Nechtě jsem byl v Praze přítomen vykonávání velké potřeby bezdomovcem na veřejném prostranství plném lidí. Ve výrazech kolemjdoucích se mísilo pobavení se znechucením.
BEZOHLEDNOST JE DRUH NEDOSPĚLOSTIw.karikatura.cz L.BLAHÁK
Rád bych věděl, zda se mezi znechucenými tvářemi vyskytovali i nějací pejskaři, kteří prostřednictvím svých psích chovanců vlastně dělají totéž, pokud po nich neuklidí a to je běžné, protože dnes už není možné na psí exkrementy nenarazit nejen v ulicích měst, ale i na dětských hřištích a to považuji za zvlášť bezohledné, nebezpečné a tím i trestuhodné.
Naopak chválím ty, kteří chápou, že fekálie nemohou trousit, kudy se svým svěřencem chodí a tak po něm poctivě a vždy uklidí. Myslím, že i oni se ke mně přidají, když řeknu, že je prase každý, kdo výkaly svého psa pokaždé neuklidí. A právě takovým nečistým dobytkem je navoněná panička, co nechá svého mazlíčka vy….t na dětském hřišti a při upozornění na tuto skutečnost nelogicky řve, ať se dotyčná stará o sebe, což ona ale ve skutečnosti právě činí. Právě tak je roven tomu čuňáckému bezdomovci upravený elegán, co dělá, že nevidí svého psa zanechávat výkaly na chodníku, neboť je to v očích ostatních stejné, jakoby se tam vy…l sám.
Ale nejsme bezmocní a právní úpravy, které se týkají vlastníků psů nám dávají určité možnosti. Kromě toho v době, kdy téměř každý má u sebe mobil schopný i videozáznamu, můžeme situace přestupků pejskařů zachytit a dokladovat.
Problémy s pejskaři však, jak víme, mohou být i rázu nebezpečí pro okolí. Chápu lidi, co si pořizují psa, jako společníka a rád bych měl psa také. U našeho domku se zahradou by mu nemuselo být špatně. Pes však nezbytně vyžaduje péči, výcvik a tím i čas, což je nedostatkový tovar.
Mám psy rád. Nemám rád hloupé, nezodpovědné a bezohledné pejskaře.
Jeden příklad. Kamarád běhá pro kondici. Při jednom kondičním běhu ho naštěstí jen lehce napadl německý ovčák a bez většího stisku ho kousl do rozkroku. Úlek napadeného byl odpovídající části těla, jíž se to týkalo. Majitel psa, mladý svalovec, měl úsměv na tváři, dokud nedostal vynadáno. Místo omluvy se projevila primitivní agrese spolu s arogancí a odvahou, podpořenou přítomností jeho psa. Výhružně na kamaráda nastoupil a dostal jednu do nosu, až si sedl na zadek. Jeho čtyřnohý přítel opodál klidně očuchával keř se značkami konkurence a epizoda páníčka mu byla zcela ukradená, což je mimo jiné také známkou špatného vedení psa. Kéž by podobné případy končily vždy takhle. Ale jsou tu případy mnohem horší, kdy pejskař, odpovídající za svou psovitou šelmu, způsobí jejím prostřednictvím někomu újmu na zdraví. Třeba nechtě, ale je to jeho vina. Vždy! A to i když dítě psa dráždí, protože dítě je hlídáno, aby nevběhlo pod auto nebo někam nespadlo, ale nikoliv aby na pískovišti nebylo napadeno psovitou šelmou.
Proto je třeba vzít si právníka a vysoudit vše, co je možné. Jste v právu, majitel psa zasluhuje za svou liknavost řádně zaplatit a mít za pokousání jeho psem jako odškodné dovolenou třeba v Karibiku je zcela spravedlivé.
Co vy na to?
