Muslimové, milujte se a množte se

„Brzy prorazíme do severní polokoule. Budeme ji dobývat tak, že vaše území zalidníme našimi dětmi. Ovládneme ji dělohami našich žen.

Když tehdejší alžírský prezident Houari Boumedienn vypustil tento výrok roku 1974 do světa, možná ani netušil, jak "nostradámovsky" se zachoval. Při počtu osmi a více dětí na muslimskou famílii a (ne tak nepochopitelné) lásce jeho posluchačů k území svých okupovatelů, se není čemu divit.

Také jméno Muhammad se prý objevuje na prvních místech jmenných seznamů nově narozených miminek v několika evropských zemích a islamobijci bijí na poplach. A na poplach bije i Vatikán.

Osobně znám jednu rodinu v Evropě s osmi dětmi a co vím, tak Korán před spaním nebifluj. Také statistiky používaných jmen mi nechtějí nabídnout "mohamedánské" první příčky. Ale možná jen špatně hledám, no...

Antikoncepce je prý v islámu hřích. Hm, tak asi i tady mám chybné informace a google nefachčí, či co?

Pravdou je, že otázka plánování rodiny dříve nikoho až tak netrápila. Až nebývalá populační exploze arabského (nebo chcete-li islámského) světa v první polovině 20.století, přinutila vlády zavádět protirůstová opatření. A s učenci povolující plánovat, se roztrhl pytel.

 V Koránu najdeme sice ujištění Alláha, že zajistí obživu pro všechny plus "něco" o nezabíjení dětí z nedostatku, ale obšírněji o otázce plánování rodiny mlčí, a hladové děti po světě prostě běhají.

 Sdílnější jsou slova proroka Muhammada, který např. doporučuje nemít děti příliš brzo po sobě, což bez "jisté kontroly" prostě není možné, a tak dovoluje při souhlasu manželky (toho času užívanou) přerušovanou soulož. Na základě této praxe většina islámských učenců i jiné způsoby plánování rodiny povoluje, vždy ale zdůrazňuje, že mít více dětí je bohulibé (respektive Alláhulibé); že co Alláh chce, to stejně stvoří, i kdybyste se na hlavu stavěli a veškerou ochranu si můžete strčit za klobouk. Pardon; za ručník (takže až vám selže antikoncepce, víte, na koho se obrátit). A že plánování sice ano, ale...

Odůvodnit své rozhodnutí o nerozšiřování rodiny můžete třeba tím, že "korunky nejsou", nebo že maminky tělo (někdy i nervy) nezvládají, či že tatínek nezvládá vychovávat. Nebo třeba tím, že nový "přírustek" způsobí újmu již dříve narozenému.

Tak či tak, většina učenců plánování rodiny povoluje a ne že ne. Vždy ale záleží na dohodě mezi manžely. Pokud k dohodě nedojde, může pak třeba manžel zjistit, že po něm manželka požaduje "výkupné" za zmařené sperma. Ano, i takový názor (leč asi příliš nepraktikovaný) existuje. Omlouvám se, poslední odstavec o dohodnutí se beru zpět, oni se ti učenci asi spletli a zase se zabývají něčím, co neexistuje (domlouvat se na něčem se ženou, když nemá žádná práva), chjo i v knížkách lžou.