Proč jsem dnes hrdá, že jsem Češka

Myslím, že být hrdá na to, kdo jsem a kde žiju, je důležitým klíčem k osobnímu štěstí a je dobré si to čas od času připomenout, nejen tento slavnostní den. A na co a na koho jsem tu hrdá? 

Nevím, jestli to přišlo s věkem, znalostí cizích krajin nebo to na mne plíživě sedlo někdy v době, kdy kráčely mou vlastí dějiny, ale cítím, že jsem hrdá na to, že jsem se narodila právě tady, protože je to podle mého soudu ta nejhezčí země. Nikdo ji ještě totálně nezplundroval, nevypásl stády, nevykácel a nevysušil. Je radost se prakticky kdekoliv zde projít a  jsem hrdá, že v ní nejsou znesváření lidé, kteří by se neustále napadali a vraždili, jako je tomu leckde jinde. Můžu jít volně kam chci, aniž by na mne každou chvíli někdo řval nebo posílal policii, že je to jeho cesta, jeho les, jeho louka, v tom je obrovská svoboda a málokdo si to uvědomí, dokud to nezkusí někde v zahraničí. 
Jsem hrdá, že tu máme tolik nezničených památek a je úžasné procházet Prahou, Českým Krumlovem, Mikulovem, Znojmem, Kutnou Horou, Mělníkem, Telčí nebo prakticky jakýmkoliv nezničeným městem, vesnicí nebo hradem či zámkem. Díky též za všechny národní rezervace a přírodní památky.
Jsem ráda za naše zdravotnictví, kde mám jistotu, že mne nenechají zemřít na ulici a pracují tam často opravdoví odborníci, i když někdy unavení a protivní, protože je jich málo. Jsem hrdá i na naše učitele, že se z těch našich dárečků ještě nezbláznili a nevzdali to. Velice oceňuji všechny odborníky, kteří by se za lepší peníze uchytili v zahraničí, přesto tu zůstali. Jsem hrdá na všechny farmáře, že se na to nevykašlali a stále hospodaří a nesmírně oceňuji i ty, kteří odolávají tlaku peněz a neprodali svou půdu k zastavění developerům. Jsem hrdá na všechny šikovné řemeslníky a lidi, kteří opatrují lidové tradice.

Jsem hrdá na naše tradice, jako jsou Vánoce s Ježíškem a Velikonoce a s radostí vnímám, že se ujímají i další a obce pořádají svá posvicení, jablkobraní, vinobraní, masopusty, bály, závody, festivaly, akce pro děti, sousedění ap.
Jsem hrdá na to, že máme svůj krásný jazyk a spoustu krásných knih v něm napsaných. Když se začtu do Čapka, Havlíčka, Vančury, Legátové nebo Šabacha, Pavla či Nepila, je to zážitek.
Jsem hrdá na spoustu nádherných českých filmů. To, co napsal a zahrál Zdeněk Svěrák, mohu vidět skoro vždy, stejně tak filmy od Karla Kachyni, Jana Svěráka, Václava Vorlíčka a Miloše Formana. Je úžasné sledovat herce a herečky jako jsou pan Werich, Hrušínský, Vetchý, paní Cibulková, Hrzánová, Medřická, Stašová a Chramostová. 
Je nádhera poslouchat harfistku Janu Bouškovou, stejně tak jako třeba kytaristu Michala Pavlíčka, zpěvačky Ivu Bittovou, Katku Peckovou, bratry Ebeny, Radůzu - o chvále českých muzikantů by se dalo napsat samostatné pojednání.

Je nádherné vnímat obrazy Antonína Chittussiho, Antonína Slavíčka, Mikoláše Alše, Josefa Mánesa, Jakuba Schikanedera, Alfonse Muchy a mnoha dalších.
Je úžasné si uvědomit, že naše zem dala světu hudební velikány jako Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetanu, Leoše Janáčka a Zdeňka Fibicha.
Jsem hrdá, že naše země dala světu vědce, jako byl Antonín Holý, Otto Wichterle, Jan Evangelista Purkyně, Jaroslav Heyrovský a je krásné vnímat Václava Cílka či Václava Větvičku a jejich pořady, knížky a přednášky.  
Jsem hrdá i na většinu zdejších lidí, protože cítím, že si tu povětšinou zachovali zdravý rozum a nejsou křečovití, jsou skromní a mají vztah ke krajině i zvířatům. Vím, že když se na mne usmějí, tak to není společenská maska, ale rádi mne vidí. Jsem hrdá a vděčná, že se jich stále najde tolik, kterým osud vlasti a národa není jedno.
Myslím, že být hrdá na to, kdo jsem a kde žiju, je důležitým klíčem k osobnímu štěstí. Bez toho nemít kde to své doma, bych se cítila vykořeněná a nešťastná. Nedovedla bych žít jinde.

Mrzí mne, že tolik lidí není schopno jmenovat jedinou českou osobnost, kterou by naklonovali, nadávají na svou vlast, neumí pořádně česky a hledají tady jen mouchy.

Přes vše zlé, co tu je a bylo, je to nádherná zem, za kterou stojí za to bojovat. Je mnoho lidí a věcí, na které jsem tu hrdá.

A na co nebo na koho jste tu hrdí vy?