"...Poprvé Ahmed Fatimu uhodil o svatební noci, které předcházela svatba jako z pohádky... Poté ji začal napadat stále častěji, až se z toho stal zvyk. Brzy přidal pěsti, pak kopance a Fatima byla poprvé hospitalizována v nemocnici... Manžel ji pravidelně znásilňoval, měl kontrolu nad jejími penězi a jejím časem. Stačilo, aby se pět minut opozdila a dal jí pěstí. Fatima nesměla navštěvovat svou rodinu a přátela. Po osmé hospitalizaci Fatima pochopila, že musí odejít. Ahmed jí ale vyhrožoval smrtí. A myslel to naprosto vážně..."
Co na to říká islám? Jaké je postavení žen v islámu? Mají nějaká práva?
Pokud "zabrousíme" strojem času do předislámské Arábie, uvidíme zde nerovnost ve vztahu muže a ženy, kdy muž zastával výrazně dominantní roli, žena neměla žádná práva vč. práva na dědictví. Po nástupu islámu se ale vše změnilo.
Nejprve je třeba rozlišit pojmy rovnost a totožnost. Rovnost je správná a spravedlivá. Totožnost nemožná. Lidé nebyli stvořeni jako stejné bytosti, byli ale stvořeni jako bytosti rovnoprávné, mající stejné postavení před Bohem.
Tak jako muž nemůže rodit děti, tak nemůže žena "bez ztráty kytičky"zastávat mužskou roli. Na muži je, aby zabezpečoval rodinu finančně, na ženě je starost o děti, domov. Pokud dojde k narušení rolí v rodině, vede to často k destrukci celé rodiny, která je v islámu, a nejen v něm, považována za základ
"...Nedopustím věru, aby se ztratil skutek jediný, který kdokoliv z vás učiní, ať je to muž či žena,..."3/195
Muž je otcem, žena je matkou. "vinu" :) mají oba stejnou. Jako matka je žena respektována obzvlášť. Známý je hadís, kdy se jeden muž ptal Proroka, kdo zasluhuje nejvíce péče. Prorok třikrát odpověděl, že matka a poté otec. Jedna hezká "písnička" věnující se tomutu hadísu
Oba by měli mít stejný přístup ke vzdělání, že se to ne vždy tak děje je bohužel pravda, ale potom nejde o následování islámu, protože již Muhammad řekl, že povinností KAŽDÉHO muslima je zajímat se o vzdělání.
Žena má právo na svobodu názoru, a názory žen byly za doby Proroka respektovány a taková Aisha poměrně často radila v otázkách islámského práva :).
Islám zaručuje ženám stejná práva uzavírat smlouvy, podnikat, vlastnit majetek.
Má nárok na dědický podíl, který jí byl v předislámské době odepřen. Tento podíl je menší než podíl muže, a je to proto, že muž má povinnost se starat o ženu a příbuzné, kdežto žena tuto povinnost nemá. Je-li manželkou, živí ji manžel, je-li matkou stará se o ni syn, je-li dcerou, tato péče připadá na otce, ...
Další "lehce"kontroverzní věcí jsou případy svědčení, kdy je vyžadován jeden muž, či dvě ženy. No tady uznávám, vysvětlení rázu, že žena nemá takové zkušenosti se může jevit pro nemuslimy "zvláštní".
Žena je osvobozena od pravidelných modliteb v době menstruace a šestinedělí. Osvobození platí i od půstu, ale toto je osvobození jen dočasné, protože si musí půst později vynahradit, pěkně den za dnem.
Verš vyvolávající nejhorší reakce je zřejmě tento o "bití" žen a vztahuje se i k příběhu na začátku:
"Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých (ženám). A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Bůh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody! A Bůh věru je vznešený, veliký".4/34
Tafsír k tomuto verši říká, že v případě rodinných rozepří je třeba učinit tyto kroky: rada či napomenutí, zastavení sexuálních vztahů, MÍRNÝ tělesný trest (nicméně islámské autority pokládají tento krok za velmi nebezpečný av žádném případě naschvalují jakoukoli krutost), poslední krok je doporučena rodinná rada 4/35. Sám za sebe mluví o fakt, že prorok své manželky nemlátil a správný muslim by se měl snažit Proroka následovat.
Další bouřlivé reakce vzbuzuje téma polygamie, kdy muži jsou povoleny až 4 manželky, (více zde)
Manželství a rozvod je též často opakované a kritizované téma. Mezi hlavní rysy manželství, a to i toho islámského, patří, že oba musí se svatbou souhlasit. Svatba typu" tatínek nařídil" nemá v islámu místo, žena má právo žádat manžela o věno, které patří jen jí, stejně tak má právo na všestranné zabezpečení ze strany manžela.
I přes to vše se někdy stane, že manželství končí "krachem". O rozvod mají právo zažádat oba manželé. Pokud jeden z nich nesouhlasí, dochází k řešení před soudem. Po rozvodu následuje čekací doba tří měsíců, kdy se muž o ženu stále stará a oba mají možnost své rozhodnutí přehodnotit.
Nejsme chudinky, za které nás máte...
Málem bych zapomněla: do textu nahoře si doplňte jména Petr a Martina (příběh byl totiž převzat z české stránky o domácím násilí)
Příště se s Tomášem podíváme na násilí v našich posvátných textech.
Související článek Tomáše
