Moc bezmocných - nemoc mocných

Pomalu se dostáváme k tomu, aby Zeman na návštěvě Ruska vyhlásil, že se naše země samozřejmě nebude zajímat o to, kolik států Rusko ještě bude okupovat a jaká území už ukořistilo. Že nám do toho nic není a souhlasíme, aby si Rusové s tanky vjeli tam, kam chtějí a dělali si tam, co, se jim zlíbí. Dodržování lidských práv se budeme učit od nich i od Číňanů...

Dá se vůbec dobrat řešení v takovýchto situacích? Kdo má pravdu? Ekonomové nebo ti, co hovoří o lidských právech? Čí názor je lepší a jaké řešení upřednostnit? 

Třeba to univerzální...

Univerzální řešení je takové, které kdyby dělali všichni, tak by vedlo k dobrým věcem pro širokou veřejnost anebo ke špatným.

Představme si, že by se velmoci z pozice moci posunovaly po mapě světa tam, kam se jim zachce a zaváděli by si tam pořádky, které jim vyhovují. Vedlo by toto k dobrým věcem pro všechny lidi na světě? 

A pokud by to k dobrým věcem pro všechny lidi na světě nesměřovalo a my jsme součástí světa, co pak?

Věříme, že věc presentovaná jako výhoda pro náš národ je skutečnou výhodou, neboli: dobrem i do dalších let? Můžeme se pod toto prohlášení, kterým smeteme práva slabých a bezmocných se stolu pro výhodu pro sebe (pro výrobky, které např. z Číny dovezeme) s čistým svědomím podepsat?