Selské baroko K5 Po plese
Spala bych, kdyby to u nás tak děsně nesmrdělo. Mamka ráno, jak to vždycky dělá, pustila Broka dovnitř, aby ji nebudil kňučením. Hopsnul ji jako obvykle do postele a zavrtal se pod peřinu. Mamka nejdřív sprdnula taťku, jak to, že prdí, když nemá z čeho. Pak pohladila chodidlem Broka a přišla na to, že je celý od sraček. Tátovi v tu ránu došlo, kde k tomu přišel a vyrazil ke Kubíkům. Máma teď na střídačku myje sebe i Broka a já radši vypadla."
Před Kubíkovým gruntem stál vedle Wagenknechta i rozlobený Voborník a Jindra se jim snažil vysvětlit, že se jedná o nehodu.
"Netušil jsem, že jsou tak shnilá. Seshora vypadala zachovale." Kubík se sehnul pro důkaz svého tvrzení. Šermoval s ním jak středověký rytíř mečem, aby si při uskakování před odletujícími kousky hoven nevšimli světlejší barvy nedávno přiříznutých okrajů. Voborník do mne při ústupu z kolbiště narazil.
"Tvůj je také od hoven?"
"Jako předseda bys měl vědět, že mám fenu."
"To máš kliku. Alana jsme myli nejdřív mýdlem, potom v Azuru, Jaru a nezabral ani Monteráček." Mávnul rezignovaně rukou směrem ke Kubíkovi. "Stěžuješ si, že ti žena nevaří a jámu máš plnou hoven. Co žereš, že to tak smrdí?" Wagenknecht mávnul znechuceně rukou: "Tobě smrdí jenom pes, jenomže u nás smrdí i ta moje."
"Říkal jsem vám, abyste si ty svý čokly zavřeli, ale jen jste si ze mne utahovali. Tak vás Pán Bůh potrestal." Počkal jsem až Voborník s Wagenknechtem poodešli a mrknul na Kubíka: "Od kdy jsi Pánembohem?"
"Koukám, že nábytkáře neoblafnu."
"Kolik jich tam spadlo?" "Ještě pes Maiera. Ten se ale doma moc nezdrží a tak to Venca ještě neví."
"Tohle jsi přehnal."
"To beru. Když mne to napadlo, tak jsem nevěřil, že by to mohlo i vyjít. Kubík rozmáchnul bezradně rukama. Pak se to už tak nějak samo semlelo. Skoro věřím, že takhle došlo i k většině zločinů. Manželská hádka. Na stole leží nůž. Ona ho vezme mimoděk do ruky. Když ho tak drží, tak co s ním jiného udělat, než bodnout. A pak čumí, co provedla.
V hospodě bylo cigaretového kouře víc než obvykle. "Zlobí vás kamna?"
Hospodská mávla rukou. "Málo pijou a o to víc hulí."
„Ještě mi to nebere.“ Peřina od sebe posunul rozpitý půllitr se spadlou pěnou.
„Měls vidět Maiera, když jsem mu vylíčil, co všechno těm ruďochům navykládal.“
Voborník se naklonil k Wagenknechtovi a zašeptal: “Za sloupem máš Moravce. “
Hospodská se natáhnula pro prázdný půllitr před dědou Herzů. „ Vy jste na plese určitě chyběl. Posledně jste skončil, jak vám kámoš vypadnul z vlaku.“
„Zlatá Sibiř. Chytil jsem tam tyfus a od té doby se nemusím česat." Pohladil si pleš. "Netrvalo dlouho a vjeli jsme na čínské území, skrz které mělo Rusko na léta smluvně pronajatou dráhu do Vladivostoku. Na železnici pracovali copatí čínští ajznpoňáci v modrých uniformách, které připomínaly montérky. “Protože v této oblasti operovaly loupeživé bandy, železniční domky byly chráněny vysokými zdmi se střílnami a telegrafní vedení bylo pod zemí. aby je ti gauneři nemohli poškodit. Třebaže byly zapřaženy tři lokomotivy, příkrá stoupání překonával vlak skoro krokem. Kolem trati bylo vyprahlo, stejně jako v mém krku.“
“Už se nese.“ Hospodská zamířila nejdřív k dědovi a teprve pak ke mně.
"Po pár dnech jízdy jsme přijeli do velkého města, jméno vám po těch létech neřeknu. Žili v něm jenom Číňané. V obchodech měli plno potravin, jako by ani válka nebyla. Jedni nabízeli spoustu zboží a jiní vedle nich žebrali. Po prašných cestách drkotaly početné džinrikši, dvoukolové vozíky tažené kuli, čínskými novodobými otroky. Na chodníku jsem se nechal za pár šupů oholit. Holič měl na dlaždicích otevřené ohniště, kde vařil vodu. V ní nahřál polorozpadlý hadr, obložil mi s ním tváře a po chvilce z kapsy vytáhl široký nůž ostrý jako břitva a bradu jsem měl jak nemluvně. Pak jsme dlouhých deset dnů cestovali ošklivou krajinou do Vladivostoku. Když jsme přejížděli řeku Ussuri, na mostě stáli američtí vojáci. Velkopansky nás přehlíželi a na pozdravy neodpověděli. K večeru jsme spatřili moře a byli v cíli."
Naklonil jsem se k Voborníkovi. "Tomu papalášovi z kraje jsem musel slíbit, že si u nás střelí divočáka."
"Nevypadal na myslivce."
"Má na starosti tajný a tak by měl umět střílet."
"Nechci ti do toho kecat, ale tyhle bychom si neměli pouštět k tělu. Stačilo mi, jak čuměl na Maiera."
"Mně zase připomíná Kovaříka z Karny. "Všimnul jsem si nechápavého výrazu. "Toho, jak jsem ti už vypravoval, že na MVSZ koupil milence puget růží za dva tácy a vyúčtoval to firmě jako kytici k přivítání sovětské delegace. S tímhle talentem a svými známostmi by se nám mohl hodit."
"Těžko si střelí prase, když se stáhla ke krmelištím v černické oboře."
"On si myslí, že sedne, čtvrthodinu počká a prase bude ležet."
"Řekni Maierovi, že má šanci si to u něj vyžehlit. Sežene ti lončáka z výkupu, položíš ho na Americe ke krmelišti a nějak to zaonačíš, aby ho jako střelil. Mám ti takové svrbění, že by ho ty kecy na plese mohly připravit o živnost a kde dneska koupíš čtyřkilová kuřata."
Štěpán Bicera
Selské baroko. K 1. Trakař
Mačkám hlavu mezi ramena a šilhám ke Kubíkovu stavení. Za živým plotem kupodivu prázdno. Nakloním trakař, abych prozkoumal prkenná vrata do dvora. Obvykle okem ucpaná díra po suku dnes září paprsky nízkého zimního slunce.
Štěpán Bicera
Trestní stíhání kohokoli si lze objednat
Prohlásil premiér Babiš na půdě Sněmovny a vyvolal protesty zástupců soudní moci, včetně Policejního prezidia. V podstatě připustil, že situace je natolik vážná, že s ní nepohnulo ani čtyřleté působení jeho ministra spravedlnosti.
Štěpán Bicera
Cikáni pracují a posílají děti do škol
Tak to stojí v hlášení četnických stanic z roku 1940. Popisují situaci ve 464 obcích, ve kterých se museli usadit. Kdo neuposlechl, byl zatčen a poslán do kárného pracovního tábora.
Štěpán Bicera
Nechme promluvit historiky
Zatím jsme svědky jen protichůdných výroků politiků. Nebyl tam plot! Byl tam ostnáč! Směli vycházet! Nesměli! Byl to pseudokoncentrák! Neurážejte oběti koncentráku! Vyrojila se i řada pamětníků a pamětníků pamětníků.
Štěpán Bicera
Platíme za jízdu po "svých" dálnicích
Stát staví dálnice z našich daní, kterými mu plníme státní kasu. Jen co je zprovozní, bezostyšně nutí daňové poplatníky platit za jízdu po cestách, jejichž výstavbu svými penězi financovali. Je to nemravné jako daň z nemovitosti.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji
Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
Prodej RD v nádherné přírodě ve Frantolech, obec Mičovice, Prachaticko
Mičovice - Frantoly, okres Prachatice
3 500 000 Kč
- Počet článků 991
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1289x