Proboha! Proč zrovna islám???

Kde se ve mně před bezmála 5 lety vzala láska k náboženství, které je spojováno s násilím, tmářstvím a nesvobodou?

Proč jsem se rozhodla "zahodit" české kořeny a stát se dle některých vlastizrádkyní?

Opravdu jsem tak usilovala o odlišení se z davu (jak je často nám, českým konvertitkám v diskuzích předhazováno? Tak tady musím zklamat. Existovat plášť neviditelnosti, budu první, kdo si ho obstará.

Takže je to jasné!!! Nízké sebevědomí, z toho pramenící stud a islám vítězí. Možná. Faktem je, že červený obličej mě několikrát zradil, stejně jako můj hlas. Ale jak by mi v tom pomohl ten islám? To by tady muslimek pobíhalo asi o něco víc.

Pocit někam patřit? Kdo četl první a druhý bod, tak poznal, že nejsem člověk zrovna "rádsedružící" a vyhrát roční dovolenou na pustém ostrově by mohlo být docela fajn. Přemýšlela jsem i o pobytu v jeskyni, aby to znělo víc "mohamedánsky", ale zima a pavouci nejsou moji přátelé. Tak nechme jeskyni Muhammadovi.

Islám kvůli manželovi? U mě to šlo obráceným postupem, takže ani tudy cesta nevede.

Chudinka potřebující islám jak berličku svého zpackaného života... No tak na berli to zrovna nebylo, ale nějaká hůlčička by se byla hodila. Je fakt, že být stopro spokojená, tak potřebau hledat jiné cesty zřejmě mít  nebudu.

Moje hledání odstartovala smrt někoho pro mě velmi blízkého. Otázky: "Proč? Bůh?" a zase: "Proč?" byly mým denním chlebem.

Trpět karmicky za hřešícího prapra...předka se mi moc nechtělo. Stejně tak třeba za to, že někdo posvačil jablko. Proč mám žádat o pomoc kohokoli a cokoli, ať už je to Ježíš, Budha, strom, šutr či zábradlí? Tak požádám rovnou toho Nejvyššího. Nejsem přece žádný troškař.

Pak přišel opovrhovaný Korán. Přišel a už zůstal. Korán, který ukazuje cestu. Islám, který nabízí návod na šťastný život a odpovídá na všechny otázky.

Co teď? "Zradit" evropskou krev a vydat se napospas těch, kteří "patří poušti"? Nebudu pokrytec, když to neudělám? Tak jsem islám přijala.

Čím tak moc hřeším vůči českému lidu? Podkopávám české tradice nošením šátku? Tím, že věřím v Boha? Nepodporuji české zemědělce nákupem vepřového a daně z cigeret a alkoholu do státního rozpočtu také nedodávám? Tím, že jsem šťastná?

Šťastná opravdu jsem. Odpovědi na mé otázky zodpovězeny. Nikomu jsem nikdy svoji víru nenutila. Ba právě naopak odrazuji od ukvapeného přestupu vdavkuchtivých slečen.

Já si islám vybrala a cítím se lépe. Ke svému životu takovou berličku potřebuju, přiznávám. Přece jen s podpěrou se kráčí lépe.