Uslyšela jsem mohutné cáknutí, uviděla vzedmutou vlnu a dvě hlavy, které do sebe málem narazily. Divoce se do sebe zapletly pažemi, a pak odstrčily.
Ta první pokračovala kraulem ve svém směru a ta druhá doplavala ke kraji bazénu a čekala. Když se první hlava na druhé straně otočila a doplavala zpět, ta druhá zakřičela na celý bazén: „Vy jste ale sprostá, neomalená! Copak nekoukáte, kam plavete? Že jsou tu také jíní lidé?“
První zakotvila také u kraje, pokrčila rameny a polohlasně sykla: „Mohla jste se vyhnout.“
„Ale já plavu ve své dráze!“ pokračovala druhá.
„Bazén je pro všechny, jaká vaše dráha,“ na to ta první a dala se do splývání.
„Ale já vám to nedovolila!“ zvýšila opět hlas ta druhá a slova: “ Byla jsem tu dřív, viděla jste, že plavu u kraje…“ už ta první neslyšela, protože opět mocně zabrala ve vybojované trase.
Druhá jen zakroutila hlavou, rozhlédla se kolem a odplavala o kus dál, aby v duchu pořekadla „moudřejší ustoupí“ pokračovala o půl šíře bazénu dál a z dosahu bezohledné plavkyně.
Pozorovala jsem celou scénu a tak mi neuniklo, že kraulistka přišla do bazénu až po paní radové, která si poklidně plavala u kraje dvou závodních drah, které byly už odsazené. Bazén byl poskrovnu zaplněný plavci, ale je pochopitelné, že pro kondiční plavání jsou nejlepší místa u kraje, kde se nemusíte tolik vyhýbat. Kraulistka skočila šipku do trasy, kde z protistrany plavala paní radová, jako by byl bazén prázdný a nejspíš počítala, že se druhá plavkyně vyhne. Ta to ale schválně neudělala. A tak byla kraulistka sice pokárána, nicméně si místo vybojovala, protože druhá strana nechtěla jít dále do střetu a ustoupila.
Přemýšlela jsem, kolikrát se s podobnými situacemi člověk potkává, dnes a denně. S postupem času si nemyslím, že pořekadlem „moudřejší ustoupí“ se máme řídit často a všude. Zde šlo o malichernost a než by paní radová šla řešit problém s plavčíkem, mávla nad tím rukou. Jsou ale jiné situace, kdy se člověk nemá dát jen proto, že ten první si nebere servítky a počítá s tím, že ten druhý nebude chtít dělat problémy. Dnes víc, než kdy jindy.
