Kde se stala chyba, aneb náboženská svoboda a "svoboda" v islámu v teorii i praxi.
svoboda versus "svoboda"
"Nebudiž žádného donucování v náboženství!..." 2/256
"A rci: „Pravda přichází od Pána vašeho; kdo chce, ať věří, a kdo chce, ať nevěří!... "18/29
"Rci těm, kdož nevěří: „Jednejte podle stanoviska svého, my také podle svého budeme jednat!"11/121
"A seslali jsme ti pro lidi Písmo s pravdou. A kdokoliv po správné cestě kráčí, ten činí tak k prospěchu vlastnímu, zatímco ten, kdo bloudí, ke své škodě tak činí. A ty nejsi nad nimi žádným dozorcem." 39/41
Jasně hovoří i súra 109, hlavně její poslední verš: "Vy máte své náboženství a já mám své." Korán tady naprosto uznává, že lidé mají různé cesty a nechává jim naprostou svobodu.
Islám zaručuje náboženskou svobodu pro všechny, Korán mluví jasně. Lidé by měli být svobodní ve výběru náboženství a v praktikování víry. Víru nelze nikomu vnutit, víra je o mysli a srdci. Jakékoli donucování je s náboženstvím neslučitelné!!! Pokud svobodu myšlení potlačíme a omezíme, bude víra jen povrchní a bez hodnoty, i když počet věřících může být velký.
Korán nám na mnoha místech říká, že pokrytci jsou nejhorší ze stvoření a budou obývat Peklo. K čemu by potom bylo donucování? Mít více pokrytců? Jen upřímné skutky mají váhu, jen upřímná víra může být přijata. I pronesení šahády (prohlášení víry, že není Boha kromě Allaha, a že Muhammad je Jeho Posel) pokud není myšleno upřímně, je neplatné.
Jednou za Prorokem přišel nějaký muž s tím, že odchází od islámu a vrací se ke svému náboženství. Co udělal Prorok? Nechal ho zabít? Přemlouval ho? ... Ne, nechal ho jít.
Zcela proti tomuto hadísu mluví jiný známý výrok Proroka: "Kdo znění své náboženství (islám), zabijte ho!" Co se ale už tak moc neví, k jaké události se tento hadís vztahuje. Mluví o těch, kteří přijali islám z důvodu destrukce islámu ze samotného vnitřku ummy, tak jak je řečeno v Koránu 3/72.
"Někteří z vlastníků Písma říkají: „Věřte na počátku dne v to, co bylo sesláno věřícím, a na jeho konci to popřete, snad se oni odvrátí od víry své."
Stejně tak tresty za odpadlictví bývají uděleny ne těm, kteří od islámu pouze odejdou, ale těm, kteří proti němu aktivně bojují, kteří hanobí islám a Boha. Dalo by se to přirovnat k vlastizradě. V době Proroka byli muslimové ve stavu války. Ten, kdo odpadl od islámu, nezůstal doma, ale připojil se k nepřátelům islámu a bojoval po jejich boku. Proto Prorok nařídil zabít odpadlíky. Nebylo to kvůli jejich přesvědčení, ale kvůli jejich vstupu do války proti muslimům.
Bohužel praxe je někdy úplně jiná. Potom můžeme vidět nesmyslné zákazy týkající se stavby kostelů, tresty pro ty, co se rozhodli pro jinou víru, odvrhnutí od samotné rodiny, vraždy ze cti,...
A kde se stala chyba? Proč máme na jedné straně skupinu hlásající svobodu a na straně druhé ty, co káží smrt? Zřejmě kvůli rozdílnému výkladu veršů, možná touha některých po nadřazenosti, možná...
Podle mně donucená víra nemá žádnou hodnotu, člověk musí mít svobodu, jen tak může víru hledat a zdokonalovat se v ní. Korán mluví stejně, a proto nechápu ty, co svým souhlasem k zabití za odpadlictví mluví proti tomu. Mohu se narodit v muslimské zemi, mohu být vychovávána v islámu, musím respektovat zákony, třebaže opřené o náboženství, ale proč mám být trestána (tresty od opovržení až po tresty nejvyšší) za to, že jsem si zvolila jinou cestu?
Na zamyšlení: Narodila jsem se v Čechách, byla vychovávána jako nevěřící, respektuji zákony, proč mám být trestána za to, že jsem si zvolila jinou cestu? Ano, nehrozí mi zabití za přijmutí islámu, ale opovržení, diskriminace je celkem časté. Chceme-li toleranci od ostatních, mě-li bychom začít i u sebe a zeptat se sami sebe: "Jsem schopen být tolerantní k volbě druhých? Jsem schopen tolerovat svobodně víru ostatních? Nebo volám po toleranci jen od těch druhých?" Hm...?
Související článek Tomáše
V příštím společném tématu trochu odlehčíme a podíváme se na sexualitu.
