Pyrrhovo vítězství Bidena a debakl republikánů

Příštím americkým prezidentem se stane Joe Biden. Má ale opravdu schopnosti na to, aby ublížil Bohu, jak o něm tvrdí jeho oponent? (kvazianalýza oprášená v souvislosti s blížícími se volbami do senátu v Georgii)

Spousta českých médií informovala o tom, že příštím americkým prezidentem se v lednu stane Joe Biden. Díky tomu už čtenáři ví, jak se jmenuje Bidenův pes nebo že prý Melania počítá vteřiny do rozvodu. Nijak zvlášť hlasitě ale nezaznělo (čest výjimkám), že za tohle vítězství si Joe nic moc nekoupí.

Jistě, porazit úřadujícího prezidenta je úspěch sám o sobě a chápu, že zbavit se někoho jako Trump, je důvodem k oslavě. Ale Demokraté dokázali tak akorát odvrátit nejčernější možný scénář. V senátu stále tahají za kratší konec a o jejich osudu tak rozhodne druhé kolo voleb v Georgii na začátku ledna. Pokud i potom zůstane většina v horní komoře Kongresu na straně Mitche McConnella, tak se mohou rozloučit s tím, že něco reálně změní.

Tzv. senate majority leader totiž rozhoduje o kterých zákonech ze sněmovny bude senát hlasovat. A McConnell už ukázal, že bez skrupulí zablokuje naprosto všechno byť by to mělo znamenat rezignaci na jeho ústavní povinnosti (nominace Merricka Garlanda) nebo že pod stůl spadnou věci, s kterými souhlasí i většina jeho vlastních voličů (např. stimulační balíček kvůli koronaviru, zvýšení minimální mzdy nebo zavedení prověrek při koupi zbraně). V jeho legislativním hřbitově skončilo od roku 2019 přes 400 zákonů a 116. kongres je v počtu schválených zákonů nejhorší v historii.

Pokud se tedy nestane zázrak podobný tomu, když Kim Ir Sen poprvé vzal golfovou hůl do ruky, tak se s největší pravděpodobností žádné systémové změny, co jsou potřeba, neuskuteční. Demokraté přes senát s Nejvyšším soudem v záloze neprotlačí zhola nic a jakýkoliv prezidentský dekret (Executive order) může příští nájemník Bílého domu zrušit jedním škrtnutím pera. V dalších volbách se od nich odvrátí část elektorátu, protože "nic neprosadili". To pro ně, společně s nižší účastí, kdy Trump mimo prezidentský úřad nebude voliče tak galvanizovat, nevěstí nic dobrého.

Což neznamená, že by se republikáni měli vznášet na obláčku štěstí. Sice se jim z Trumpova prezidentství podařilo vytěžit maximum, ale na oplátku přišli o vlastní stranu. Jestli si teď jejich vedení (resp. ten zbytek, co ještě nerezignoval) myslí, že se Trumpa zbaví a vrátí se do "normálu", tak je čeká dost nepříjemné překvapení. GOP je mrtvá a nahradila ji strana Trumpa, kde nejdůležitější je loajalita k vůdci. Krásně to bylo ilustrováno na jejich sněmu, kde strana nepředstavila nový program s vysvětlením, že "nadšeně podporují agendu prezidenta Trumpa". Ten přitom svoje priority nebyl schopen artikulovat ani v rozhovoru na Fox News.

Navíc i kdyby se jim podařilo vyrvat otěže z Donaldových malých rukou, tak se strana buď rozštěpí nebo vedení převezme nový trump. Uhlazenější, chytřejší, šikovnější. A ať už to bude Don jr. nebo někdo jako Tom Cotton, cestu má prošlapanou a dveře otevřené dokořán.

Každopádně se těším jak druhý den po inauguraci Joe Bidena republikáni opět naleznou svoji fiskální zodpovědnost a začnou bít na poplach kvůli státnímu dluhu (který Trump za necelé čtyři roky zvýšil takřka stejně jako Obama během osmi let) a pandemii koronaviru. Pokud se tedy nebudou řídit i druhou půlkou rok staré analýzy profesora práv Edwarda Foleyho.