Ženy jsou prý nejen slabší, ale také hloupější

Jeden pán z europarlamentu (jeho jméno mě vůbec nezajímá) se nedávno vyjádřil, že ženy si zaslouží nižší plat, protože jsou slabší a míň inteligentní.

Své tvrzení dokládá na tom, že nezná mnoho žen, které by byly vrcholové šampionky v šachu. Tzn. Jeho optikou: nehraješ šachy, jsi idiot. Já zas říkám, že idiot je člověk s takovým názorem.

Pán si asi nevšimnul, že ženy za a) nemají na vysedávání a zahloubané zírání na černobílou desku čas a za b) že méně silný jedinec neznamená hloupější. Osobně jsem postřehla spíše opačný efekt, čím větší silák a ranař, tím míň oduševnělé mozkové hmoty vs. svalové. Ostatně, mnoho šachových velmistrů fyzicky nadprůměrně zdatných jsem nezaznamenala zas pro změnu já.

S tímhle tématem se pojí i to, proč máme málo žen v politice, na manažerských pozicích a dalších důležitých, tzn. vysoce výdělečných postech. Pro pána z Polska je to asi zřejmé. Ženy jsou tupá stvoření, tak proto.

Inu, částečně má asi pravdu, ženy jsou hloupé, když na sebe berou všechno to břímě života a nenechají si za to zaplatit. Ale to už jsme holt my, samaritánky. :) Chytré hlavy nám tu stanovují nejrůznější kvo-kvo-kvóty na počty žen v politice, vedení firem atd., ale napadlo je třeba někdy, zda o to dámy vůbec mají zájem? Přece kdyby o to opravdu tak stály, tak do toho jdou i bez kvót, ne? Neboť jak zvykem bývá, co si žena zamane, to dostane ;)

Víte, proč je na vedoucích pozicích žen málo? Protože nemají čas na blbosti.

Když většina z pracujících žen – matek ráno běží do zaměstnání, pak do školky, či školy, dopravit ratolesti na koníčky, nakoupit, vymyslet a připravit večeři, obstarávat třídní schůzky, lékaře, úřady, konejšit dětské bolístky a stýskání, prát, uklízet, vytvářet animační programy, víkendové náplně, vychovávat a edukovat, tak se nelze divit, že obyčejná ženská nemá chuť dřepět v parlamentu a sledovat dva sebestředné kohouty, jak si natřásají peří a handrkují se o společnými silami rozkradené hnojiště.

A že už vůbec nemáme náladu a čas řešit co nejefektivnější a nejnápadnější odírání zákazníků, aby si náš CEO mohl pořídit další jachtu v Monaku. Po nocích smažit mezi žehlením prezentace, na které někdo koukne a hodí do koše, o víkendech dotahovat strategie mezi mícháním guláše… Ty rýmičky, rodinné výlety a pohádky před spaním mají u nás přeci jen přednost.

Jsou mezi námi bohyně, které zvládají kariéru manažerky i kvalitní matky a manželky, ale pro většinu z nás obyčejných smrtelnic je to prostě utopie. Aspoň v případě, kdy nechceme svěřit výchovu našich pokladů do cizích nájemních rukou, ale přejeme si formovat osobnost potomka dle našeho vkusu.

Ale když už nám tedy řídící pozici někdo přiklepne, jelikož o ni stojíme, přes všechna rizika spojená s tím, že nehrajeme šachy, bylo by fajn, za to dostat stejný plat. No, možná i větší, vzhledem k druhé šichtě doma. Nebo aspoň státem sponzorovanou služebnou k tomu. 

A teď z jiného sudu!

Co vnímám jako mnohem větší nespravedlnost mezi mužským a ženským světem je možnost vzájemného hodnocení podle pohlavních znaků. Kterou oni mají a my nikoliv. Jmenovitě se jedná o prsa a penis. Zatímco muži běžně hodnotí výbavu ženy pohledem na její hrudník ať už čistě vizuálně nebo verbálně ala: „ta je teda má“ případně „ta tam nic nemá“ nebo prozaičtější „ta má teda kozy“, my onu možnost nemáme.

I pod tričkem bez výstřihu jsou nějaké základní obrysy naší horní výbavy opticky přístupné. Co však ukrývají pánské kalhoty, to lze odhadnout stěží. A i kdyby pánové nosili legíny, aby se síly takříkajíc vyrovnaly (neboť legíny a malé děti říkají vždy pravdu), stejně těžko oznámkovat jejich výbavičku ve stavu mdlém. Zatímco oni zhruba vidí, co je po rozbalení balíčku čeká, my kupujeme zajíce v pytli. No, spíše na pytli. A to nemluvím o tom, že už vůbec nevíme, zda bude nástroj vůbec funkční.

Inu, my ženy to máme zkrátka těžké ve všech směrech, nespravedlnost vládne světem a ta genderová nerovnováha, to je prevít. I tak: milujme a množme se! S tím opačným pohlavím je to docela fajn ;)