Jako správný ateista a skeptik jsem k řečem o nadpřirozených jevech vždy přistupoval s krajní nedůvěrou. Poslední události v Gaze mě ale přinutily konfrontovat můj nedostatek víry. Stal se totiž zázrak!
Tedy abych byl přesný, tak to dokonce vypadá, že se jich tam událo hned několik. Nejprve, přes opakovaná ujištění izraelské armády (IDF), že v enklávě je jídla dostatek, začala spousta Palestinců nepochopitelně hladovět a celá oblast se ocitla na pokraji hladomoru. Že to není žádný zázrak a dá se to snadno vysvětlit tím, že představitelé IDF lhali? Nenechte se vysmát, vždyť to je ta nejmorálnější armáda na světě.
Ještě větší záhada následovala těsně po Velikonocích. Po útoku IDF na humanitární pracovníky World Central Kitchen (WCK) zavolal izraelskému premiérovi do běla rozpálený americký prezident a v následujících dnech se objem pomoci, co se dostala do Gazy, z ničeho nic ztrojnásobil. Jak je to možné? Eee… nikdo netuší, nevyzpytatelné jsou cesty Boží. Jisté je, že Izrael v tom nemá prsty. Celou dobu tvrdí, že nic neblokují a za všechno může to zlé, ošklivé OSN a ostatní humanitární organizace. A o něčem takovém by zástupci jediné demokracie na Blízkém východě, která s námi sdílí hodnoty a stojí na správné straně, přece nelhali!
Pořád vás to nepřesvědčilo? Tak do třetice všeho dobrého: i když tahle epizodka ukázala bez jakýchkoliv pochyb, že Izrael humanitární pomoc naschvál blokuje, tak těm, co ho podporují, je to naprosto šumák a dál budou žvanit o západních hodnotách, humanismu a lidských právech jako by se nechumelilo.
I kvůli těmto lidem je nutné pojmenovat naprosto jasně, co se v Gaze děje: Izrael za pomoci US naschvál vyhladověl celou populaci. Na podvýživu tam už umírají děti a odborníci upozorňují, že hladomor, který tam panuje, je naprosto bezprecedentní, pokud jde o jeho závažnost, rychlost i rozsah.
Arif Husain ze Světového potravinového programu (WFP) prohlásil:
Během svého života jsem nikdy neviděl nic takového, z hlediska závažnosti, rozsahu ani rychlosti.
Hodnocení zvláštního zpravodaje OSN Michaela Fakhriho je obdobné:
Ještě nikdy v moderní historii jsme v žádném konfliktu neviděli děti, které by se tak rychle dostaly do stavu podvýživy. (…) Nikdy jsme neviděli, že by civilní obyvatelstvo bylo nuceno hladovět tak rychle a tak úplně. (…) Izrael se nezaměřuje jen na civilisty, ale snaží se zatratit budoucnost Palestinců tím, že ubližuje jeho dětem.
James McGoldrick, humanitární koordinátor OSN pro Okupovaná Palestinská území, říkal novinářům už před dvěma měsíci, že
Hlad dosáhl katastrofální úrovně. (…) Děti umírají hlady.
Stejně mluvil i James Elder z UNICEF, který byl v Gaze na konci března:
Úroveň hrůzy přesahuje naši schopnost ji popsat. (…) Vidíme případy vážné podvýživy. Děti, co jsou na pokraji smrti, jen kost a kůže… a to jsou ty, kterým se podařilo dostat do nemocnice. O ty, které to nedokázaly, panuje opravdový strach.
Po své další návštěvě zněl ještě zoufaleji:
V Rafáhu jsem viděl jak se nové hřbitovy plní dětmi.
Adele Khodrová, ředitelka UNICEF pro Blízký východ a severní Afriku, navíc varuje, že tohle je jen začátek:
Úmrtí dětí, kterých jsme se obávali, jsou zde a pravděpodobně rychle porostou pokud válka neskončí a nebudou okamžitě odstraněny překážky humanitární pomoci. Pocit bezmoci a zoufalství rodičů a lékařů při vědomí, že život zachraňující pomoc, vzdálená jen několik kilometrů, je držena mimo dosah, musí být nesnesitelný. Ale ještě horší je úzkostný pláč dětí, které pomalu umírají zatímco svět se dívá. Životy dalších tisíců kojenců a dětí závisí na tom, zda se přijmou naléhavá opatření.
Humanitární organizace bijí na poplach od loňského prosince. Jak na to zareagoval ten „civilizovaný“ Západ? Prázdnými řečmi a jalovými akcemi, které měly dva cíle. Vytvořit zdání, jak mu na humanitární situaci Palestinců záleží a zachovat si tak tvář. A také vygenerovat titulky v novinách, aby normální lidé mohli podmínky v Gaze ignorovat a dál žít v blažené nevědomosti. Vždyť tam pomoc shazují i z letadel, tak jakýpak hladomor! Přitom Izrael se svými záměry nijak netají. Becal’el Smotrič, ministr financí, například proplácl:
Pokud bude v Gaze sto nebo dvě stě tisíc Arabů a ne dva miliony, tak celá debata o „dni poté“ bude úplně jiná.
Dítě v nemocnici Kamal Adwan (© Geir Stray Andreassen)
Sledovat, co se tam děje, a poslouchat ty trapné výmluvy, proč nemůžeme nic dělat a Palestinci si za to stejně můžou sami, je pro silné nervy. Měli uzavřít mír s Barakem v Camp Davidu (když teď nechtějí chcípnout hlady)! Nebo ty přiblblé řeči, že to je něco, co se ve válce normálně děje. Není to pravda. Aplikace kolektivní viny není součástí války. Stejně tak vypnutí dodávek vody a jídla civilní populaci, její vyhladovění k smrti nebo ostřelování humanitárních konvojů. To všechno jsou totiž podle Ženevských úmluv válečné zločiny.
A pokud tohle všechno včetně víc jak 14 000 zabitých palestinských dětí s klidem ignorujete, zatímco útok Hamásu (právem) považujete za nepřijatelnou tragédii, tak je něco zásadně špatně s vaším morálním kompasem.
Role Spojených států
Rád bych se ještě zastavil u toho telefonátu mezi Washingtonem a Jeruzalémem. Biden jim nestopnul vojenskou pomoc. Dokonce ji ani ničím nepodmínil. Jen pohrozil, že ji v budoucnu podřídí tomu, jak Izrael odpoví na americké obavy ohledně probíhající humanitární krize a počtu civilních obětí. Znovu to ukazuje, jak ohromný vliv Spojené státy mají. V listopadu generál IDF v záloze Jicchak Brick řekl:
Všechny naše rakety, munice, naváděné pumy, všechna letadla i bomby, všechno je z US. V okamžiku, kdy zastaví kohoutek, tak nemůžete dál válčit. Nemáte žádnou kapacitu. Všichni vědí, že bez Spojených států nemůžeme v této válce bojovat.
Proč Biden tuhle páku víc nepoužije? Podle mě jsou řeči jeho administrativy o příliš vysokém počtu mrtvých civilistů jen cynické PR. Ve skutečnosti nechtějí Izraeli v ničem bránit a jen se tváří, že jim na Palestincích záleží. Biden sám je ve svých názorech na Palestinu tak extrémní, že to bylo příliš i na Menachema Begina, izraelského premiéra a bývalého velitele teroristické skupiny Irgun (zodpovědné mmj. za masakr v Dejr Jasinu nebo bombový útok na Hotel Krále Davida). Když Begina grilovala komise amerického senátu kvůli izraelské invazi do Libanonu a použití kazetové munice, Biden vyskočil jak čertík a pronesl plamennou řeč, během které argumentoval tím, že on sám by šel klidně ještě dál a neštítil by se ani zabíjení žen a dětí. Begin se od jeho slov veřejně distancoval.
Biden totálně kašle na práva nebo dokonce samotnou existenci Palestinců. Proto mu bylo úplně jedno, že během prvních pěti týdnů zabíjel Izrael děti 200krát vyšším tempem než jakým umíraly během války v Iráku a že OSN o Gaze mluvila jako o hřbitovu dětí. Ze stejného důvodu ignoroval i varování svých nejbližších poradců ze začátku války, že Izrael bombarduje budovy, aniž by měl spolehlivé informace, že se jedná o legitimní vojenské cíle. Když konečně kritizoval Izrael kvůli počtu obětí, tak to nebylo kvůli tomu, že by mu na nich záleželo. Bál se, že Izrael kvůli tomu ztratí mezinárodní podporu. I současná rozmíška vznikla jen proto, že šest ze sedmi obětí z WCK nejsou Palestinci.
Na začátku ledna Bílý dům vydal prohlášení ke sto dnům zajetí rukojmích v Gaze. Píše se v něm jak žijí ve strachu o svůj život a neví, co přinese zítřek, a že nikdo by neměl prožít ani den toho, čím si prošli. O Palestincích, na které to samé sedí jak Jandákova prdel na hrnec, není v textu jediná zmínka. V té době jich IDF měla na kontě přes 20 000. Zvláštní, že na Bidena jejich smrt nemá podobný vliv jako utrpení Izraelců. Skoro jako kdyby jejich životy neměly žádnou cenu…
Člověk by si i tak myslel, že schválně nechat vyhladovět dva miliony lidí je už přes čáru. Zvlášť když americký ministr zahraničí Blinken loni vyprávěl reportérům tohle:
Takže výsledkem dnešního ruského jednání — zneužití potravin jako nástroje, zbraně ve válce proti Ukrajině — bude ztížení dostupnosti jídla na místech, která ho zoufale potřebují… (…) Pointou je, že to je nehorázné. Nemělo by se to dít.
Ale jako vždycky, když přijde na lámání chleba, tak Joe stojí na izraelské straně. Mohou udělat doslova cokoliv aniž by ztratili jeho podporu. A tak zatímco lidé v Gaze hladoví, tak Biden do Izraele lifruje další a další vojenský hardware, včetně tunových nenaváděných pum, které dokáží srovnat se zemí celý blok budov a jsou jedním z důvodů vysokých ztrát na životech. Zbraně dokonce dělí na menší zásilky, aby jejich hodnota nedosáhla hranice při které jejich prodej musí schválit americký Kongres. Na půdě OSN Američani blokují rezoluce o příměří a když jednu nechají projít tím, že se zdrží hlasování (protože se začlo nabízet srovnání s Ruskem, které vetuje rezoluce o válce na Ukrajině), tak vzápětí vyhlásí, že není závazná (což zřejmě není ani pravda). Podobně podkopali mezinárodní právo tím, když nechali Izrael v bezprecedentní eskalaci zaútočit na Íránský konzulát v Damašku. Pro ty pomalejší, včetně ministra Lipavského, co chtějí mír ubránit i za cenu války, to pro jistotu zopakuji: tohle byla eskalace, která ohrozila bezpečnostní situaci v regionu. A přestože Američané věděli dlouhé měsíce dopředu o hrozícím hladomoru, tak nejen že v Radě bezpečnosti pro navýšení humanitární pomoci nedokázali zvednout ruku, ale dokonce svého blízkého spojence ani nepřinutili, aby ji neblokoval.
Sečteno a podtrženo, tahle válka je Bidenova úplně stejně jako Izraele. A je úplně jedno, kolikrát ještě z Bílého domu „unikne“ informace, jak má prezident zlomené srdce a že mu dochází s Netanjahem trpělivost. Rozhodují činy. USA jsou supervelmoc a mají dost vlivu a síly na to, aby změnily průběh konfliktu pokud by se nevyvíjel podle jejich představ. Ale tohle je očividně to, co chtějí. Gaza rozbombardovaná na prach, desítky tisíc mrtvých civilistů, hladomor a blížící se etnická čist… totiž… chci říct dobrovolná emigrace těch, co náhodou přežili. Na začátku března americký prezident označil invazi IDF do Rafáhu za překročení červené linie. Teď má poslední šanci ukázat, že to myslel vážně a že nevybledla jako všechny ostatní. Za mě je už ale pozdě. Jak napsal Jeremy Scahill, tak Bidena a jeho odkaz by měly navždy pronásledovat jména mrtvých dětí z Gazy.
