok ti budeme platit léčení. A ten rok máš na to, aby ses rozhodl, jestli zodpovědnost chceš dál házet na lidi kolem a čekáš, že tě společnost bude léčit nebo se začneš chovat zodpovědně. Za rok – pokud budeš dál pokračovat v kouření, pití, pojedeš v drogách, nezhubneš – ostatní na tvou nezodpovědnost doplácet nebudou. Za rok si celé léčení budeš platit sám.
