Derek Chauvin dostal co mu patří

George Floyd si nezasloužil zemřít. Nezáleží na tom, že byl sjetý, jestli věděl, že platí falešnou bankovkou nebo jaký měl rejstřík. Chauvin měl situaci uklidnit, ne Floyda zabít. Policista není soudcem, porotou a katem.

Jedním z aspektů dění v US posledních let je to, že už nijak zvlášť nezáleží na tom, co je a není pravda. Pokud chcete někoho o něčem přesvědčit, tak si vystačíte s emocemi. Nejvíc letí argumenty založené na lžích, předsudcích, strachu a úzkostech. Proč se nechat svazovat stupidní realitou, když máte k dispozici alternativní fakta. Dobře to ilustruje skandál s Benghází nebo celá komedie s volebními "podvody" (o které jsem zde už psal). Ta znovu potvrdila, že značná část veřejnosti trpí slepotou vůči faktům a nedůvěrou k autoritě (krásně shrnuto v brexitovém "lidé v této zemi mají dost odborníků") a tyhle techniky na ni skvěle fungují.

České reakce na Chauvinovo odsouzení mě přijdou z podobného soudku. Sledovali ti lidé vůbec průběh soudního líčení? Na základě čeho někdo dokáže např. tvrdit, že to byl politický proces? Nebo že se porotci (jejichž jména byla držena v tajnosti) báli lynčování? Neviděl jsem nic, co by podobné názory legitimizovalo. Možná šlo jen o pár internetových trollů, ale přesto cítím potřebu na některé věci zareagovat.

"Nebyl dokázán úmysl vraždit"

A ani nemusel být. Vražda má v americkém právu širší definici než u nás a obecně zahrnuje činy, které jsou spáchány se zlým úmyslem (malice aforethought). Mezi to se počítá nejen úmysl zabít nebo ublížit, ale i lhostejnost vůči ohrožení života. Proto když někoho porazíte autem pod vlivem alkoholu, tak vás v mnoha státech obviní z vraždy.

Pokud nahlédneme do zákonů v Minnesotě, tak zjistíme, že definice vraždy druhého stupně má dvě podsekce — úmyslnou a neúmyslnou vraždu. Chauvin byl odsouzen za tu druhou podle paragrafu 609.19.2(1) když "způsobil smrt člověka při spáchání nebo pokusu o spáchání trestného činu bez úmyslu kohokoliv usmrtit". I když termín neúmyslná vražda z našeho pohledu působí jako oxymóron, tak mě pořád přijde přesnější než to překládat jako neúmyslné zabití, protože na to jsou úplně jiné paragrafy a ten druhý, konkrétně 609.205(1), byl třetím bodem obžaloby.

"40 let je příliš"

Na české poměry je nezvyklá i výše hrozícího trestu. Ale v kontextu US, kde se dá za pěstování konopí pro léčebné účely vyfasovat 93 let vězení, to není nic neobvyklého. Pokud jsem ve směrnicích, kterými se délka trestu řídí, něco nepřehlédl, tak se Chauvinovi nebudou tresty sčítat a tím pádem si odpyká jen sazbu za nejtěžší přečin, z kterého bude uznán vinným. Teď to je maximálně 40 let za neúmyslnou vraždu druhého stupně, ale pokud by ho například odvolací soud zprostil viny z prvních dvou bodů obžaloby, tak může vyváznout se 4 roky natvrdo nebo dokonce jen pokutou. Protože má navíc čistý trestní rejstřík, tak mu ani teď nehrozí 40 let. Podle směrnic by měl dostat 12 a půl roku. Vše samozřejmě záleží na tom, jak soudce zohlední případné přitěžující okolnosti (viz sekce 2.D.3.b, relevantní by mohly být body 1, 2 a 13).

"Policisti v US jsou chudáci, vše se obrátí proti nim"

Často zazněl názor, že dělat policistu v US je nevděčná práce. Jednou nohou v hrobě, druhou v kriminále. Přitom policisté nejsou podle počtu mrtvých ani v první desítce povolání a jsou před nimi i třeba piloti nebo farmáři. Kromě toho je nejčastější příčinou jejich smrti sebevražda.

Zároveň není pravda, že by se sporné situace obracely proti nim, právě naopak. Stačí se podívat jak jsou chráněni kvalifikovanou imunitou, jak často proti nim svědčí kolegové (kvůli výhrůžkám nebo hrozbě ztráty penze) nebo že porotci mají tendenci jim automaticky věřit. Policistovi pak stačí říct, že se cítil ohrožen nebo že viděl, jak oběť sahá po zbrani (jako třeba v tomto případě, který mimochodem skončil osvobozujícím rozsudkem). Ve skutečnosti naprostá většina případů skončí ještě dřív než začnou, protože nejsou ani vznesena obvinění.

"Politický proces, který ani jinak dopadnout nemohl"

Odsouzení policisty je v podobném případě dost vzácné. To je mimochodem důvod, proč někteří lidé po vynesení rozsudku slavili. Dokonce i když jsou k dispozici hodně silné důkazy, tak není jisté jak porota rozhodne.

Stačí se podívat na zastřelení Waltera Scotta Michaelem Slagerem. V okamžiku, kdy neozbrojený Scott po jejich potyčce utíkal pryč a nepředstavoval tak už žádnou hrozbu, ho Slager ze vzdálenosti přibližně 5 metrů pětkrát střelil do zad. Do policejní zprávy místo toho nepravdivě uvedl, že mu Scott při potyčce vzal taser a že se cítil ohrožený. Policista byl nakonec obviněn po tom, co se objevilo video od očitého svědka, který celou událost nahrál na telefon. Ve zpomalené verzi je dobře patrný i moment, kdy Slager upustí taser vedle bezvládného těla, aby všechno sedělo s jeho verzí. Přesto všechno se porota nedokázala shodnout na rozsudku.

Co se týká politického tlaku, tak jsem zaznamenal akorát výroky kongresmanky Maxine Watersové. Biden svoje prohlášení o tom, že se modlí za správné rozhodnutí, totiž načasoval na okamžik, kdy se porota radila a byla odříznutá od okolí včetně médií. Watersová protestujícím řekla, že mají zůstat na ulici, bojovat za spravedlnost a být víc konfrontační pokud bude Chauvin osvobozen. Také by prý nebyl akceptován žádný jiný verdikt než odsouzení za vraždu prvního stupně (nevím jak si to představovala, když tohle obvinění v žalobě ani nebylo).

Soudce sice odmítl na základě její rétoriky prohlásit řízení za zmatečné, ale zároveň vzkázal obhajobě, že jim Watersová dala pro odvolání něco, co by mohlo vést ke zvrácení celého procesu.

Mimochodem, její požadavek na obvinění z vraždy prvního stupně není tak bláznivý, jak by se mohlo zdát. V tomhle případě (neplatí to totiž pokaždé) by vražda prvního stupně vyžadovala předchozí uvážení / naplánování (premeditation). V kontextu práva se ale nemusí jednat o nějaký předem promyšlený grandiózní plán se spoustou kroků. Stačí, když má obžalovaný na pár okamžiků prostor k tomu, aby mohl zvážit důsledky svého konání. Pokud by během této doby měla soudná osoba dost času na to, aby začala o svých činech pochybovat a dotyčný dál pokračuje, tak si koleduje o malér. Jako třeba Leo Berube, který byl odsouzen právě za vraždu prvního stupně, protože při škrcení svojí oběti několikrát změnil pozici šňůry na jejím krku a měl tak dost času domyslet následky toho, co dělá. Chauvin měl během zákroku spoustu příležitostí udělat to samé...

"Floyd bral (často) drogy"

Ještě bych pochopil, kdyby tohle někdo vytáhl např. v situaci, kdyby Floyd neposlechl pokyny policie, rozběhl se proti nim a oni ho zastřelili. Ale nerozumím tomu, jak je to relevantní v okamžiku, kdy ležel spoutaný na břiše a sípal, že nemůže dýchat. A pokud to není jen snaha o dehumanizaci ("zdrogované prase"), ale argument proti kolenu na krku jako příčině smrti, tak to taky moc nefunguje. Kromě toho, že to odmítl plicní specialista Dr. Tobin (expert žaloby), tak Chauvin a jeho kolegové měli celou situaci dávno pod kontrolou. Jemu ani ostatním nehrozilo žádné nebezpečí. Proč Floydovi nepomohl? Co byste udělali vy, kdybyste viděli, že člověk, kterému klečíte na krku, přestane mluvit a hýbat se? Neměli byste zkontrolovat jeho zdravotní stav? A co když ztratí puls? Začnete s resuscitací nebo na něm budete dalších několik minut (!) klečet jako Chauvin v tomhle případě?

Co (zřejmě) rozhodlo

To je totiž jedna z věcí, co Chauvinovi zlomila vaz. Ne politická objednávka nebo nátlak na porotu, ale jeho naprostá netečnost vůči tomu, že Floyd nedýchá a nejde mu nahmatat tep. Ke smůle obhajoby to měli porotci k dispozici zdokumentované i na videu.

Nejdůležitější ale bylo to, že zamrzlo peklo a svědčilo několik policistů, včetně policejního šéfa v Minneapolis nebo experta na donucovací prostředky z L.A. Navíc jejich svědectví šla stejným směrem — Chauvin porušil výcvik i vnitřní pravidla oddělení a nejpozději v okamžiku, kdy se Floyd přestal hýbat, měl reagovat na změnu situace. Troufám si říct, že pokud by se tohle nestalo, tak by k odsouzení nepomohlo ani video.

Hřebíkem do Chauvinovy rakve pak byla jalová snaha obhajoby o zpochybnění příčiny smrti. Jejich expert, Dr. Fowler sice podporoval teorii o tom, že faktorů bylo několik (opiáty, srdeční vada, zplodiny policejního vozidla) a přesný důvod určit nejde, ale při křížovém výslechu ho jeden z žalobců několikrát nachytal na švestkách, obzvlášť co se týká teorie o oxidu uhelnatém, a získal před porotou důležité body. Experti obžaloby se podobnému faux pas vyhnuli a ještě dokázali poukázat na rozpory mezi verzí obhajoby a chováním Floyda. Obzvlášť efektivní mě přišlo vystoupení Dr. Tobina, který pomocí policejního videa demonstroval, že dechová frekvence Floyda byla normální a vyloučil tak vliv předávkování fentanylem, které by dýchání zpomalilo. I Dr. Baker, autor druhé pitevní zprávy, o kterou se obhajoba opírala, při křížovém výslechu připustil, že drogy neměly na smrt Floyda přímý vliv.

Svítání na lepší zítřky?

Jinak chápu, že rodina a příbuzní Floyda uvítali rozsudek s nadšením a úlevou. Sám však podobné pocity nesdílím. Jeden případ z mnoha, kdy teď už bývalý policista možná (záleží jak dopadne odvolání) ponese zodpovědnost za to, že někoho zabil, nic neřeší. Dokud se radikálně nezmění výcvik a chování policie, tak vše zůstane při starém. A zatím se toho změnilo strašně málo.

Nejdepresivnější ovšem je to, když si člověk uvědomí, jak by to dopadlo, kdyby náhodou nešla okolo 17letá dívka a nenatočila policejní zásah na telefon... Policie by celou záležitost zametla pod koberec (viz původní tisková zpráva), z Floyda by se stala jen další oběť z mnoha (Anton Black?) a Derek Chauvin by dál sloužil u sboru. A pokud by náhodou byl tlak veřejnosti hodně silný (k podobným masovým nepokojům jako loni by bez toho videa ani náhodou nedošlo), tak by se maximálně tak pakoval z Minneapolis a nastoupil k policii v jiném městě.