Zdá se, že poplatky ve zdravotnictví neposloužily jako nejsilnější trumf v oranžovém rukávu v krajských volbách naposled. Pro ČSSD a zejména pro pana Ratha jsou pořád silnou devizou, neboť prostý lid na to slyší - a v dobách ekonomické recese obzvláště citlivým uchem. Proto si Paroubek i Rath mohou dovolit provozovat svou hulvátskou politiku, aniž by museli mít strach, že jim to pošramotí jejich volební preference. Kampaň zla, nenávisti a urážek je dobrá kampaň – pokud jim vyhrává volby.
Cinkot třicetikorunového poplatku byl tak silný, že přehlušil aféru mafiánské přestřelky na Paroubkově soukromém večírku. Jinému by to hned srazilo politický vaz, jemu ovšem stačilo zachřestit měšcem třicetikaček a lid si narazil špunty do uší a spokojeně odvolil oranžově. Není tedy divu, že si nejvyšší představitelé ČSSD dovolují stále víc a nasazují si ostruhy proklatě ostré. Jsou již v prudkém cvalu a před vstupem do Strakovy akademie je prostě nezastaví nic. Ani nabádání k porušování zákonů, potírání svobody slova a v neposlední řadě výhružky šířící atmosféru strachu s takovou razantností, že i komunisté vedle nich vypadají jako hoši od bobří řeky.
S veřejným zastrašováním začal sám cápo Paroubek, když vyhrožoval médiím, že pokud nebudou psát na oranžové vlně, nedostanou od něj inzerci. Stvořitelovo dítě Rath zase vyhrožuje ředitelům zdravotních pojišťoven, že pokud pokutují „jeho“ nemocnice, tak s nimi po volbách pěkně zatočí. Už aby si začali aktualizovat CV, neboť jejich židle se pod nimi stoprocentně zlomí. A že socdem plní své sliby a nezapomíná, o tom nás pan Rath ujišťuje neustále a se zdviženým prstem.
Co nám tedy už teď, ještě před volbami, ČSSD říká? Jak bude vypadat náš život až začnou vládnout? Nemusíme pochybovat, že poplatky skutečně zruší. To bude snad první zákon, který projde sněmovnou a všechna média to budou muset pochválit, jinak nedostanou žádnou inzerci ze státních ani polostátních firem. A pak to začne. Všichni, kteří kolaborovali s ODS, přijdou o místo. Na všechny důležité posty se dosadí kádři ne podle odbornosti, ale podle toho, jestli mávali mávátky s oranžovými pentlemi. A odborníci skončí v kotelnách. Jména všech soudců, kteří nebudou udělovat rozsudky podle oranžové vůle, budou veřejně vyvěšována i s kontakty na soudce, aby si to s nimi lid mohl vyříkat sám.
A co ten lid? Vláda pod oranžovou taktovkou pro něj bude jako život v ráji. Prostý lid bude spokojený, bude se mu žít skvěle a o tom jej neustále budou přesvědčovat pozitivní průzkumy veřejného mínění. Až jednoho dne tyto průzkumy lid ujistí, že není potřeba volit jinou stranu, než tu jedinou – vyvolenou, neboť ta zastupuje vůli lidu a jde jí tedy jen o jeho spokojenost. Neboť co chce lid, to je správné. Ať tedy vládne lid prostřednictvím jedné strany! A běda, jestli se někdo pokusí oranžovou revoluci podlomit. Všichni neoranžoví půjdou od válu. Nepohodlná média zkrachují z nedostatku inzerce. Nepohodlní soudci doplní řady kotelníků. Servery s kritickými blogy se zakážou. Bude se nám vlastně žít o mnoho lépe, neboť o tom zlém nám nikdo nebude moct říkat a ještě navíc nebudeme muset platit ve zdravotnictví poplatky! Jaké štěstí…!!!
Ptám se, jak je to možné, že se nejhybnější politickou silou v této zemi staly tři hnědé desetikoruny? Suma, kvůli které jsou lidé ochotni vzdát se svých základních svobod. Pro které jsou ochotni volit stranu, která ostře vyhrožuje, co udělá, až vyhraje volby. Jak teprve bude vyhrožovat, až ty volby skutečně vyhraje? Prodáme naši svobodu za třicet korun? Za cenu deseti esemesek? Za cenu půlky klobásy s hořčicí u stánku. Za panáka rumu? Nebo za jeden půllitr piva? Nebo za čtyři role záchodového papíru?
blogger #1195 © jan boettinger
