Ano, musíme si pomáhat, člověk má být druhému člověku přítelem, „bohatí“ by měli soucítit s „chudými“, ale všechno má své hranice. I pomocná ruka.
Nejsem žádný nelida, xenofob ani nepřející obluda, ale očekávám za pomoc jistý „vděk“, minimálně takový, že nám obdarovaný nepůjde po krku. Bohužel, co se týká lidí atakující evropské břehy, mám dojem, že zde platí spíše „podej prst a urvu ti celou ruku“. Vadí mi tedy to, kdo konkrétně k nám jde (spíš, než na zubožené válkou postižené rodiny s dětmi to vypadá na sobce a vyžírky, protože jak jinak se dají nazvat mladí zdraví a svobodní chlapi při síle, kteří by mohli bojovat za svou vlast a krásně v ní budovat rozkvět kapitalismu, místo srabáckého zdrhnutí) a taky to, co u nás hodlají dělat.
Na férovku říkám, že já tyhle uprchlíky ve své zemi nechci. Nemám pocit jakékoliv prospěšnosti pro náš národ a budoucí generace. Naopak. Pomozme jim, proč ne? Ale u nich doma. Pokud vím, Evropa rozhodně nepatří mezi největší kontinenty naší drahé Země, přitom hustota osídlení je značná. Kolik lidí přesídlených z jiných kontinentů dokáže Evropa uživit? A kolika z nich se dokáže bránit?!
„Oni“ mají pocit, že u nás pečení holubi, lítají do huby. Proto k nám jdou. Nejsou daleko od pravdy. To, že se tady rozdávají peníze na ruku takřka komukoliv (což ovšem už ne tak platí pro rodilé Evropany), se rychle rozkřiklo jak na černém kontinentu, tak na východ od nás. Proč by si nezajeli pro eura, když se tady rozdávají, že? Nemusí makat, stačí natáhnout ruku. Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere.
V jednom diskuzním pořadu pronesl jistý studentík větu „mají nárok na sociální dávky, peníze tu jsou“. Čímž měl na mysli korunky pro nemakačenky, kterým bychom na příkaz EU měli rozšafně otevřít náruč. No jo, chlapec pocházející z prominentní rodiny, obklopen luxusem ten pocit jistě má. Ovšem už ho nemá seniorka vdova žijící sama od důchodu k důchodu, pojídající párky s obsahem masa žádná celá dvacet procenta, ani matka samoživitelka se dvěma pracemi, které sploditel jejích dětí odmítá vyplácet výživné, ten pocit nemají ani těžce nemocní, prosící o peníze na nákladnou léčbu. Zvláštní. O své vlastní potřebné se postarat neumíme, ale rozhazovat miliony pro jiné národy to by nám šlo. Navíc pro národy, kteří si za svou chudobu mohou tak trochu sami, že?
Upřímně, s rukou na srdci, musím přiznat, že my „bílé huby“ jsme napáchaly na jiných kontinetech dosti škod a máme jistý morální dluh. Ale pomoc tím, že si „je“ nastěhujeme k nám a budeme makat na ně jako barevní (malebný příměr), to „je“, ani svět nespasí. Proč jim nepomůžeme u nich? Nemám nic proti takové pomoci. Zakládejme jim školy, poskytněme jim učitele a vzdělání, naučme je zpracovávat nerostné bohatství, kterým jejich země disponují, naučme je hospodařit s půdou, zvířaty, průmyslem a penězi (ne, že bychom právě v tom my nějak vynikali) a především je naučme, že pro prachy se musí makat a ne skákat do člunu a parazitovat na pracovitějších národech!
Slyšela jsem i chorý názor, že my všemožným jiným národům dlužíme azylovou pomoc, protože sami jsme ukradli Indiánům Ameriku a Aborgincům Austrálii. To je fakt, byli jsme tehdy skety, ale přesunutím Arabů a Afričanů do Evropy asi tento problém nevyřešíme. Navíc, chceme opravdu dopadnout jako tehdy původní obyvatelé oněch dvou kontinentů? Třeba nás naši uprchlíci ušetří na životech, postaví nějakou pěknou rezervaci, čas od času se na nás přijdou juknout a hodit nám hrst sena. Protože takové voly svět ještě neviděl.
PROČ JEDOU K NÁM? Do jiné kultury, mentality a životního stylu, který je veskrze uráží a znechucuje? Proč nejdou třeba do Emirátů, Kataru a podobných (sakra) bohatších zemí, než jsme my, a navíc by si tam mohli vesele mlátit a utlačovat své ženy, znásilňovat je i jejich děti, vraždit a kopulovat se zvěří, prostě vše, na co jsou doma zvyklí a co jejich víru nepohoršuje. Proč? Protože bohaté islámské země o takové uprchlíky nestojí. Proč o ně máme stát my? Proč jim máme ustupovat, omlouvat se za své zvyky, přizpůsobovat se, klanět se jim, tolerovat zvěrstva jimi páchané, protože „oni za to nemůžou, že znásilnili a zavraždili sousedovic Marušku, ona to je jejich KULTURA...“! Místo toho, abychom je vrátili, tam kam patří, nasypeme jim pořádně do peněženky a ještě necháme obřadně vykrvácet zvířata za živa, pobijeme naše psy a zanevřeme na vepřovou pečínku, abychom propánakrále někoho neurazili! Ve své vlastní zemi!
A co se stane pak? Uděláme si výměnu kontinetů? Taková pěkná multikulti reality show. Oni k nám a my využijeme jejich vybydlenou zem? Ale vážně, co se stane za pár let? Až nám dojdou naše peníze? Až „oni“ zjistí, že zadarmo bez práce se ani tady žít nedá? Až zjistí, že „bílá huba“ se má pořád lépe, protože (pracuje, což oni nevidí) má velké domy, silná auta, krásné manželky a plnou prkenici. Co se stane potom? Začnou si to od nás brát. Protože vědí, že „oni“ tady mohou všechno. Protože „bílá huba“ je sice bohatá, ale úúúplně blbá, podlézavá, podmanivá a podělaná strachy se bít za svou zem, za svou kulturu, historii, národ, autenticitu. V nějakém pomatení mysli a záchvatu multikulti zavrhne svou vlastní identitu a svět se v... (bystrý čtenář si doplní) obrací.
Stejně tak se obrací naši prapra..., kteří v boji s „Turkem“ pokládali své životy a proč? Abychom my o „pár let“ později „Turkovi“ (a nejen jemu) svou zemi dobrovolně předložili? A to nám není hamba?! Evropo sbohem, bývala jsi krásná, elegantní a moudrá....
