Vše začalo zcela nevinně- návštěvou knihovny a půjčením knížky "Jak jsem přišel na svět"
"Mami, přečti si tuhle stránku!" přiběhly za mnou děti s potutelným úsměvem na tváři. Otvírám tedy a čtu: "Tatínek má mezi nohama takový kolíček a maminka štěrbinku."
"A mami, proč tam píšou kolíček, když je to penis?".... No, protože je to knížka pro malé děti, tak aby tomu rozuměly." ... Ale přirovnání ke kolíčku...zajímavé...
"Mami a čti dál." pobízejí mě děti s očividným očekáváním, co já na to. "Když tatínek zasune kolíček do maminčiny štěrbinky, vyběhnou z něj semínka a plavou mamince do bříška."
"Víte co, přečteme si to hezky od začátku." navrhuji a oba souhlasí, přece si nenechají takovou legraci ujít.
Malý klučina v příběhu vypráví: "Než jsem vznikl, prý jsem byl jenom malé semínko, které nosil tatínek v pytlíku." ....Á, další zastávka doprovázená smíchem: "To jako myslí spermie a ten pytlík penis nebo kou.. říká se varlata....ale kluci řikali, že to jsou kou.., no ale správně je, jak ti to říkám já, vííííííííšššššššš." končím debatu na toto téma. Čtení může pokračovat. Hned následující pasáž popisující pusinky mezi maminkou a tatínkem vyvolává další otázku: " To si dávají "francouzáka"?" ... "Cožeeeeeeeeeeeeeee, ty víš, co to je?" ... "Jasně, chceš to vysvětlit?"... "Ne, díky!!!"
Zbytek jsem neměla sílu číst, pokračování zítra. I když vzhledem ke smíchu, který se ještě dlouho ozýval z dětského pokoje usuzuji, že knížka je již přečtena.
A já měla čas přemýšlet, že ve čtvrté třídě jsme vedli jiná témata, ta "bravíčkovská" přišla až o několik tříd později. No a v té první jsem si ještě asi věřila na čápy.
A to bych nebyla já, abych si nepřidala i něco islámského. Ne, ne nebude to žádný verš, jen obrázek z citované knihy dokazující, že zákaz pro muslimky řídit auta, je fakt blbost, protože aj velbloud je povolen. Tak se v SAE uklidněte...:)
Ps: islamobijci, bijte na poplach, obrázky muslimů se dostávají už i do normálních knih... A PRO DĚTI ;)
