Za mříže

nedělní předobědová, jen tak pro radost

Do vězení sestupuju

Krok za krokem

Ruce pevně svázaný

 

Nejde to jinak

Ale tvoje slova v hlavě

Jako světlušky mi svítí

 

Brzy se budu koupat

Už jen v lázni teček a čárek

Kde každá tvoje hláska znamená paprsek

 

Každá věta znamená naději

Jednou se možná pustím

A odemknu

 

Světlo se se mnou už loučí

Ale v duši oheň

Který jsi mi dal

A který mě vždycky ohřeje

 

Tak nechoď pryč!

Musíš mi házet aspoň

kůrky chleba

a malý zmačkaný papírky

s rozepsanym osudem

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Tereza Boehmová | neděle 30.9.2012 10:01 | karma článku: 7,50 | přečteno: 1023x