Může se alkoholik vůbec uzdravit?

Poslední dobou přemýšlím nad jedním tématem a to tématem závislosti. Nevím, zda je v naší společnosti dobře pochopeno, či mediálně prezentováno.

Lidé , kteří svůj boj třeba s alkoholem vyhráli, se snaží pomáhat dál. Osvětou, rozhovory a třeba tím, že změní úplně profesi. Bohužel závislostních forem chování je mnohem více, ale to by se do jednoho blogu vážně nevešlo. Dnes se zaměřím pouze na alkoholismus a citovou závislost.

Takže nejprve po pořádku. Závislost je nemoc, tzn. člověk, který je závislý na alkoholu, drogách, hazardních hrách, pornu, počítačových hrách nebo člověk, který je závislý na jiném člověku neboli citově závislý, se neuzdraví ze dne na den.

Tady prostě volní úsilí selhává a musí nastoupit dlouhodobá léčba, psychoterapie a odvykací režim.

Myslím, že alkoholik se může rozhodnou pro léčbu, pít většinou sám od sebe nedokáže a mnohdy by ho to zabilo. Tady musí nastoupit odborná péče a pomoc.

Problém citové závislosti není veřejně u nás moc známý, i když odborně je druhou nejléčenější problematikou u nás.

Citové závislý, může být člověk v dospělosti na svých rodičích či oni na něm, citově závislý může být člověk na svém partnerovi, kamarádovi apod.

Zde jsme třeba u problému, proč hodně žen, které partner psychicky týrá nedokážou včas odejít. Bývá to i kvůli citové závislosti, potažmo třeba finanční.

A teď jsme u otázky z titulku? Může se alkoholik uzdravit?

V podstatě nemůže, alkoholik zůstává závislým celý život, ale uzdraví se tím, že ví, že celý život musí už abstinovat od předmětu své závislosti, tedy alkoholu.

Takže právě u alkoholiků a závislých dochází k tzv, relapsům, kdy si dají skleničku jako, že jsou v pohodě, protože přece už 5 let nepijí, jenže to bohužel neskončí 1 skleničkou, ale celý závislostní kolotoč s pitím se u postiženého znovu roztočí a ten pak po čtvrté v řadě skončí  v psychiatrické léčebně na odvykání.

Jedním z velkých problémů u závislých je možnost skončení jedné závislosti a nahrazení druhou. Třeba někdo přestane pít a stane se z něho silný kuřák apod.

U látkových závislostí platí, že daná osoba musí doživotně abstinovat od dané látky. Alkoholu, drog, počítačových her apod.

O citové závislosti bohužel u nás moc odborné literatury není. Jedna kniha se jmenuje Citová závislost a druhá Závislosti srdce, přece jenom jsem měla i na VŠ psychologii a bylo potřeba studovat. 

Někteří závislí, to vyřeší po svém. Protože neumí být sami a nezdravý vztah s druhým člověkem jim třeba něco kompenzuje, tak hned po rozchodu s jedním člověkem skočí do vztahu s jiným a pokračují tak pořád dál.

Většina lidí se musí úplně a celoživotně s druhou osobou rozejít, protože se jinak neuzdraví.

Někteří lidé, pokud se bavíme o partnerských vztazích spolu mohou zůstat a přestat se nezdravě vzájemně využívat, ale musí projít dlouhodobou a často několikaletou terapií.

Citová závislost sice není na první pohled vidět jako třeba alkoholismus, ale její účinky jsou pro danou osobu stejně devastující. Citové závislý totiž přestane řešit svůj život a začne nezdravě řešit život druhého člověka a žít v jeho stínu, neboli přes něj apod.

Jenou jsem se ptala známé psycholožky, protože jsem hodně zvědavá, zda je možné jednou pro takto postiženého člověka chtít určitý vztah obnovit třeba po několika letech a dostala jsem jasnou odpověď, že ne.

No alkoholikovi také nemůžete slibovat, že až se uzdraví, tak zase může začít pít. Alkoholik ví, že přestává pít na celý život a díky tomu bude zdravý a bude normálně fungovat.

Možná máte ve svém okolí někoho, kdo je nebo byl závislý a víte, že to není žádná legrace.

I citová závislost znamená, že daná osoba nesmí nebo by neměla vyhledávat žádné informace o druhém na sociálních sítích a ani se snažit o nějaký kontakt.

Nevím, třeba se mohou dva uzdravení lidé potkat i po letech a žádný problém nenastane. Prostě naváží na něco z minulosti a budou moci pokračovat a poznávat se zase dál.

Myslím, že mnohdy ani odborníci sami nevědí.

Jen abstinující alkoholik ví, čím si prošel a co by jedna sklenička mohla pro něj znamenat.

Možná to zvládne a ustojí a nespadne zpátky do spirály nekontrolovatelného pití. Možná ale ne.

Abstinující alkoholik si při 5 skleničce( tedy relapsu ) může říkat, že je vlastně ok, stejně jako člověk, který vyhledává informace na internetu 8 hodin v kuse, vám bude tvrdit, že on závislost na počítači žádnou nemá.

Bohužel s rozvojem sociálních sílí nejsou ohroženi jen dospělí, ale stále více i mladiství a děti.

Jedna moje známá má chlapce, který si rozvod rodičů začal kompenzovat nezdravým vztahem  k autobusům.

Prostě nejen, že je sbírá, ale ve městě kde bydlí, už zná všechny řidiče a prostě se sebere a musí si jet v 10 letech sám projet určitou část trasy autobusu. Prostě musí.

Bylo by to roztomilé, kdyby tam podle mne ten závislostní prvek nebyl a chlapec samozřejmě po rozvodu rodičů trpí, jak málo s ním ten táta chce být.

Závislost je velice tenký led a nevím zda existuje stoprocentní jistota na její vyléčení.

Myslím, že každý vyléčený člověk ví, že se napořád musí velice hlídat, aby neublížil nejen sobě, ale ani svému okolí.

Lidé s alkoholikem v rodině by vám asi mohli vyprávět..