Ježíšmariá! Nemoc!

Tak se děsíme, když onemocníme. Jedna z léčitelek v Americe si z léčení (tenkrát se jednalo o rakovinu) udělala

živnost: na léčení nešla vědeckou cestou, ale přes meditace – přes napojování na vnitřní lidské mechanismy, kterými si člověk posiluje své zdraví. To nemocné učila, vyzdvihovala to jako správnou a absolutně spolehlivou metodu, lékaře striktně zavrhovala. Nějaké výsledky měla a vše se zdálo ok až do doby, kdy sama rakovinou onemocněla.

A protože se roky stavěla do role té, která ´spolkla Šalamouna´ - která díky své vědoucnosti nikdy onemocnět nemůže, vždyť žije tak „čistě“, rakovinu tajila, k lékařům nešla, až na rakovinu zemřela.

Osobně mám zkušenost s mladým mužem, kterému lékaři diagnostikovali rakovinu, a on se mi přišel pochlubit, jak se rozhodl vše zvládnout sám – že mají na zahradě postavený altánek ve tvaru pyramidy, kam si chodí meditovat a čerpat energii – a lékařskou pomoc odmítl. Spráskla jsem ruce a k lékařům ho směrovala, protože mi hlavou šla dokola opakující se myšlenka: Co dělá, to nestačí, ať jde ihned k lékaři!

Léčitelka z Ameriky měla pravdu: všichni v sobě máme dost síly, abychom sebe navrátili z vychýlení (z nemoci) do rovného postoje - do zdraví. Jenže jako vše, i toto má své velké ALE.

ALE protože člověk není tvor dokonalý, tak si nemůže hrát na Boha, jako že všechno ví, všechno bude, jak si nalajnoval, na všechno co chce, má nárok! Nic nevíme, ničeho se nedomůžeme a na zdraví žádný automatický nárok nemáme!!!

Nemoc je jako siréna, kterou máme zabudovanou v bytě a která reaguje na kouř, na začínající oheň. Nepříjemný zvuk doplněný sprškou vody tekoucí nám do postele, když zrovna spíme a sladce sníme? No, to je příšerný šok!!!

A „siréna“ zrovna teď? Nepřestává naplno kvílet, do všech stran hlásí: „Je zle, národe český. Nikdo na vedoucích místech se nezajímá, proč požár vznikl a tvrdí nám, že stačí jen hasit a hasit.“

A my ležíme v postelích, sníme své nesmysly (že stačí žít dál postaru a vše bude v pořádku) a jeden vedle druhého hoříme…

Pozitivní bude, až nám lékaři k prášku a injekci řeknou - „My uděláme, co je v našich silách, ale musíte nám pomoci: vedle toho, že budete žít zdravý životní styl, si udělejte pořádek i ve svých myšlenkách! Tím si otevíráte vlastní mechanismy samoléčby! Nikoho nepomlouvejte, na nic nenadávejte a všechno, co se dřív nepovedlo sobě i druhým odpusťte… protože tato tíže, i strach, je energie, která vám ve vyléčení brání!..."

Vykašleme se na bulvár, na vnější vlivy, na cíleně šířené zprávy podstrkované nám, abychom se báli. Ani se neupínejme k ničemu, jako by to byla zaručená spása.

Jsme coby žáčci Přírody na Cestě. Naučme se existovat mimo dopad nesmyslů, žijme ve své zdravější linii.