A na Zemi už nám byl třikrát připomenut: ´poslem´… před několika tisíci lety jsme mu říkali Krisna, pak Budha a před 2000 lety Ježíš.
Nepřišli v době, když lidé nezdvihli hlavu udolaní terorem (jako je to teď např. vidíme v severní Korei), kde by ´poslu´ nebylo dovoleno pronést ani jednu větu. Narodili se v době a do společnosti, kde byla naděje, že alespoň někdo uslyší a vzpomene si, že možnost Dobrého života existuje, navíc není vzdálená a nedostupná, ale je ve svědomí každého z nás coby Řád s velkým Ř neboli ´model´: MOŽNOST POHODOVÉHO SOUŽITÍ - fungující nejenom na Zemi.
A kdyby mezi nás teď na Zem přišel ´posel´ opět? Bylo by to proto, že jsem ustrašené stádo bez vlastního postoje šílené z toho, co se na Zemi děje? Anebo z toho důvodu, že coby lidstvo každý den o malý kousek stoupáme po stupnici, na níž je možné poměřit naši moudrost a láskyplnost oproti strachu, chamtivosti, nenávisti, lžím a podvodům? A i když to na první pohled není patrné, Dobré věci (byť po malých kouscích), na Zemi nad zlem převažují?
A.Demelo ve své knize Bdělost použil slova ´duchovní lenost´, což je lidské nadávání, naříkání, pomlouvání, ztrácení naděje…
A ´posel´ mezi nás v minulosti nepřišel, když nás mimo nadávání, naříkání, pomlouvání, ztrácení naděje nic nebavilo, když jsme se víc a víc propadali do strachu, obav, nejistoty. Posel nedělá zbytečné, marné věci.
Posel Ví.
A vždycky přišel, když vedle ´duchovních lenochů´ a mocných (kterým vyhovovalo, že se lidé trápí a bojí, a cíleně jim lhali a podněcovali jejich strach, protože ustrašení lidé se dali lépe ovládat) byla dostatečná skupina ´světlonošů´, kteří uměli strach odkládat stranou, upřednostňovali a následovali DOBROU MOŽNOST: ´Model pohodového života´.
A jak se teď na Zemi máme? Hodně špatně, protože jsme propojeni strachem, rezignací… slovy A. Demela jsme ´líní´? A kníže Zdeněk Sternberg k tomu dodal, že nám vládnou druhořadí lidé…
Tak nám to stačí? Nebo taky Víme?
