Krátké úvahy z deníkových zápisků na různá témata podle toho, co přinesli zpravodajové do našich domovů, nebo události do našich životů.
Mezi nebem a zemí jsou věci viditelné i skryté. Naši vědečtí průzkumníci dobývají pro armádu lidských mravenců denně nová území. Do kosmu a tím vlastně proti proudu času se díváme jako z Petřínské rozhledny, po večerech si čteme v knize lidského genomu. Jsou lidé, kteří sedají do svých automobilů a sami jsou složeni z náhradních dílů… Ale stále existují věčné záhady, o kterých možná ví jen několik málo vyvolených, které ale lidstvu jako celku, jsou nadobro zapovězeny. Sem patří například existence Boha, smrt Jana Masaryka, nebo vina Jiřího Kajínka.
Astrologie, dnes tolik vysmívaná prý pavěda, vyučovala se kdysi jako sestra astronomie na Univerzitě Karlově. Pod vlivem planet rodily se tehdy ovšem osobnosti vpravdě renesanční. Také platila věta (ostatně stejně jako dnes), jak nahoře tak dole. Pokud byste tuto větu použili ještě před dvaceti lety, přikládal by ji oslovený patrně erotický význam. Jistě je pravdou, že za pomoci úzké specializace dozvěděli jsme se mnoho nového. Ba je toho tolik, že se nám v tom nějak začal ztrácet celek. Ale tak to chodí, nikdy nemůžeme mít všechno.
Dichotomie světa a vůbec celého Vesmíru spočívá v neustálé výměně dvou protikladných energií. Mužské a ženské. To, že jsou nyní ženy na vzestupu, je stejně přirozený přírodní úkaz podobný proměně počasí. Jen s tím rozdílem, že v tomto případě se jedná o změnu společenského klimatu. A situaci nezachrání, ale ani ji nezabrání žádné kvóty, byť by byly nařízeny až z Bruselu. To bychom mohli rovnou chtít vrátit Saharu tam, kde byla před 6000 léty.
Muž by rád ženu ovládal, ale to není možné vzhledem k rozdílnému ustrojení obou pohlaví, neboť muž je oproti ženě bytostí omezenou. Žena, i když to nedá najevo, bude mít vždy navrch. Neboť rozum plus intuice znamená víc, než samotné pyšné racio. Jemná rafinovanost si stojí výš, než hrubá síla. Žena na rozdíl od muže používá obě hemisféry současně, proto je také schopna dělat více činností najednou. Ženě není zatěžko řídit auto, telefonovat, současně se prohlížet v zrcátku a tišit dítě na zadním sedadle. To vše není jistě nic nového, to jen dlouholetý společenský zvyk vytvořil přelud muže vládnoucího. Teprve dnes, s pádem všech dosavadních „jistot“, vidíme, jak se věci mají. Ale není čeho se bát. Vlastně dochází jen ke střídání stráží.
Komunisti se svou omezenou zpupností kdysi připravili o svou neomezenou moc. Ódéeska ztratila skandálním chováním svých významných členů chatrné zbytky důvěry svých voličů. Modrý praporek do himalájské ostudy svých spolustraníků zapíchla jedna lásky i moci chtivá žena. Jiná, údajně slušná žena, to má teď všechno žehlit. Úkolem voličů je zapomenout, že za ní stojí armáda bohatých jakopodnikatelů s vizáží bývalých veksláků, jinak velmi průměrných golfistů. Soudruzi tehdy také pět minut po dvanácté vystřídali přihlouplého nejvyššího soudruha soudruhem Urbánkem. Chudák paní Němcová.
Také se zdá, že zcela zmizela základní etika jednotlivých oborů. Ještě nedávno totiž existovala mimo obchodní sféru také politika, sport, zdravotnictví, školství a pohřbívání. Dnes i toto všechno je pouhým nechutným obchodem. Nějaký čas jsme se tomu spravedlivě podivovali, potom nám došlo, že z nás dělají hlupáky politici i fotbalisté. A co zkusit chvíli nechodit na fotbal a vynechat příští volby?
