Kdo nežije jako prase, je v bezpečí.

Není to tak dávno, co jsem v zájmu zachycení "dějinných" událostí napsal několik článků o ptačí chřipce. Hlavním závěrem, který jsem v tehdejší celosvětové hysterii nad několika desítkami mrtvých udělal, bylo zjištění, že na této hrozbě vyhlazení celého lidstva vydělali především výrobci údajně účinných léků a mimo jiné i tehdejší ministr obrany USA Donald H. Rumsfeld.

Pokud si vzpomínáte, ptačí chřipka se v roce 2005 rozšířila z Vietnamu, kde je obvyklé, že lidé tam žijí se slepicemi tak úzce, že jim lezou až do postele. Inu, když nemá váš dům ani dveře či okna, není divu, že vám lezou zvířata všeho druhu do "domu" a když něco chytnou, promtně vám příslušnou nákazu předají. Tehdy se ale žádná široce ohlašované pandemie nekonala. Zachvátila jen politiky, kteří ve snaze se zavděčit svým národům a zajistit si přízeň voličů, nakupovali jak šílení milionové zásoby do té doby neznámého "zázračného" léku Tamiflu za peníze vydolované z kapes daňových poplatníků. Činili tak i naši milí politici ve snaze odvrátit podezření, že na zdraví "svého" lidu z výšky kašlou. Po vyskytnutí několika málo nakažených se ukázalo, že zmíněný lék nezabírá tak zázračně, jak výrobce sliboval. Takže šlo především o byznys. A o Tamiflu se už zase hovoří jako o něčem, co je dobré, že to máme.

Inu, a dnes tu máme opět celosvětovou hrozbu, která tentokrát hrozí od mexických prasat. Nebudu daleko od pravdy, když se budu domnívat, že podobně jako obyvatelé Vietnamu i chovatelé prasat žijí s těmi rozkošnými chodícími řízky a šunkami v úzkém kontaktu či dokonce v jakési přirozené symbióze. Možná jim neběhají čuníci po domě jako některým chovatelům domácích prasátek vietnamského (!) původu v USA, ale asi v jejich chovech nepanují přísné poměry sledované zvěrolékaři, hygienickou službou či dokonce ochránci zvířat. Zvláštní je, že se o poměrech v mexických chovech nic nepíše ani se nedávají videoklipy v televizi. Asi se tam mediální pracovníci bojí a tak raději referují jen z povzdálí. Také neslyšíte nic o tom, že by se měly chovy prasat po celém světě vybíjet, jak se to úspěšně dělalo v případě kuřat a slepic. Nejspíše se čeká, až to k nám konečně přijde a zemědělci budou požadovat v zájmu zachování životů svých a všech spoluobčanů vybít všechna prasata a inkasovat tučnou podporu ze státní společné kasy. Podobné náhrady se dávaly i za "šílené" krávy, kterých bylo v chovech příliš a hodila se každá choroba aby mohly jít na nucenou porážku za patřičný peníz.

Nerad bych šířil nějakou paniku či neověřenou zprávu. Jen mě tak napadá ta zvláštní souvislost náhlých výskytů zvířecích chorob přenášených na člověka s všeobecnou nadvýrobou masa a mléka. Někdo by si mohl myslet, že ty zcela nové choroby, zmutované kmeny chřipek ptáků a nejnověji prasat, někdo v zájmu "ozdravění" ekonomiky zemědělství vyrábí a rozšiřuje. Je to samozřejmě nesmysl, který se mohl vylíhnout jen v mém šíleném mozku a není na tom ani zrnko pravdy. V každém případě se ale můžeme těšit, že díky levnému leteckému cestování po celém světě (proti kterému žádní takyekologové neprotestují a nepřivazují se k podvozkům letadel!) se k nám prasečí chřipka v brzku dostane. Naši hygienici nám radí, abychom si myli ruce a na ksicht si navlékli chabou ochranu ve formě kusu hadru. A hlavně nechodili mezi lidi! Naše děti z prasečího moru budou jistě mít radost, protože se možná zavřou školy, rodiče budou muset doma hlídat děti a nechodit do práce.

Co tedy dělat? Tuhle otázku si položil už kdysi dávno Lenin a víte jak to dopadlo. Kdybychom se měli zařídit jako například šlechta v dobách morových ran, pak je třeba si nadělat zásoby potravin a odcestovat někam do opuštěných míst bez lidí, při nejhorším alespoň utéci z města na venkov. Ti nejchudší se mohou po tehdejším vzoru zavřít ve svém domě či bytě a nevycházet. Hlavně se nekontaktovat s prasaty či lidmi, kteří byli v Mexiku nebo pracují na prasečí farmě. A hlavně žít v čistotě a ne jako prasata.  Suma sumárum ale o nic nejde. Zatím jsou mrtvých jen desítky. Uvědomte si laskavě, že denně umírá po celé planetě 30000 dětí především v Africe, Asii či Latinské Americe, u nás umírá denně na následky kouření padesát lidí, jenom v Rusku denně umírá na předávkování drogami nejméně 200 lidí a denně umírá ve světě 4000 lidí kvůli znečištěné vodě a co je horší, každý rok na silnicích celého světa zahyne podle neúplných statistik neuvěřitelných 1200000 lidí. Takže si raději dejte pozor na našich silnicích, které po zimě stojí za starou bačkoru a někteří řidiči i řidičky se chovají jako prasata nebo jako kdyby měli nemoc šílených krav. A nelíbejte se s neznámými lidmi bez potvrzení o jejich bezinfekčnosti.