Jak to vypadá v Calais
Tak mne tu máte. Pierre mne představil, moje jméno je Simona. Žiju v Calais, kde jsem se narodila stejně jako moje rodiče a tohle město je celý můj život. Vyrůstala jsem tu a nikde jinde nebyla. Bývalo to velmi pěkné město. Ráda jsem se tu procházela, byl tu klid, mír, bezpečí. Sjiždělo se sem plno lidí v létě i v zimě, i když, po pravdě, léta tu jsou nic moc. Počasí zlobilo, ale přesto to tu žilo.
Potom však, před nějakým časem se v Sandgalu objevili uprchlíci a Sarkozy rozhodl jejich hnízdo vyprázdnit a oni se přesunuli sem. Zpočátku jsem si říkala, že jde o nešťastníky, ztracence, co nemají nic a kterým je třeba pomáhat. Nevím jak to říct, ale z ničehonic jich bylo v džungli, jak oni tomu místu říkají na tisíce, říkám tisíce, ale ono jich bylo na 18 000. Ano 18 tisíc. Je to strašné, vzniklo nám tu město ve městě. Mají tam diskotéky, obchody, školy, holičství, mají tam dokonce, hm, no, jak to říct, no myslím že mi rozumíte, to pro potřebu džentlmenů. Udělali cesty, pojmenovali ulice, zvolili starostu, policie má zakázáno vstoupit do muslimské části.
Snad by se to dalo snést, ale těžko snášet nesnesitelné. Když ustavičně vidíte, den co den, noc co noc, násilí. V tisícových davech přicházejí do centra Calais, otloukají auta železnými tyčemi, napadají lidi, dokonce i děti, vedle násilí se dopouštějí zlodějen. Je nepředstavitelné, jak tu trpíme. Vnikají do soukromých domů, i když jsou lidé doma, chtějí něco k jídlu a sami si berou, co se jim líbí. Někdy i lidi napadnou, seberou co mohou a co nemohou, rozbijí. Když se chceme bránit, jde po nás policie. Ta už dlouho žádné stížnosti na imigranty nepřijímá.
Můj syn byl napaden, když šel klidně centrem města a se sluchátky na uších poslouchal tu svou muziku.Otočil se, když mu někdo poklepal na rameno. Myslel, že kámoši. Uhnul se ráně železnou tyčí, jen ucítil závan vzduchu. Není žádný trasořitka a když viděli, že se hodlá bránit, odtáhli. Z opačné strany uslyšel hluk a viděl, že se na něj chystá na třicet podobných. Utekl, protože není sebevrah. Mohli ho klidně zabít, řekla jsem si po jeho návratu domů. A to není zdaleka sám.
Napadají děti cestou do a ze školy nebo kolejí. Troufnou si i s nimi nastoupit do školních autobusů. 23. ledna zinscenovali v Calais velké výtržnosti. Bylo to strašné. Trvaly celé odpoledne až do večera. Na sochu generála De Gaulla si dovolili napsat "Mr...e Francii. Pod to namalovali vlajku IS.
Demonstrují kvůli špatným podmínkám, ale čím více se jim dá, tím víc chtějí. Nemají nikdy dost, nikdy, nikdy, nikdy. Když je někdo na chodníku míjí, hned slyší, dej mi mobila. Když odmítne, je zbit. S policejní pomocí se počítat nedá. Jak jsem řekla, stížnosti neberou. Ale když by někdo chtěl proti tomu demonstrovat, hned mu jdou po krku. Pokud však je sám napaden a jde na policii uslyší: "Co chcete? Co máme dělat? Vždyť jsou jeden jako druhý, jak ho máme najít?" Nelžu.
Miluji chodit k místu posledního spočinutí svého druhého syna. Je to na pobřeží, kde jsme na jeho přání do moře vysypali jeho popel. Když řeknu večer manželovi, že bych tam ráda zašla, řekne, že to nejde, protože centrum Calais je nebezpečné. Večer, jen co se setmí, je venku v nebezpečí každý. Je nás v Calais moc, co máme strach večer vyjít ven. Přesto spoluobčanům nerozumím. Včera byla demonstrace a bylo nás tam do tuctu. Kde byli ostatní? Strach nás nezachrání před nebezpečím.
Vláda nás zavrhla. Rozhodli se udělat z Calais "něco jako koncentrák". (Můj odhad - nesrozumitelné). Jestliže se neozveme budeme zavaleni uprchlíky z Francie a skončíme. Bude po nás. A Calaisané jsou jako ovce. Nerozumím jim. Na včerejší demonstraci jsem byla uprostřed skupiny s manželem, synem a přáteli. Byl tam i generál Piquemal. Co jsem tam viděla, nemohu před vámi tajit. Nespala jsem celou noc a pořád se mi ta scéna před očima vracela. Neuvedli to v TV, nedali do rádia ani neotiskli v novinách. Generála srazili k zemi jako kriminálníka. Jeho, francouzskou ikonu, image Francie, jehož postavení i hodnost vyžaduje respekt a úctu. Jak ležel na zemi, policajt mu stoupnul nohou na krk. Ujišťuji vás, viděli jsme to. Jen co ho zvedli, chytli ho za podpaždí a nesli do antona, aniž se nohama dotýkal země. A nás pokutovali. Je štěstí, že před vámi stojím. Můj manžel se spolu se mnou duchapřítomně protáhnul skulinou kolem dodávky pořádkových sil a prchli jsme. Neudělat to, zatknuli nás. To je přesná polovina videa a dál to překládat pokládám za zbytečné.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 17 New Deal
Krátce po mém zesoukromničení se mi Moravec pochlubil, že je také podnikatel. Začalo to návštěvou u soběslavského děkana, který se o jeho cestě vzhůru dozvěděl od Kubíkové a pozval si ho jako oživení nedělní mše,
Štěpán Bicera
Selské baroko K16 Tak už máme, co jsme chtěli
Vlaječky a symboly OF v různých velikostech byly všude. V květináčích za okny, ve vázičkách na stolech, zastrkány za obrazy. Nejmenší byly přilepené k párátkům a zapíchány do hlavní pušek loutek myslivců na Posledním lovišti.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 15 Šťastný a veselý.
Myslivci se na povel hospodáře vyhrnuli před hospodu, ale museli uhnout, aby udělali místo přijíždějícím Mercedesům. Velký a hranatý řídil Günther a u menšího byla za volantem Alenka. Vesele nám zamávali a všem rozdali lahvičky.
Štěpán Bicera
Selské baroko K 14 Už je to tady
Děda opravdu nekecal. Krátce nato padla v Berlíně zeď. Dederoni jako v nočním prvomájovém průvodu vyrazili navštívit zapovězený kus Berlína a obdivovat prohnilý režim, kterému jejich dva slovutní rodáci věštili neslavný zánik.
Štěpán Bicera
Selské baroko K13 Pohřeb
Děda vyměnil s hospodskou růženec a fotku Marienky za kastrůlek se svíčkovou. Po posledním soustu si hřbetem ruky otřel pusu a za okoralými rty objel jazykem obě protézy. "Teď by bodlo kafe. Nějak se mi klíží zraky a nechtěl bych
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 991
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1289x