Doufám, že se komunisté jednou omluví..

Máme před volbami a vše, co se objeví v médiích, se počítá. Pan Klaus se vyjadřuje o stranách, které se mu nelíbí a kandidátka do Poslanecké sněmovny z řad komunistů najednou ze strany vystoupí a už se s médii dělí o sektářských praktikách strany.

I zde na blogu vyšel článek, abychom zrušili komunisty. Tak to bych také ráda, ale už na přednáškách politologie před pár lety mne přednášející přesvědčoval, že to prostě nepůjde. Tu dobu už jsme propásli. A proč? Já si myslím, že hlavně proto, že zde není žádná politická vůle, tak činit.

Vždyť výsledky následných voleb nás za chvíli přesvědčí. Ať už politici slibují nyní cokoli, po volbách se krásně ukáže, nakolik a jakým způsobem bude komunistická podpora pro někoho potřeba. Anebo v té nejhorší noční můře, usednou komunisté do nové vlády.

Už po druhé světové válce lidé skočili na plané sliby o vládě dělnické třídy a komunisté svými praktikami často předčili i ty fašistické.

Komunistická strana se měla dávno přejmenovat, zříci se svojí minulosti a omluvit se za zvěrstva, která napáchala.

Nic z toho však neučinila, a pokud opět půjde o boj o „korýtka“, tak s komunisty se budou chtít domlouvat všichni.

Vždycky mne „fascinovalo“, jak někdo přes dvacet může vstoupit ke komunistům a hájit jejich názory.

A které vlastně? Všichni na tom budeme dobře? A kdo to zaplatí? Většinou ti pracovitější a schopnější, rozhodně ne soudruzi, kteří rozkrádali vše ve jménu světlých komunistických zítřků.

V zájmu strachu vstoupilo do strany velké množství lidí, teď v zájmu strachu o dobré bydlo někteří udělají rovněž vše.

Nevím, koho půjdu volit, ale volit půjdu určitě. Svojí pasivitou, nechci dát šanci voličům, kteří k volbám dorazí vesměs vždy a to jsou právě ti komunističtí.

Pohádka o tom, jak se máme všichni stejně dobře, nefunguje, to víme všichni. Jaké vnitřní praktiky má současná KSČM nevím, ale pevně doufám, že je v lidech dostatečně soudnosti a morálky, že vědí, co tato strana v minulosti napáchala.

Pokud ano, tak se o budoucnost naší země nebojím a dočkáme se jednou i toho, že se komunisté omluví.

Nejen za všechny hrůzy, které způsobili, ale i za myšlenkovou manipulaci a demagogii nás všech.