Sociálnědemokratičtí zemanovci útočí

ČSSD vyhrála volby a získala ze všech kandidujících stran nejvíce hlasů. Přesto však z úst některých představitelů Sociální demokracie zaznívá, že výsledek voleb se rovná prohře. ČSSD je delší dobu názorově rozdělenou stranou, jedna část strany se tvrdě drží starých sociálnědemokratických názorů a myšlenek, kdežto jiní se cítí být zavázání názory i činy prezidenta Zemana. Ten s plným vědomím všech okolostí záměrně narušuje stabilitu v této straně.

Jestli prezident Zeman počítal s tím, že tato činnost oslabí Sociální demokracii, aby se její voliči mohli posléze přesunou mezi příznivce SPOZ, to už se nejspíš nedozvíme. Každopádně jestli ano, tento záměr panu prezidentovi opravdu nevyšel. Mnoho nespokojených voličů ČSSD dalo svůj hlas hnutí ANO a výrazně tak změnili rozvržení politických sil v parlamentu. Neúspěch SOPZ lze navíc chápat jako vyjádření nesouhlasu lidí s postupem prezidenta Zemana v některých záležitostech.

Nyní se vchní představitelé ČSSD dožadují odstoupení předsedy strany Bohuslava Sobotky, kterého označují za hlavního viníka domnělé volební prohry Sociální demokracie. Avšak právě rozvraceči, kteří nyní hází špínu na svého stranického předsedu, mají zásadní podíl na tom, že ČSSD navzdory prognózám nezískala vyšší počet mandátů. Ti, kteří nyní volají po odstoupení pana Sobotky, jsou za vzniklou situaci nejvíce odpovědní.

Tajemná schůzka u prezidenta v Lánech jen potvrzuje spekulace o tom, že celý tento pokus o puč je pouze dopředu připravenou a ze strany prezidenta Zemana řízenou akcí. Zemanův oblíbenec Hašek se nyní stává horkým kandidátem post předsedy ČSSD a vzhledem ke špatnému volebnímu výsledku SPOZ by Zeman potřeboval v parlamentu své věrné zástupce. Když se do Poslanecké sněmovny Zemanovci nedostali, mohou noví zemanovci ovládnou stávající stranu Sociálnědemokratickou a tím de facto zastupovat Zemana a SPOZ (a příslušné názory) v parlamentu. To by ovšem bylo v rozporu s vůlí lidu, s manátem od voličů. S tím samým mandátem, se kterým se prezident Zeman oháněl při ospravedlňování svých rozporuplných činů, kterých se jako prezident dopustil. Vše zdůvodňoval přímým mandátem od voličů. Pokud má prezident Zeman takovou úctu k voličům, neměl by se takto pokoutně pokoušet měnit poměry v jednotlivých stranách. Vrhá to špatné světlo nejen na stranu ČSSD a potažmo na celou českou politickou scénu, ale i na samotný úřad prezidenta republiky.

Předseda Sobotka zatím tlaku sociálnědemokratických zemanovců odolal, otázkou však zůstává, na jak dlouho. Kolem předsedy se již slétají supy a čekají na vhodnou příležitost k zaútočení. Nejzajímavější však bude postoj předsedy ANO Andreje Babiše jako potencionálnío koaličního partnera. Ten se prozatím vyjádřil k situaci v ČSSD tak, že je šokován.

Může ale kritické situace v ČSSD využít ve svůj prospěch. Kdyby se veřejně vyjádřil v tom smyslu, že o budoucí koalici chce jednat přímo s předsedou ČSSD, tedy s Bohuslavem Sobotkou, odřízne tím zemanovské křídlo. Z pohledu politické korektnosti by šlo tento krok zdůvodnit tím, že předkoaliční jednání má nejvyšší prioritu a při jednání musí být jednotlivé strany zastoupeny nejvyššími představiteli a ne pouze místopředsedy (což by šlo označit za znevážení jednání).

Přezidentovi a jeho přívržencům tím dokonale vypálí rybník a navíc získá významnou pozici pro budoucí jednání. Bohuslav Sobotka mu bude vděčný za posílení svého postavení ve straně a pan Babiš jako politický benjamínek si tímto postupem "občůrá píseček". Koneckonců pan Sobotka při budoucím vyjednávání bude jistě přívětivější koaliční partner, protože se jedná o slušného a uvážlivého člověka (právě jeho malou razantnost mu mnozí jeho spolustraníci vyčítají). Naproti tomu jeho vnitrostraničtí oponenti jsou známí svým rázným a nekompromisním postupem. Jednat s Haškem jako neoficiálním vyslancem prezidenta republiky a zároveň jako s představitelem koaličního partnera by bylo velmi nesnadné. Využije pan Babiš této jedinečné možnosti k ovládnutí české politické scény?