Stanislav Blaha
- Počet článků 126
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 883x
Seznam rubrik
Stanislav Blaha
Půtova politická smrt, předražená chřipka a drahý nález
Pan dočasný (zastupující) předseda STANu, Petr Gazdík, si postěžoval na orgány činné v trestním řízení. Policie totiž obvinila Martina Půtu z braní úplatků při zadávání zakázky na opravu kostela sv. Máří Magdaleny v Liberci. Ta hlavní věc, totiž důkaz, že pan Půta podlehl mámení mamonu, schází. Místo toho je veřejnost policií navedena, aby si všechno hezky česky domyslela. Pan Půta se totiž několikrát sešel se zástupci Metrostavu na benzínové pumpě. Všeobecně se předpokládá, že na benzínových pumpách se schází lumpové, vrazi, korupčníci a v nejhorším případě řidiči. Semínko pochybnosti bylo zaseto. Politik si o nějaké presumpci neviny v očích veřejnosti může nechat pouze zdát. Je-li policií obviněn, je politicky mrtev. Pan Gazdík žije v iluzi, že pan Půta bude očištěn a vrátí se do svého předsednického křesla. U nás je zvykem, že se podobné kauzy vyšetřují několik let. Za tu dobu ze semínka pochybnosti vyroste strom s pevnými kořeny: Martin Půta je obviněný z korupce. Slušnější novinář sice bude psát o „údajné korupci,“ ale český čtenář si na přívlastky nepotrpí. Celé to má pochopitelně nepříjemné politické dopady; netýká se to pouze pana Půty, ale celého STANu. Domnívám se, že právě o tom to celé je.
Stanislav Blaha
Nadčasový Špidla, levná ropa a milost pro Mubáraka
Vladimír Špidla stále žije. To je dobrá zpráva pro všechny, kterým připadá Bohuslav Sobotka jako slabý a necharismatický. Je sice pravda, že poprvé v dějinách máme premiéra, kterého řídí jeho vlastní ministr financí, ale to nelze srovnávat. Finance ve Špidlově vládě totiž řídil Sobotka. Naposledy se pan bývalý premiér a eurokomisař pustil do prezidenta. Miloš Zeman je prý v politice něco jako Zdeněk Troška v kinematografii. To je zajímavé přirovnání. Kameňáky a Babovřesky jsou trapné, ale komerčně úspěšné. Špidla tím chtěl říct, že Zeman dělá lacinou, ale úspěšnou politiku. A v podstatě to tak je. Nicméně je-li Zeman Troškou, kým je Špidla? Podle mého názoru by chtěl být Ingmarem Bergmanem nebo Orsonem Wellesem. Nikdy se však nenaučil řemeslu. Stal se tudíž zapšklým kritikem a nejvíc připomíná Jana Rejžka. Vladimír Špidla by chtěl všem hrozně moc ukázat, jak je důležitý, užitečný a nadčasový. Ve skutečnosti všechny své politické funkce získal tak nějak omylem. Prostě na něho zbyly.
Stanislav Blaha
Financování obrany, radniční koalice a červená karta pro prezidenta
Pan ministr obrany Stropnický mě docela mile překvapil. Konstatoval, že naše armáda má zhruba o 7 tisíc vojáků méně, než potřebuje k plnění svých úkolů. Zároveň vyzval k rozšíření počtu záložníků připravených kdykoli bránit zemi na 15 tisíc. Bohužel okamžitě dodal, že na to nemáme peníze. Nezávidím mu jeho pozici. Smyslem státu je především ubránit své občany před agresí a být schopen účinně pomoci spojencům. Pan ministr to evidentně chápe a přiznal, že naše armáda to momentálně nedokáže. Kdysi jsme se zavázali, že budeme do naší armády investovat 2 % HDP, což v této chvíli představuje zhruba 80 mld. Kč. Realita je taková, že investujeme zhruba polovinu. Pro vládu, jejíž klíčový člen tvrdil, že jsme schopní získat více než 100 mld. pouze omezením korupce a lepším výběrem daní, by neměl být problém vrátit výdaje na obranu na přiměřenou úroveň. Možná, že pan Stropnický uvěřil ve schopnosti svého charismatického majitele. Kdo ví, jak se na to dívá teď: Výběr se nezlepšil a před volbami se místo do armády investovalo do státních zaměstnanců.
Stanislav Blaha
Lidovecká "ostrá prosba", nakoupená popularita a fízlácký parlament
Po delší době zazněl hlas předsedy lidovců a místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka. Vláda by se prý měla zamyslet sama nad sebou, zda skutečně plní koaliční smlouvu, či zda vládní poslanci vládu dostatečně podporují. Je to taková ta typicky lidovecká „ostrá prosba“. Pan místopředseda vlády si posteskl, že: „Je potřeba se bavit se o tom systému, protože buď jsme koalice, nebo koalice nejsme, ale je potřeba to říci jasně.“ Já teda nevím, jak to vidí představitelé KDU-ČSL, ale my ostatní to chápeme tak, že ve vládní koalici jsou. Hrají tam sice druhé housle a nikdo se jich na nic neptá, ale oni statečně nastavují svoji druhou tvář. Škoda, že místopředseda vlády musí pokládat řečnické otázky, než aby se choval rozhodně - tedy rozhodně v lidoveckém slova smyslu: Nohu mít vždy pevně strčenou mezi dveřmi a z uctivé vzdálenosti a pokud možno nezúčastněně sledovat, jak se ostatní mezi sebou perou. Role třetího vzadu KDU-ČSL sluší a pan místopředseda vlády by na to měl být patřičně hrdý. Vždyť kdo nic nedělá, nic nepokazí, a ještě se může tvářit jako opozičník.
Stanislav Blaha
Junckerova komisařka, akceschopnost armády a přímá volba starostů
Tak jsme od Evropské unie vyfasovali spotřebitelskou politiku. Řadu měsíců nás vláda krmila pohádkami o tom, jaké nesmírně důležité portfolio pro Českou republiku vyjednává. Skoro to vypadalo tak, že budeme řídit zeměkouli (nebo aspoň vesmír). Hledali jsme kvůli tomu dokonalého Evropana a ANO, našli jsme Věru Jourovou. No a pan Jean-Claude Juncker to ocenil. Známý apologeta všeho eurounijního, Martin Fendrych, se sice snažil ten Jourové komisariát vybarvit na růžovo, ale ani on se nemohl zbavit hořkosti nad trapností úřadu zabývajícího se „spravedlností a spotřebitelskou politikou“. Těžko se divit, protože zabývat se spotřebitelskou politikou, to je něco jako „rozhodovat“ o východu a západu Slunce. Ono je to samozřejmě úplně jedno, protože jestli tam sedí Petr nebo Pavel (nebo Věra), je v zásadě buřt. Nejdůležitější je, aby dotyčný přísahal na modrou vlajku s dvanácti hvězdami a Ódu na radost si broukal i při mytí nádobí.
Stanislav Blaha
Volby v Sasku, schizofrenie zahraniční politiky a "Cirkus Babiš"
Naprosto mimo zájem českých médií zůstala podle mého názoru zajímavá informace od našich západních sousedů. V zemských volbách v Sasku totiž uspěla strana AfD, která vznikla odštěpením od CDU. Jedná se o pravicovou stranu prosazující návrat k národní měně a přehodnocení současné podoby Evropské unie. Díky tomu si vysloužila euroskeptickou nálepku, což ale platí pouze omezeně: je skeptická vůči euru, ale vůbec se nebrání zachování společného evropského prostoru. Osobně je mi jejich názor nesmírně blízký. Dlouhodobě volám po návratu k EHS (volný pohyb osob, zboží a kapitálu) a zachování Schengenu. Říkám tomu EHS Plus. Zajímavé je, že vítězná CDU rezolutně odmítla spolupráci s AfD. Místo toho nabídla koalici sociálním demokratům nebo zeleným. Tohle by opravdu nemělo zapadnout. V Evropě se totiž utváří úplně nový politický model založený na míře vlezdobruselismu. Přirozená ochrana zájmů voličských skupin začíná být druhořadá. Doufám, že se tento virus nezačne šířit Evropou.
Stanislav Blaha
Výdaje za státní zaměstnance, odchod Nagyové a omyl Šabatové
Po mnoha letech je konečně jasné, kolik úředníků stát zaměstnává a kolik jim platí. Nikdy mi nebylo jasné, proč je tak těžké sečíst jejich počet. Je jich totiž překvapivě málo. Celkem 72.300 lidí stojí ročně 24 mld. Kč, což znamená, že průměrný státní úředník bere hrubý měsíční plat 20.640,- Kč včetně odměn. Z toho mimo jiné vyplývá, že žádné velké škrty se na úrovni státní správy udělat nedají. Úspory ve výši desítek miliard jsou mýtus. Určitě je správné omezovat stát, ale víc než pár stovek milionů za rok se tím získat nedá. Stát kromě úředníků platí učitele, zdravotníky, hasiče, policisty a vojáky. Pokud bychom se chtěli vydat cestou úspor na straně státu, museli bychom začít propouštět právě zde. Já osobně nemám problém přijmout za své soukromé školství a soukromé zdravotnictví. Státu by to ušetřilo desítky miliard a konkurence by byla určitě prospěšná i na této úrovni. Nevěřím však, že je to reálné. Žijeme v zemi, kde se musel zrušit i rozumný a racionální třicetikorunový poplatek u lékaře. Až bude příště někdo slibovat radikální zeštíhlení státní správy, bude buďto lhát, nebo bude mimo realitu.
Stanislav Blaha
Hollandova výhružka, lákavé státní fondy a policejní pomocníci
Velice jsem se „pobavil“ středečním prohlášením francouzského prezidenta Hollanda. Vzkázal do Ruska, že v případě „dalšího růstu napětí“ by musel zvažovat, zda jim Francie nevypoví dodávku dvou výsadkových lodí třídy Mistral. (Jen pro představu. Jsou to útočné lodě, které nesou vrtulníky, vyloďovací čluny, obrněná vozidla a 450 vojáků. Je-li Rusko v očích Francie agresor, co jiného by jim zcela automaticky neměli dodávat, než útočné zbraně?) Zdá se mi, že evropské státy jsou nesmírně silné ve svých slovech. Téměř každý politik svými ústy leští maršálskou hůl, od rána do večera vypouští na tiskových konferencích útočná souvětí a z jejich válečnických příspěvků na Twitteru a Facebooku by se daly poskládat nejmíň čtyři divize. Ve skutečnosti jsou řízeni reklamními agenturami, které pečlivě připravují každý jejich mediální výstup. Kdyby to ve skutečnosti nebylo tak strašné, bylo by to srandovní. Jenomže lidé jako Francois Hollande v Evropě vládnou. Jejich rozhodnutí přímo ovlivňují naše životy. Jak budou takoví slaboši rozhodovat, až opravdu půjde do tuhého a islámští válečníci zabuší na naše vrata?
Stanislav Blaha
Oslíčku otřes se, hledání nových trhů a buzerace podnikatelů
Příprava státního rozpočtu pro rok 2015 připomíná pohádku Oslíčku, otřes se. Jednotliví ministři přicházejí na Ministerstvo financí a dostávají tolik, kolik si řeknou. Andrej Babiš zřejmě ťal do zlaté žíly daňových výnosů. Bohužel poslední prognózy o ekonomickém růstu nejsou zdaleka tak optimistické, aby to kohokoli opravňovalo k neuváženému rozdávání. Spíše se zdá, že pan ministr zvolil cestu nejmenšího odporu: Bude-li ekonomika růst, budou větší příjmy; nebude-li ekonomika růst, bude to objektivní důvod ke zvýšení rozpočtového deficitu. V obou případech u toho bude vláda vypadat mediálně dobře, protože si to zařídí. Takže pokud pan ministr před rokem kritizoval vysoké výdaje státu, nečinil tak proto, že je chtěl snížit. Jednoduše se mu nelíbilo, že o těch výdajích rozhodoval někdo jiný než on. Pro mnohé z nás to samozřejmě není žádné překvapení. Jsou však tací, kteří pana Babiše volili. Možná se začnou ptát, zda náhodou nenaletěli na šikovný marketingový trik. Připomíná to totiž známý model, kdy obchodník slíbí zákazníkovi výlet na Kokořín, ale ve skutečnosti mu chce prodat drahé pánvičky. Takovým obchodníkům se říká šmejdi.
Stanislav Blaha
Urážlivý Dienstbier, pokles cen potravin a mizerný stratég Obama
Minulý týden vláda uznala, že opozice má ve věci služebního zákona pravdu. Dvě koaliční strany, ANO a KDU-ČSL, už delší dobu poměrně rozpačitě přešlapovaly kolem trucovitého názoru Jiřího Dienstbiera, že buďto bude generální ředitel pro státní správu, nebo se asi Česká republika propadne červí dírou do paralelního vesmíru. Nakonec i ČSSD uznala, že nemá smysl hájit vizi superúřadu, protože po jeho zavedení by volby ztratily smysl. Žádná nová vláda by proti vůli nekontrolovatelné státní správy nezmohla vůbec nic. Jiří Dienstbier to však vzal osobně a přímo na tiskové konferenci se postavil premiérovi vlády, když prohlásil, že jeho úředníci nemají čas na přepracování původního znění zákona o státní službě. To je dobrý důvod pro odvolání z funkce. Ovšem pan premiér je v situaci, kdy si odvolání Jiřího Dienstbiera nemůže dovolit. Vzpomeňme si na povolební pokus Michala Haška o politickou likvidaci Bohuslava Sobotky. Kdo tehdy pořádal demonstrace na Sobotkovu podporu? Nechtěl bych být v kůži pana premiéra. Po půl roce (!) v čele vlády zjistil, že čelí dobře organizované opozici, že ve vládě hraje druhé housle a že jeho nejbližší stranický spojenec je ješitný a urážlivý sólista.
Stanislav Blaha
Sankce proti Rusku, odborníci z ANO a bankrot Argentiny
Vyhlásili jsme hospodářské sankce proti Rusku. Možná mně něco uniklo, ale nějak se ztrácím v tom, co má být jejich smyslem. Jde o vrácení Krymu Ukrajině, nebo o abdikaci Vladimíra Putina, nebo o něco jiného? Vyhlášené sankce budou „přezkoumány“ nejpozději 31. října 2014, což je pozoruhodné. Před topnou sezónou bude nezbytné zajistit plynulé dodávky ruského plynu do Evropy. Nejsme připravení vyhrát, protože na to jednoduše nemáme sílu. Zhýčkaní Evropané nejsou ochotní snášet nepohodlí a skokové zvýšení cen. Sankce poškodí obě strany sporu, přestože nepochybuji o tom, že ruská strana bude ekonomicky krvácet silněji. Vedle krátkodobých hospodářských škod je potřeba počítat s dlouhodobým poškozením diplomatických a obchodních vztahů. Proto by měl být účel vyhlášených sankcí opravdu dobře vysvětlen. Pevně doufám, že se nejedná o nějakou zahraničně politickou zbrklost. Mám poměrně značnou nedůvěru v zahraniční politiku Evropské unie, ale tohle by mě definitivně přesvědčilo o tom, že Evropu ovládají naprosto nekompetentní političtí dobrodruzi.
Stanislav Blaha
Privatizace Thermalu, politika ODS a eskalace nenávisti na Ukrajině
Asi je zbytečné připomínat, že stát jako majitel není ve srovnání se soukromými vlastníky příliš efektivní. Je to naprosto logické, protože státní byrokracie je založená na úplně jiné filosofii, než na maximalizaci zisku. Na svůj provoz si stát vydělává daněmi, nikoli podnikáním. Platí, že čím méně toho stát vlastní a kontroluje, tím větší prostor k podnikání dostávají soukromí vlastníci. A pokud se daří soukromému podnikání, rostou daňové výnosy státu. Přesto stát prostřednictvím ministerstev ovládá celou řadu firem a společností. Je to nelogické a neefektivní, ale žádná vláda se u nás především z politických důvodů neodhodlala k důsledné privatizaci. Minulý týden ministr financí Andrej Babiš odvolal z vedení státního hotelu Thermal v Karlových Varech Josefa Pavla – bývalého starostu Karlových Varů a hejtmana Karlovarského kraje za ODS. Pan Pavel byl úspěšný manažer a hotel pod jeho vedením prosperoval dobře. Ředitelem byl jmenován Daniel Křováček, vyhozený dříve pro neschopnost. Pod špatným manažerem hotel začne prodělávat a jeho tržní cena se sníží. Pro případného kupce to bude ideální stav. Odhodlá se ministr financí Babiš k privatizaci Thermalu? A bude pan ministr financí Babiš kupcem Thermalu?
Stanislav Blaha
Smrt českých vojáků,situace na Blízkém východě a lež pana guvernéra
V úterý v Afghánistánu zahynuli čtyři čeští vojáci a jeden byl těžce raněný, v neděli byl zraněn další voják. To jsou nesmírně těžké ztráty, které ze všech nejvíc doléhají na rodiny mrtvých vojáků. Měli bychom si neustále připomínat, proč tam – kdesi v horách Hindúkuše – naši vojáci bojují a někdy, bohužel, umírají. Důvod nelze spatřovat primárně nebo dokonce výhradně v tom, že jsme členy NATO, tudíž „slepě a nesmyslně“ plníme závazky vůči našim spojencům. Členy NATO jsme totiž zejména proto, abychom minimalizovali riziko, že by se nějaká válka vedla na našem území, resp. na území některého spojeneckého státu. Nevěřím, že je možné vytvořit svět bez násilí. A v násilném světě je rozhodně mnohem lepší držet v ruce větší klacek a používat ho tak, abychom si válku udrželi co nejdál od těla. Možná to zní cynicky a žádná kandidátka na korunku pro Miss World by to nikdy ve svém nominačním projevu neřekla, ale já nesoutěžím v žádné soutěži krásy.
Stanislav Blaha
Den daňové svobody, stav české armády a podpásovka Zlínského kraje
Minulý týden (27. června) jsme oslavili Den daňové svobody. Jako první zareagoval symbolicky ministr financí Andrej Babiš, který oznámil nesmírně ambiciózní plán: V roce 2017 bude mít Česká republika vyrovnaný státní rozpočet. Pokud by se to podařilo, byla by přinejmenším z pohledu zadlužení skvělá zpráva. Při postupně narůstajícím produktu by se totiž už nezvyšoval objem dluhu. K cíli vedou v zásadě dvě cesty. Buďto se budou snižovat výdaje státu, nebo se budou zvyšovat daně. Čili ve výsledku to bude nějaká kombinace obojího. Vzhledem k tomu, že vláda současně vyhlašuje výběrové snižování daňové zátěže (zelená nafta pro zemědělce), nová přerozdělování (dotace bioelektrárnám) a zvyšování investiční aktivity státu (zrychlená výstavba dálnic), a zároveň slibuje zvýšení mandatorních výdajů státu (starobní důchody), je naprosto jisté, že vládní cesta k vyrovnanému rozpočtu vede především přes celkové zvýšení daní. Vyrovnané hospodaření je správný cíl, ale nesmí být doprovázeno zvyšováním celkové daňové zátěže. Zdá se, že oslavy Dne daňové svobody budou v následujících letech probíhat až v červenci.
Stanislav Blaha
Kariéra jednoho bonzáka, ústup Amazonu a polské odposlechy
Pan prezident Zeman se ve své rozhlasové lánské one-man show nechal slyšet, že se těší na služební zákon, podle kterého bude zrušena ta „pitomost“ politických náměstků ministra. Uvedl k tomu, že paní ministryně Válková (ANO) správně odvolala svého náměstka Šterna (ČSSD), protože ten jí dvakrát podrazil nohy. Nejdříve odmítl vydat podklady pro výběrové řízení a následně ministryni udal na policii. Osobně bonzáctví považuji za odporné lidské chování. S podobnou praxí začal Libor Michálek, který nechal uniknout nahrávky rozhovorů s bývalým ministrem životního prostředí Pavlem Drobilem (ODS). Prohlásil, že mu byl nabídnut úplatek. Následně udělal velikou kariéru, stal se senátorem za prapodivný slepenec KDU-ČSL + Piráti + Zelení, a nechal si vyplatit 380 tisíc Kč za studium na soukromé vysoké škole. Vyšetřování prokázalo, že Pavel Drobil se ničeho nedopustil. Takže je škoda, že pan prezident neuvedl ve věci politického udavačství tento příklad. Známe totiž už i výsledek: Libor Michálek, udavač, byl veřejností odměněn. Pavel Drobil, oběť, byl veřejností zavržen.
Stanislav Blaha
Zdanění odborářského příspěvku, milovaný prezident, výročí Nagygate
Pan ministr financí Andrej Babiš si tentokrát zaslouží jedničku s hvězdičkou za návrh na zrušení odborářského příspěvku jako odpočitatelné položky z daně z příjmu. S tím naprosto souhlasím a jsem rád, že to alespoň vyslovil. Je totiž téměř jisté, že se mu to nepodaří prosadit. Pevně věřím, že tentokrát nepoužije svoji klasickou úhybnou taktiku; že to řekl v nějaké jiné souvislosti, že to vlastně navrhl někdo jiný a tak podobně. Však se už odboráři nechali slyšet, že tohle si jen tak líbit nenechají. Přidal se k nim i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, který se pěkně „po lidovecku“ k ničemu přímo nevyjádřil, ale s úsměvem poznamenal, že hlavní je přece zvýšit výběr daní. Bum! Pěkný úder na solar. Ano, pan ministr Babiš před volbami opakovaně prohlašoval, že miliardy se válí na zemi, tudíž při správném výběru daní bude na všechno – na investice, na důchody, na odborářské příspěvky. Samozřejmě ho nehodlám litovat. Nicméně tentokrát tleskám: Naštvat půl milionu lidí návrhem, který nemá šanci projít, to je na politického bobříka odvahy.
Stanislav Blaha
Sobotkův postoj k NATO, pekelná jízda Válkové a církevní restituce
Premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že nestojíme o vojáky USA. Cítíme se prý bezpečně, tudíž: Yankee, go home. Plynule na něho navázal slovenský premiér Robert Fico, který Sobotkovo oznámení doplnil o vysvětlení, že by nám přítomnost cizích vojsk na našem území připomínala rok 1968. Kdyby páni premiéři použili formulaci, že „momentálně“ či „v tuto chvíli“ není přítomnost spojeneckých vojsk na našich území nezbytná, ještě bych to pochopil. Věc ani nestojí tak, že by američtí mariňáci stáli seřazeni ve vyloďovacích plavidlech a čekali, která spojenecká země se jich ujme. Takto ale oznámili, ať s námi spojenci nepočítají. Osobně mě nesmírně mrzí, že spojeneckou přítomnost odmítají i někteří představitelé konzervativní pravice. Sice k tomu mají úplně jiné důvody, ale ve výsledku je to prašť jako uhoď. Jsem velice kritický k jednostranné démonizaci Ruska, ale přehlížet jeho imperiální tradici a USA vnímat pouze jako levicovou zemi, to je absurdní přístup hraničící s politickým kretenismem.
Stanislav Blaha
ANO v komunálních volbách, volební klauzule a boj s nezaměstnaností
Andrej Babiš oznámil, že ANO bude do komunálních voleb kandidovat pouze ve větších městech. Proč ztrácet energii s komunální politikou na úrovni malých obcí, že? Mediální ohlas to nepřináší, je s tím moc práce a obecní rozpočty v řádu jednotek milionů nejsou zajímavé. Tudíž v malých obcích bude dobře až příště. Zatím se bude makat jenom ve městech. Taková Praha je naopak velice lukrativní. Není proto divu, že Jan Kasl zuří, že byl odvolán z čela pražské kandidátky ANO. Jeho slova o spojení neschopných s všehoschopnými je sice potřeba slyšet v kontextu toho, že se už viděl na magistrátu, a navíc s primátorským řetězem kolem krku, ale i tak hodně vypovídají o stranickém managementu a smyslu celého toho hnutí: Loajální odměníme a ty ostatní zničíme. S demokracií to sice nemá nic společného, ale to Andrej Babiš ani nikomu nesliboval. Ostatně jako osoba bourá žebříčky popularity (těsně následován pány Sobotkou a Okamurou), tudíž jeho generálně ředitelský styl se lidem líbí. Úplně nejlepší by bylo se na celé volby vykašlat a na místa v zastupitelstvech vypsat výběrová řízení.
Stanislav Blaha
Evropské volby a stav ODS, italské výkaznictví a příčina povodní
Volby do Evropského parlamentu pro ODS neskončily dobře. Zjevně nemá smysl brečet nad mediální masáží, protože ze soucitu nikdo politickou stranu volit nebude. Je potřeba to vzít jako skutečnost a přestat se zabývat tím, kdy a kde zase unikne nějaký odposlech. Na pravici vyrostla konkurence a ODS musí přesvědčit voliče, že si uvědomuje, proč ta konkurence vyrostla. Strana, která dlouhodobě dělala pravý opak toho, co slibovala, se jednoduše stala nedůvěryhodnou. V politice neexistuje horší výchozí pozice. Na druhou stranu je to ale obrovská příležitost. Pokud někdo upadne do bláta, tak se z něho snaží dostat a příště se mu vyhnout. Já to vidím tak, že ODS sice momentálně v blátě už neleží, ale je blátem velice pošpiněná. Těžko v takovém stavu může očekávat pozvánku na recepci nebo do divadla. Bude prostě nějakou dobu trvat, než se opravdu pořádně umyje a usuší, a i pak bude hodně lidí připomínat její blátivou minulost. Tak to prostě je.
Stanislav Blaha
Smysl EU, Babišova velká bota a pochybná ochrana spotřebitele
Volby do Evropského parlamentu zajímají asi třetinu voličů. Politologové tvrdí, že pro občany se jedná o druhořadé volby, ve kterých se nerozhoduje o exekutivě státu, tudíž je výsledky příliš nevzrušují. Osobně mám spíš pocit, že lidé Evropskou unii nepřijali za svou. Na EU totiž oceňují hlavně volný pohyb osob, zboží a kapitálu plus výhody Schengenského prostoru. Jednoduše řečeno stav, který v některých západoevropských státech fungoval už před třiceti lety. Jsem přesvědčen o tom, že když Václav Klaus podával za Českou republiku v lednu 1996 přihlášku ke členství v EU, nikoho ani ve snu nenapadlo, že za patnáct let z toho bude paskvil „řízený“ parodií na prezidenta (pardon: stálého předsedy) produkující mizernou zahraniční politiku a neuvěřitelný počet norem. Je důležité k volbám přijít a volit tak, aby se podařilo vytvořit parlamentní většinu, která zvrátí vývoj a začne postupně Evropské unii odebírat pravomoci. Cílem by mělo být postupně vrátit EU do stavu staré dobré EHS + smlouvy ze Schengenu, protože ty občanky na hranicích jsou fakt skvělá věc. A to euro nechť se klidně používá ve státech, jejichž občané to chtějí. Naši občané ho nechtějí.
Stanislav Blaha
(I)legální referenda, zdražování zájezdů a Prouzova metodika
Karel Schwarzenberg za souhlasného sekundování Lubomíra Zaorálka prohlásil, že probíhající ukrajinská „odtrhávací“ referenda nelze přijmout, přesněji řečeno, že jejich výsledky musíme odmítnout. Argumentoval přitom tím, že nejsou vyhlášena v souladu s ukrajinskými zákony, tudíž jsou protiústavní. Mám dojem, že naši páni ministři zahraničních věcí trpí ztrátou paměti, protože současná ukrajinská státní moc se svého postavení domohla před pár týdny rovněž nelegálními prostředky. Věc se má tudíž tak, že nezákonnost oficiálně odmítáme pouze občas. Možná by to chtělo absolvovat nějaké kurzy vymývání mozků, abych jako občan České republiky dokázal rozlišovat mezi přijatelným a nepřijatelným porušováním zákonů. Třeba čínská anexe Tibetu je evidentně přijatelná, ale ruská anexe Krymu je nepřijatelná. Nebo střelba do lidí a upalování za živa je za jistých okolností teroristický čin, ovšem stejně tak to může být pouze politováníhodná skutečnost.
Stanislav Blaha
Idealizovaná EU,Stropnického sliby v praxi a eurointegrátor Telička
Mediální masakr ve prospěch Evropské unie pokračuje ve stupňujícím se tempu. Ze všech novinových stran na nás prší štěstí, které nám prý již deset let přináší Brusel. Primitivní argumentace o nebývalém hospodářském růstu, kterého jsme dosáhli díky členství v EU, je propaganda srovnatelná s nadšeným budováním socialismu. Moc dobře víme, že všechny ty miliony tun mírové oceli a betonu v 50. a 60. letech pomáhaly stavět pevnou hráz proti imperialismu USA; a pětiletky bylo potřeba splnit, i kdyby to mělo trvat šest let. Při pohledu na grafy produkce šplhající se k závratným výšinám přecházely milicionářům zraky a s pýchou leštili své AK-47 připravené k obraně lidových závodů. Dnes je situace jiná pouze v tom, že milicionáře nahradila arogantní byrokracie přidělující dotace na výrobu „trvale udržitelného růstu“. Kdybychom postavili výtah na Měsíc, naše HDP by se dotklo hvězd. Spotřebovali bychom víc oceli, než si lidoví Číňani vůbec dokáží představit, a beton by tekl proudem jak šampaňské. Následně by se sice ukázalo, že ten výtah k ničemu není, že se nedá provozovat a náklady na jeho údržbu že jsou astronomické; ale co: pásky by už byly přestříhány a dotace vyčerpány. A o to tady jde především.
Stanislav Blaha
Nepokojný fotbal, výhody Eura a zesměšněný Janoušek
Jsou témata, ke kterým se nechci běžně vyjadřovat, protože míří poněkud jiným směrem. Konkrétně mám na mysli fotbal. Dnes udělám výjimku, protože při sobotním ligovém utkání mezi FC Slovácko a Sigmou Olomouc došlo k přerušení hry kvůli nevhodnému skandování fanoušků. Pro klub to bude mít nepříjemné finanční následky; a mohlo být i hůř, protože rozhodčí mohl zápas ukončit, takže by FC Slovácko přišlo kromě peněz také o 3 body. Samotné rozhodnutí bylo v pořádku, protože vyplynulo z fotbalové legislativy. Co si mezi sebou kluby dohodnou, to se musí respektovat. Nicméně sankce za pokřik „Pelta ven!“ je opatření jak vystřižené z 80. let minulého století. Vulgarita na stadionech se mi nelíbí, nejsem na to vůbec stavěný. Ale všeho moc škodí. Za komunistů jakýsi Karel napsal na zeď, že „Husák je vůl!“ Demonstranti následně skandovali Karlovo jméno. Teď to bude podobné. Mávat červeným hadrem před býkem totiž není příliš moudré. Rozumím tomu, o co klubům jde, ale zvolený způsob se obrátí proti nim.
Stanislav Blaha
Česká pomoc NATO, barevná "zelená" nafta a cizinci na trhu práce
Zdá se, že jsme vyslyšeli spojenecké volání. Pan ministr obrany Martin Stropnický oznámil, že jsme připravení nasadit naše vojáky, pokud o to velení NATO požádá. Přestože se jedná spíše o symbolický příspěvek, určitou hodnotu to určitě má. Pravda, těch 300 nabídnutých vojáků a 4 stíhačky k tomu, to je kontingent, který by mohl vést regulérní boj jedině s armádou San Marina nebo se švýcarskou gardou z Vatikánu. Nicméně v tomto případě možná ani tak nejde o skutečnou bojovou kvalitu, jako o deklaraci připravenosti k obraně spojenců. Pokud by – nedej Bože! - došlo k nějakému vyhrocení situace, museli bychom poměrně rychle ty počty nasazených vojáků znásobit. Je samozřejmě veliká otázka, jaké je naše dosažitelné maximum. Četl jsem různá čísla. Skutečně by mě zajímalo, jakou bojovou sílu bychom mohli udržovat na úrovni „první linie bojů“. Nasazení těch 300 vojáků má totiž měsíčně stát 200 milionů Kč. A to samozřejmě za předpokladu, že nebudou střílet. 1 raketa AIM-120C AMRAAM, kterými jsou vyzbrojeny naše Gripeny, stojí 7 milionů Kč.
Stanislav Blaha
Válečník Zeman, škodící guvernér a "ne"potřebný Temelín
Miloš Zeman se pasoval do role válečníka. Vyzval k preventivním akcím proti Rusku. No nic proti tomu, je docela sympatické, když hlava státu poměrně razantně vynese vysokou kartu diplomatického mariáše a odkryje tím partnerům i soupeřům barvu. Obávám se však, že vzhledem k reálné síle České republiky a možnostem, které nám dávají naše spojenecké dohody, je to trošku jako pšouk do vody. Pokud to v Moskvě zaznamenali, tak někde na úrovni třetího podsekretáře náměstka ministra zahraničí. Řekli si: „Aha, Zeman. Zeptáme se Remka, co tím myslel. Aby tak Češi přestali kupovat naši vodku...“ To ale, myslím, nehrozí. Přestože pan prezident drží přísnou dietu, občas se obětuje a v rámci udržování dobrých všeslovanských vztahů spojí návštěvu velvyslanectví s ochutnávkou krajových specialit. Naposledy trávil čas u ruského ambasadora loni před 28. říjnem a dostal z toho chřipku.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
