Dívka s vůní manga VI.
ROSE: část 2.
Angličan brzy usnul, sluníčko a horko naší země ho zmáhalo, zatímco já vzrušením nemohla oka zamhouřit. Potichu jsem se vytratila z hotelu, ve kterém jsme přespávali, a utíkala na smluvené místo. Už na mě čekal. Mlčky jsme si padli do náručí.
„Bayani, tak dlouho jsem tě neviděla!“
„Rose, tak rád tě vidím, myslel jsem, že se už nikdy nesetkáme. To je krásná náhoda!“
„I já jsem šťastná!“ Co jsi to se sebou provedl? Ty jsi… ladyboy?“
„Už je to tak.“
„Ale proč? Co tě k tomu vedlo?“
„Jako muž jsem nebyl šťastný, teď se cítím dobře.“
„Je to zvláštní. Znám hodně ladyboys, ale vidět tak vlastního bratra…“
„Na to si zvykneš. Rose, jsem takhle opravdu šťastný, neměj o mě strach.“
„A to je hlavní, Bayani. Důležité je, abys byl spokojený. Kde se tu ale bereš?“
„Když jsi odešla, všechno se ještě zhoršilo. Otec začal maminku bít, nás taky. U babičky s dědou jsme nenašli pomoci, pochopili sice, že to není vina matky, ale už byli moc staří, aby se o nás mohli postarat. Bylo to příšerné. A matka….“
„Co matka? Co je s maminkou teď?“ Nedočkavě jsem kladla otázky.
„Ona…“ bratr odvrátil zrak. „Ona to nezvládla, utrápil ji.“
„Jak utrápil?“ Klepala se mi brada, cítila jsem, co mi chtěl říct, ale nechtěla jsem tu myšlenku akceptovat.
„Ona byla strašně smutná a tvůj odchod jí nepřidal. Byla pak ještě smutnější. A otec byl víc a víc zlý. Puklo jí srdce, už jí nedokázali zachránit. Umřela v nemocnici. Kde byl on, nevím, několik dní po dobu její nemoci nepřišel domů, nejspíš někde popíjel, nepátrali jsme po něm.“
Bože! Maminka je mrtvá, už ji nikdy neuvidím. Cítila jsem se provinile, kdybych neodešla, kdybych s ní byla, tak bych jí mohla pomoct, ale já ji opustila. Bylo mi strašně. Klesla jsem do písku a plakala. Takže to bylo zbytečné. Všechno, co jsem ten večer před nedávným časem riskovala, už bylo k ničemu. Maminka byla tou dobou už mrtvá.
„Rose, neplač, je jí takhle líp, s otcem by už nikdy neměla hezký život, bylo to pro ni vysvobození.“
Ano, tím jsem se mohla uklidňovat, přesto ve mně výčitky zůstaly navždy.
„A co ty bratříčku? Kde se tu vzal a co dělá Imee, naše sestra?“
„Ta je v pořádku, neboj se.“ Bayani mě pohladil po vlasech. „Loni se vdala. Zůstala doma, našla si tam hodného muže ze sousední vesnice, je šťastná. Jsme v kontaktu. Bude nadšená z toho, že jsme se shledali.“
„To je dobře, jsem ráda. A ty? Jak to bylo s tebou?“
„Když maminka umřela, už jsem dávno věděl, že jsem se nenarodil do správného těla. Ale bál jsem se to komukoliv říct, otec by to nepřijal, lidem jako já nadával do zrůd a přál jim smrt. Musel jsem to tajit. Raději i před matkou, dokud žila, abych ji netrápil. Ale jakmile nás opustila, sbalil jsem si věci a odešel. Imee už chodila s Rizalem, věděl jsem, že o ni bude dobře postaráno. Já tam zůstat nemohl. Imee a Rizal se přestěhovali do města a s naší vesnicí nejsou v kontaktu. Ani já ne. Všichni, které jsem měl rád, už nežijí a otec pro mě také zemřel. Nevím, co s ním je, a nezajímá mě to.“
Já to na rozdíl od něj věděla moc dobře. Věděla jsem, že je mrtvý, dokonce jsem věděla, jak zemřel, ale byla jsem rozhodnutá, že o tom s nikým nebudu mluvit. Nikdy. Ani s mými sourozenci. Především s nimi.
„Jsem ráda, že ses postavil na vlastní nohy a máš hezkou práci,“ usmála jsem se na něj přes zbytky slz.
„No, nebylo to hned. Spával jsem na pláži, jedl zbytky po turistech, pak jsem začal uklízet v jednom hotelu a nakonec jsem potkal Franka. Ten mi dal práci tady v restauraci, je to dobrý člověk.“
„A nevadí mu, že jsi…?“
„Ladyboy? Ne, nevadí,“ usmál se. „ Jinak by mě přece nezaměstnal, jsme svobodná země a my nejsme přece ničím neobvyklí.“
Měl pravdu, mužů jako on jsem vídala v celé naší zemi mnoho. Tedy mužů… Sami se jako muži necítí, ale ani jako ženy. Veřejnost jim říká ladyboys, ale oni sami si říkají třetí pohlaví. Nejsou ani jedním, netouží si nechat změnit mužské genitálie na ženské, jako to dělají transsexuálové, oni jsou prostě jiní. Oblékají a češou se jako ženy, ale za ženy se nepovažují. Pokud nějaký chirurgický zásah na svém těle dopustí, většinou je to kastrace. Tím potvrdí to, že nepatří ani k jednomu pohlaví. Nejsou jako prostituti, kteří si nechávají udělat umělá prsa a s klidem pak obslouží pánskou i dámskou klientelu, pokud se objeví dostatečně zvrácení nebo nezkušení zákazníci. I když i takoví se mezi nimi najdou. Prvoplánově však o sexuální služby nejde, nedělají to proto, aby mohli uspokojit co nejvíce zákazníků. Většinou pracují v běžných profesích, jako třeba restaurace nebo kadeřnictví. Tihle lidé jsou prostě jen obyčejně třetím pohlavím. Bylo mi jedno, že bratr je jedním z nich, byla jsem šťastná za něj, proto, že byl šťastný on. Vždyť já jsem byla ta poslední, kdo by mu mohl něco vyčítat. Válela jsem se za peníze v posteli se starými, tlustými a nechutnými muži, zatímco on měl poctivou práci. I když, co je poctivá práce? Spousta holek, které vydělávají pesos prostitucí, tím živí celou rodinu, je tedy oprávněné je - nás soudit?
Nad tím vším jsem přemýšlela, když mě v klubu oslovil ten bílý muž. Neměla jsem chuť se s kýmkoliv bavit. Byla jsem pohlcená myšlenkami a právě ten den ráno jsem se rozloučila s jedním dost nepříjemným Holanďanem. Chtěla jsem si odpočinout od těch slizkých chlapů, kteří se sápou po mém těle. Koupila jsem si dnes krásnou knížku těsně před tím, než jsem šla sem, a po návratu domů jsem si chtěla číst. Těšila jsem se na ni. Tuhle práci jsem dělala jen pro peníze. Rozhodla jsem se našetřit si tolik, abych mohla normálně žít a vrátit se do školy. Chtěla jsem dostudovat, ale na to jsem potřebovala mít finanční rezervu. Moje úspory pořád nebyly dost velké. Přemýšlela jsem, co říct tomu muži. Potřebovala jsem vydělávat, ale potřebovala jsem si i chvíli odpočinout. Koupil mi colu a chtěl si koupit i mě. Nadechla jsem se, abych mu řekla ne, ale zarazil mě jeho pohled, bylo v něm něco zvláštního. Jako bych ho odněkud znala, ale nemohla jsem si vzpomenout odkud. Byl to mladý a hezký muž, nebyl to jeden z těch starých dědků, kteří si chtějí koupit mládí v náručí ženy o generaci až dvě mladší, než jsou oni sami. Řekla jsem si, že by to nemusela být tak těžká práce, možná naopak dokonce i zábava. Znala jsem mezi námi prostitutkami holky, které občas měly sex s mladými muži zadarmo. Dělaly to pro zábavu, ne pro peníze. Proto, aby si užily sex s mladým a krásným tělem, aby měly skutečný orgasmus, ne ten, který předstírají za dolary nebo eura. Potřebují si spravit chuť po všem tom placeném sexu s šedivými, zpocenými a tlustými starci, kteří si přes břicha ani nevidí na svoji chloubu, na které ovšem není nic ke chlubení.
Zhluboka jsem se napila z brčka. Temná studená a sladká tekutina se mi rozlévala na jazyku, a já si byla čím dál tím víc jistá. Když jsem se otočila, byl už na odchodu. „Ano!“ zavolala jsem na druhý konec baru.
POKRAČOVÁNÍ V KNIZE...
Viktorie Beso
Je boj za kvalitní školy předem prohraný?
Svinstvo, které se předvádí v českém školství ve spolupráci s našimi politiky je jako zanícený vřed, který se nedaří vyříznout. Malá nepatrná šance tu však možná je...
Viktorie Beso
Jak zničit fungující a dětmi oblíbenou školu
Byla nebyla, jedna malá škola, do které děti chodily tak rády, že se jim ani nechtělo domů. Ne, to není pohádka, taková škola opravdu existuje! Zatím...
Viktorie Beso
Oškubaná jako kuře
Brazilské depilaci jsem se vyhýbala jako čert kříži, ještě aby ne, vždyť co může být horšího, než návštěva gynekologie? Přece návštěva gynekologie a skalpování k tomu!
Viktorie Beso
Proč Péčko Prudí Paničky
Takzvané filmy pro dospělé, tedy takové, kde toho hlavní hrdinové na sobě příliš nemají, se těší více u mužského publika. Že by ženy byly toliko prudérní? Ale kdeže.
Viktorie Beso
Movité ženy a chudí muži
Člověk by neřekl, jak jsou dneska ty ženské při majetku. Naštěstí však mají zdatné muže, kteří jim udatně pomáhají, nastavujíc tak svůj vlastní život všanc.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Havaroval vrtulník prezidenta Íránu Raísího, vracel se z otevření přehrady
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího. Stroj...
Slováci prověřují verzi, zda za atentátem na Fica nebylo víc lidí
Aktualizujeme Slovenské bezpečnostní složky pracují také s verzí, že útočník na premiéra Roberta Fica nebyl...
Zubaři se brání konkurenci ze zemí mimo EU. Šmucler se bojí o pacienty
Sněm České stomatologické komory odmítl Sněmovnou přijatou novelu, která by měla usnadnit využití...
Přes AI zneužili její tvář k propagaci Ruska v Číně. Urážlivé, říká Ukrajinka
„Bylo to děsivé.“ Tak shrnula 21letá ukrajinská studentka Olha Lojeková moment, kdy svůj obličej...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 126
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5477x
Vydala zatím pět knih. V roce 2012 debutovala lechtivým čtením Sbírka motýlů, o rok později přišla neméně pikantní Sebelhářka a následně Dívka s vůní manga.
Čtvrtá kniha je o síle, energii a spiritualitě ženy. Kdybych tě nepotkal... následována volným pokračováním: Když jsme se potkali...
http://www.viktoriebeso.cz/ https://www.facebook.com/ViktorieBeso
viktore.beso@gmail.com