Díky absenci důrazu na vzhled se ženám prý žije lépe. Neztrácejí čas přizpůsobováním se očekávání společnosti a neznají sexistické poznámky. No bezva. Ale neztrácejí přitom tak trochu kus (možná podstatnou část) sama sebe?
Tak se mi dostal do rukou článek v magazínu OnaDnes o Kanaďankách. Autorka v něm vyzdvihuje to, jak jsou krásně rovnocenné a rovnoprávné, protože nechodí tolik vystrojené, jako Češky a proto je nikdo „neuráží“ lichotkami.
Za prvé se mi nezdá, že by to Češky se strojením nějak extra přeháněly, pokud si tedy autorka nelibuje v neforemných džínách, sportovních teniskách, plandavé bundě a tvářích bez make-upu. Za druhé jsem v Kanadě sice nebyla, ale mám pár kanadských známých (rodilých) a jsou to holky jako lusk, v šatech, sukních, s krásnými dlouhými vlasy kolem namalovaného obličeje, mající v oblibě podpatky a červené rtěnky. Za třetí, nechápu, proč bych se měla cítit méněcenná proto, že se líbím opačnému pohlaví. A za čtvrté jsem já vždy fascinovaná spíše jižankami, které jsou ženami v celé své kráse a se všemi manýrami.
Autorka dále vyzdvihuje úžasnost neženských žen v tom, že neženské jsou v Kanadě už od holčiček, tudíž si její chlapečci s malými bezpohlavními děvčátky v Kanadě v pohodě hráli, ačkoliv těmi českými opovrhují, protože nosí šatičky, touží po Anně a Else z Ledového království a vůbec se chovají naprosto trapně.
Což takhle přestat polykat antikoncepci nebo menstruovat? Jinak si s námi, milé dámy, žádný chlapeček nebude hrát. A taky významně ušetříme za vložky a tampony. Možná bychom si mohly i nechat odstranit prsa a zabetonovat vagínu, místo toho si nechat nastřelit chlupy na náš plochý hrudník a přišít kožený váleček do rozkroku. Protože být ženská je v poslední době očividně strašně nepřirozené a nevhodné.
A víte co? Já si myslím, že chlapečci v pozdějším věku si s námi chtějí hrát právě, čím víc vypadáme a chováme se jako ženské. Nebo máte opačný poznatek?
Někdy mám pocit, že některým ženám z té rovnoprávnosti už trošku hráblo. Ženy jsou ženy a muži jsou muži. I když se budeme oblékat a chovat jako oni, nikdy nebudeme stejné. Jsme prostě jiné, tak nějak „od přirození“. Oni budou vždy fyzicky silnější a my zase citlivější, oni budou vždy „umírat“ z rýmičky a my se i na smrtelné posteli dokážeme postarat o své děti a rodinu, oni budou vždy tak trochu nepochopeni námi a my zase jimi, ale společně nám bude dobře, pokud si budeme jisti tím, kým jsme. Nemůžeme prostě popřít, že jsou mezi námi rozdíly fyzické i psychické, že je to tak dáno přírodou a měli bychom to respektovat. Proč by jinak příroda vytvořila dle pohlaví odlišné i další živočišné druhy? Proč všichni samci vypadají a chovají se jinak než samice? Pořád se snažíme jít v něčem proti přírodě, místo toho, abychom jí naslouchali.
Prý je to (podle autorky) o tom, že Kanaďanky jsou ženy v tom, co dělají, nikoliv v tom, co někdo předem prohlásí za ženské. No nevím, ale zdobily se už pravěké ženy v jeskyni, už tehdejší lidé měli rozdělené role, životní poslání, chování i vzhled. Předpokládám, že pračlověkyně nečetly Cospomolitan, ani nekoukaly v TV na módní diktáty a přesto se od mužů odlišovaly. Já hlasuji pro zachování ženskosti.
Co je podle vás „hezčí“ když potkáte na ulici v horkém letním dni?
- Bezpohlavní osoba v unisex šortkách velbloudí barvy v teniskách a volném triku, na hlavě praktický sportovní sestřih a na bledém obličeji leda tak opalovací krém s padesátkou faktorem a na rtech chladné uniformní gendrově korektní věty či právní formule.
- Žena v rozevlátých šatech, olizujících její stehna a odhalující pevná dobře tvarovaná lýtka podpořená elegantními podpatky, výstřih do kterého vplouvá přívěsek z řetízku, kolem růžovolícího obličeje s podmanivým pohledem se ve vánku líně vlní několik loken dlouhých voňavých vlasů a rty přímo vybízejí k hladovému polibku.
Mimochodem… není článek o tom, že ženská by neměla vypadat jako ženská, uvedený v časopise silně orientovaný (a tedy gendrově nekorektní) na ženské publikum, tak trochu kálení do vlastního hnízda? :)
